Betty Holberton

Betty Holberton
Narození 7. března 1917
Filadelfie
Úmrtí 8. prosince 2001 (ve věku 84 let)
Rockville
Příčina úmrtí nemoc
Místo pohřbení Ivy
Alma mater Pensylvánská univerzita
Povolání informatička, programátorka a matematička
Zaměstnavatelé Moore School of Electrical Engineering
Národní institut standardů a technologie
Remington Rand
David Taylor Model Basin
Ocenění Cena počítačového průkopníka (1997)
Women in Technology Hall of Fame (1997)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frances Elizabeth Holberton (7. března 1917 Filadelfie – 8. prosince 2001 Rockville) byla jednou ze šesti původních programátorek elektronického digitálního počítače ENIAC a vynalezla breakpointy používané při ladění programů.[1]

Zbylými pěti programátorkami ENIACu byly Jean Bartik, Ruth Teitelbaum, Kathleen Antonelli, Marlyn Meltzer a Frances Spence.

Mládí a vzdělání

Holberton se narodila jako Frances Elizabeth Snyder ve Filadelfii 7. března 1917.

Holberton studovala žurnalistiku, protože její studijní plán umožňoval cestování. Žurnalistika byla také jedním z oborů, který byl ve čtyřicátých letech 20. století kariérně otevřený ženám.[2] První den studia na Pensylvánské univerzitě ji vyučující matematiky zeptal, jestli by se místo výuky raději doma nestarala o děti.[2]

Kariéra

Betty Holberton (vpravo) při práci s ENIACem.

Během druhé světové války potřebovala americká armáda počítat balistické trajektorie a na tento úkol si najala mnoho žen. Holberton byla takto najata Pensylvánskou univerzitou jako „počítačka“ a spolu s dalšími pěti ženami byla vybrána pro programování ENIACu. Tyto ženy byly klasifikovány jako „podprofesionálky“. Holberton spolu s Kay McNulty, Marlyn Wescoff, Ruth Lichterman, Betty Jean Jennings a Fran Bilas programovaly ENIAC k elektronickému provádění výpočtů balistických trajektorií.[3]

Zpočátku, protože byla existence ENIACu utajována, bylo těmto ženám při programování umožněno pracovat pouze s plány a schématy zapojení. Během práce na ENIACu přišla Holberton s mnoha produktivními vylepšeními, které ji napadly přes noc. Ostatní programátorky tak žertem poznamenaly, že „vyřešila více problémů ve spánku než ostatní lidé v bdělém stavu“.[4]

ENIAC byl představen veřejnosti 15. února 1956 na Pensylvánské univerzitě. Stál přibližně 487 000 dolarů, což je ekvivalentem 7 195 000 v roce 2019.

Po druhé světové válce Holberton pracovala pro Remington Rand a Národní institut standardů a technologie. Holberton vyvinula rozhodovací strom pro binární řadicí algoritmus, k čemuž použila balíček hracích katet. Také napsala kód, který využíval deset pásek ke čtení a zápisu podle potřeby v rámci jednoho procesu.[5] Je autorkou prvního balíku pro statistickou analýzu, který byl použit v roce 1950 pro americké sčítání lidu.

V roce 1953 byla jmenována vedoucí sekce pokročilého programování v laboratoři aplikované matematiky v Marylandu, kde zůstala až do roku 1966.[4] Holberton spolupracovala s Johnem Mauchlym na vývoji sady instrukcí C-10 pro BINAC, která je považována za prototyp všech moderních programovacích jazyků. Spolu s Grace Hopper se podílela na vývoji standardů pro programovací jazyky COBOL a FORTRAN.[6] Později, jako zaměstnankyně Národního institutu standardů a technologie, se ve velké míře podílela na prvních dvou revizích jazykového standardu Fortranu („FORTRAN 77“ a „Fortran 90“).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Betty Holberton na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ABBATE, Janet. Recoding gender : women's changing participation in computing. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2012. 258 s. Dostupné online. ISBN 978-0262018067. S. 32. (anglicky) 
  2. ↑ a b GAY, Martin. Recent advances and issues in computers. Phoenix, AZ: Oryx Press, 2000. 272 s. Dostupné online. ISBN 978-1573562270. (anglicky) 
  3. ↑ The Programming Pioneers of ENIAC. All Together [online]. 2019-06-03 [cit. 2020-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-30. (anglicky) 
  4. ↑ a b LOHR, Steve. Frances E. Holberton, 84, Early Computer Programmer. The New York Times [online]. 2001-12-17 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  5. ↑ BEYER, Kurt. Grace Hopper and the invention of the information age. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2012. 404 s. Dostupné online. ISBN 978-0262517263. S. 198. (anglicky) 
  6. ↑ FRITZ, W.B. The women of ENIAC. S. 13–28. IEEE Annals of the History of Computing [online]. 1995 [cit. 2020-10-07]. Roč. 18, čís. 3, s. 13–28. Dostupné online. DOI 10.1109/85.511940. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj