Blanco Encalada (1893)
 Blanco Encalada
| |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | chráněný křižník |
| Uživatelé | Chilské námořnictvo |
| Jméno podle | Manuel Blanco Encalada |
| Zahájení stavby | srpen 1892 |
| Spuštěna na vodu | 9. září 1893 |
| Uvedena do služby | duben 1894 |
| Osud | vyřazen |
| Předchůdce | třída Presidente Errázuriz |
| Následovník | Ministro Zenteno |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 4568 t[1] |
| Délka | 112,78 m (mezi svislicemi) |
| Šířka | 14,17 m |
| Ponor | 5,64 m |
| Pohon | 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 8 kotlů 2 lodní šrouby 14 600 ihp |
| Palivo | uhlí |
| Rychlost | 22,8 uzlu |
| Dosah | 3350 námořních mil při 9 uzlech |
| Posádka | 427 |
| Pancíř | 76–102mm paluba 51–152mm štíty děl 152mm velitelská věž |
| Výzbroj | 2× 203mm kanón (2×1) 10× 152mm kanón (10×1) 12× 76mm kanón (12×1) 12× 37mm kanón (12×1) 5× 457mm torpédomet |
Blanco Encalada byl chráněný křižník postavený v britských loděnicích pro chilské námořnictvo. Křižník byl ve službě v letech 1894–1945. V prvoliniové službě přitom byl do roku 1920. Blanco Encalada patřil do úspěšné rodiny křižníků typu Elswick. Představoval konstrukční základ pro chilský křižník Esmeralda, argentinský křižník Buenos Aires a dva čínské křižníky třídy Chaj čchi.[2]
Stavba
Křižník navrhl britský konstruktér Philip Watts. Stavbu zajistila loděnice Armstrong Whitworth v Elswicku. Stavba byla zahájena v srpnu 1892, dne 9. září 1893 byl spuštěn na vodu a v dubnu 1894 byl přijat do služby.[2]
Konstrukce
Trup křižníku byl opatřen klounem. Hlavní výzbroj tvořily dva 203mm kanóny v jednodělových věžích na přídi a na zádi. Sekundární výzbroj představovalo deset 152mm kanónů, dvanáct 76mm kanónů, dvanáct 37mm kanónů a pět 450mm torpédometů. Jeden pevný torpédomet byl v přídi a ostatní na bocích trupu. Pro pancéřování byla využita harveyovaná ocel. Pohonný systém tvořilo osm cylindrických kotlů a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 14 600 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 22,8 uzlu.[1] Dosah byl 3350 námořních mil při rychlosti 9 uzlů.[2]
Modifikace
Roku 1920 křižník prošel v loděnici Talcahuano generálkou a úpravou na cvičnou loď.[1] Roku 1940 byl přeřazen do rezervy a využíván jako hulk. Roku 1945 byl vyškrtnut a následně byl sešrotován.[2]
Odkazy
Reference
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Blanco Encalada (1893) na Wikimedia Commons
