Bitva u Podůlšan

Bitva u Podůlšan
konflikt: Husitské války
Terénní zbytky Opatovického kláštera
Terénní zbytky Opatovického kláštera

Trvání 15. nebo 22. března 1421
Místo okolí obce Podůlšany nedaleko Hradce Králové
Souřadnice
Výsledek úspěšný výpad katolíků proti husitskému vojsku a zmaření obležení Opatovického kláštera
Strany
husité husitští radikálové České královstvíČeské království České království (posádka Opatovického kláštera)
Velitelé
husité Aleš Vřešťovský z Rýzmburka (nepřítomen)
husité hejtman Lukáš †
Znak Šternberků Aleš Holický ze Šternberka
Síla
neznámá neznámá
Ztráty
značné
~ 300 zajatých
neznámé

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Podůlšan či též bitva u Opatovic byla v počáteční fázi husitských válek menším válečným střetem mezi oddíly katolických obránců Opatovického kláštera pod velením Aleše ze Šternberka loajálními římskému císaři a českému králi Zikmundovi Lucemburskému a jednotkami husitských radikálů vedenými hejtmanem Lukášem z husitského města Hradec Králové. Odehrála se v neděli 15., nebo 22. března 1421 v okolí obce Podůlšany nedaleko Hradce Králové ve východních Čechách a skončila vítězstvím katolického vojska nad výpravou husitů, díky němuž bylo obléhání nedalekého opevněného Opatovického kláštera zmařeno.

Pozadí

Po začátku husitských válek po smrti Václava IV. a nástupu Zikmunda Lucemburského na český trůn se v létě 1420 město Hradec Králové dostalo pod kontrolu kališníků v čele s radikálním knězem Ambrožem z Hradce a vojenskými hejtmany Alešem Vřešťovským z Rýzmburka, Benešem z Mokrovous a Jiříkem z Chvalkovic. Ti začali následně posilovat pozici husitů ve východních Čechách, mj. prostřednictvím ničení klášterů. V listopadu 1421 tak vyplenili cisterciácký klášter Svaté Pole u Opočna, útok na větší a opevněný Opatovický klášter v Opatovicích nad Labem, vzdálený od Hradce zhruba osm kilometrů, vedený Alešem z Rýzmburka, selhal. Velitelem obrany kláštera byl králem Zikmundem pověřen Aleš ze Šternberka. (Někdy se uvádí, že posádku posílily též ozbrojenci Jana Městeckého z Opočna a Hynka Červenohorského, což však není doloženo.)[1]

Bitva

O událostech okolo Podůlšan a Opatovic informuje několik středověkých kronik, např. Staré letopisy české či Kronika starého kolegiáta pražského,[2] které se vesměs shodují na následujícím průběhu střetu. Liší se však v dataci události: zatímco Staré letopisy české kladou bitvu k datu 22. března, Kronika starého kolegiáta pražského ji datuje na 15. března (v obou případech se bitva strhla v neděli).

K dalšímu útoku na Opatovický klášter se hradečtí husité odhodlali ve druhé polovině března 1421. Nejzkušenější městský hejtman Aleš z Rýzmburka tou dobou pobýval jako člen husitského poselstva v Polsku, velení výpravy se tedy ujal vojenský hejtman jménem Lukáš. Voj o počtu minimálně několika stovek válečníků s bojovými vozy se vydal k Opatovicím nikoliv přímo, ale okolo vsi Podůlšany, patrně se záměrem napadení kláštera z neočekávaného směru, svou roli mohly sehrát také plochy zaplavené zjara vodou z Labe.

Početně slabší posádka kláštera se o přesunu husitského vojska dozvěděla a rozhodla se provést proti nepříteli útočný výpad. Ten proběhl patrně neočekávaně, kdesi na polní cestě poblíž Podůlšan, což znemožnilo plně využít husitskou bojovou taktiku vozové hradby. Katolické oddíly v bitvě zvítězili, část nepřátel pobili a na 300 zajatců odvlekli do Opatovic.[3] V bitvě padl také sám husitský velitel Lukáš.

K bitvě nejspíše došlo na staré cestě mezi Hradcem Králové a obcí Plačice, která byla na základě svého geologického podloží sjízdná po celý rok. Lokalizaci střetu dopomohl výzkum místního spolku Klub přátel historie Opatovic nad Labem a Pohřebačky, podle nějž byly v minulosti v oblasti nacházeny lidské kosterní pozůstatky.

Důsledky

I přes úspěch akce katolických sil a odvrácení obléhání kláštera neměla jeho další existence dlouhého trvání. Okolo Velikonoc téhož roku ho dobyla a vypálila husitská vojska vedená Divišem Bořkem z Miletínka. Hradec Králové i díky tomu zůstal pevnou husitskou pevností až do samého konce husitských válek, až do roku 1437, kdy byl kněz Ambrož se svými příznivci z města vyhnán.

Odkazy

Reference

  1. RICHTER, David. Zánik Opatovického kláštera a „zboží kláštera Opatovického" [online]. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2013 [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  2. www.husitstvi.cz • Zobrazit téma - Kronika Starého Pražského kolegiáta. www.husitstvi.cz [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online. 
  3. Pardubice : Sdružení přátel Pardubického kraje. www.kraj.kppardubicka.cz [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • Časopis Musea království Českého. Praha: Matice česká, 1903, 77(2). s. 286. ISSN 1210-9746.

Externí odkazy

Zdroj