Bituše
| Bituše Битуше | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 41°37′ s. š., 20°35′18″ v. d. |
| Nadmořská výška | 986 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Severní Makedonie |
| Statistický region | Položský |
| Opština | Mavrovo a Rostuša |
| Oblast | Dolna Reka |
  Bituše
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 6,2 km² |
| Počet obyvatel | 161 (2021) |
| Hustota zalidnění | 26 obyv./km² |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 042 |
| PSČ | 1254 |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bituše (makedonsky: Битуше) je vesnice v Severní Makedonii. Nachází se v opštině Mavrovo a Rostuša v Položském regionu.
Původ názvu vesnice
Obec byla poprvé zmíněna pod názvem Bituše v roce 1467 v osmanských záznamech. Existuje hned několik vysvětlení názvu:
- Z osobního jména Bit - jedná se o staroslověnské mužské křestní jméno, spojené s latinskou verzí Vitus
- Vytvoření přídavného jména z osobního jména Bituh (Bitomir) nebo Bituš
- Bituše může být také přeloženo jako "vesnice patřící Bituhovi"
Geografie
Vesnice se nachází v oblasti Dolna Reka, v jihozápadní části opštiny Mavrovo a Rostuša. Její katastr se rozkládá až ke svahům pohoří Dešat, kde se dotýká hranic s Albánií. Leží v kaňonu řeky Radika. Obec je hornatá a leží v nadmořské výšce 954 metrů.
Bituše leží 35 km jihozápadně od města Mavrovo a 20 km sevěrně od města Debar. Leží přímo na území Národního parku Mavrovo.
Katastr vesnice činí 6,2 km2. Dominují mu lesy o rozloze 287,9 ha, dále pastviny o rozloze 210,2 ha a 70,7 je orná půda.
Historie
O obci a jejím založení neexistují žádné písemné doklady. Vesnice byla poprvé písemně zmíněna v 15. století v osmanských sčítacích listinách, předpokládá se ale, že vesnice je mnohem starší.
Podle některých zdrojů byl jistý Jovan (nebo Ivan) jeden ze 70 žáků sv. Klimenta Ochridského a sv. Nauma. Ten zde založil Bigorský klášter a přivezl do vesnic Bituše, Slatina a Debarca ikony, které byly v 10. století spolu s klášterem spáleny.
Bituše je jednou z 23 vesnic na pravé straně řeky Radiky, ve kterých neproběhla islamizace obyvatelstva. Po staletí je Bituše křesťanskou vesnicí a není známo, proč na ni osmanské jednotky neútočily. I přes tuto skutečnost vesnice žila v míru s okolními vesnicemi, kde islám převládal.
Podle záznamů Vasila Kančova zde v roce 1900 žilo 560 obyvatel makedonské národnosti.
V roce 1942 byl v Bituši první partyzánský tiskařský lis v Makedonii. Z vesnice pochází i národní hrdina Tichomir Miloševski.
Demografie
Podle sčítání lidu z roku 2021 žije ve vesnici 161 obyvatel. Etnické skupiny jsou:
| Rok | 1900 | 1905 | 1948 | 1953 | 1961 | 1971 | 1981 | 1991 | 2002 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 560 | 576 | 530 | 579 | 581 | 431 | 291 | 174 | 96 | 161 |
Kulturní a přírodní pamětihodnosti
Kostely
- Kostel sv. Archanděla Michaela – hlavní vesnický kostel nacházející se přímo v obci
- Kostel sv. Elijáše – kostel za vesnicí v lokalitě zvané Dabje
- Kostel Nanebevzetí Páně – kostel za vesnicí v lokalitě Dabje
- Kostel Proměnění Páně a Kostel sv. Cyrila a Metoděje – poustevny Bigorského kláštera, vysvěceny v roce 2014
Kulturní památky
Za kulturní dědictví Makedonie je ve vesnici prohlášena:
- Partyzánská tiskárna Goce Delčeva – první ilegální partyzánská tiskárna v Makedonii, která fungovala od listopadu 1942 do června 1943
Řeky
- Bitušica – malá říčka protékající vesnicí
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bituše na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Битуше na makedonské Wikipedii.
