Bezpečnostní předpis

V současné době (k 19.2.2024) jsou bezpečnostní předpisy obsaženy v celkem v 207 zákonech, vyhláškách nebo nařízeních vlád.[1]

Bezpečnostní předpisy [2] jsou také nedílnou součástí provozních předpisů a místních provozních předpisů. Jejich úkolem je prevence úrazů, poškození zdraví, ochrana životního prostředí, prevence majetkových škod. Stanoví přesný bezpečný postup při provádění dané činnosti. Jsou součástí BOZP na pracovišti. Popisují přesné pracovní postupy na daná zařízení mohou být vzorové nebo přesně specifikované.[3]

Dělení bezpečnostních předpisů [4]

1. Provozní bezpečnostní předpis [5]

Všeobecný bezpečnostní předpis, který může být doplněn o konkrétní údaje na místní bezpečnostní předpis.

2. Místní provozní bezpečnostní předpis [6]

• Upravuje specifické podmínky v daném místě.

• Utvořen speciálně pro dané prostředí a činnost.

Místní provozní bezpečnostní předpis musí obsahovat:^[1]

• pracovní technologické postupy pro používání zařízení;
• pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele;
• požadavky na provedení kontroly zařízení před uvedením do provozu;
• požadavky na provádění následných kontrol zařízení v periodách maximálně 1x12 měsíců^[1]

Bezpečnostní předpis nebo směrnice?

Rozdíl mezi směrnicí a místním provozním bezpečnostní předpisem[7]

Konkretizace právních předpisů má zásadní vliv v oblasti odpovědnosti za škodu či zproštění se této odpovědnosti zaměstnavatelem. Podle § 270 odst. 4 ZP platí, že při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. To znamená, že se musí prokázat, že zaměstnavatel vydal určitý předpis a že zaměstnanec s ním byl seznámen^[2]

Reference

Zdroj