Bettina Smetanová

Bettina Smetanová
Bettina Smetanová
Bettina Smetanová
Rodné jméno Barbora Ferdinandiová
Narození 9. listopadu 1840
Černé Budy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 14. prosince 1908 (ve věku 68 let)
Luhačovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání malířka a básnířka
Choť Bedřich Smetana (1860–1884)
Příbuzní Albertina Ferdinandová (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bettina Smetanová, křtěná Barbora Marie, rozená Ferdinandiová (9. listopadu 1840 Černé Budy[1] – 14. prosince 1908 Luhačovice), byla druhá manželka Bedřicha Smetany.

Život

Kresba Bettiny Smetanové: Bedřich Smetana při poklepu na základní kámen k Národnímu divadlu 16. května 1868.

Otec Franz (František) Ferdinandi (1799–1878) byl od roku 1841 správcem panství v Obříství, kde zakoupil 1849 usedlost Lamberk jako rodinné sídlo. S manželkou Barborou, rozenou Pelzovou (1805–1883), měl osm dětí. Nejmladší ze sedmi dcer byla Barbora (Bettina).[2] Ke Smetanovi byla v příbuzenském vztahu již před sňatkem, neboť její sestra Albertina byla manželkou Bedřichova mladšího bratra Karla Smetany. Bedřich Smetana byl vdovec, když se v červenci 1859 setkal s Bettinou, zamiloval se do ní a požádal ji o ruku. Bettina svolila, ale vyžádala si roční odklad. Jejich svatba se konala 10. července 1860 v Obříství. Z manželství se narodily dcery Zdenka (1861–1936, provdaná Heydušková) a Božena (1863–1941, provdaná Grafová).[3]

Bettinin mateřský jazyk byla němčina, zpočátku tak komunikovala i se Smetanou. Teprve po definitivním usazení v Čechách (1862) přešli oba k češtině.[4] Bettina uměla také francouzsky, hrála na klavír, zpívala a malovala. Jejím učitelem byl v 60. letech 19. století malíř Anton Waldhauser. Měla také literární nadání, psala poezii a je autorkou jednoho operního libreta. Smetana pro ni napsal skladby: Bettina polka (JB 1:74), Souvenir de Bohême en forme de polkas, op. 13 (JB 1:77) a Večerní písně (JB 1:116) na slova Vítězslava Hálka.

Zemřela roku 1908 v Luhačovicích, kde byla také na místním hřbitově pohřbena[5].

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Sázava
  2. ↑ NEJEDLÝ, Zdeněk. Rodokmen Smetanovy rodiny. Dalibor časopis pro všecky obory umění hudebního. 30.04.1909, roč. 31, čís. 36–39, s. 250–251. Dostupné online. 
  3. ↑ MOJŽÍŠOVÁ, Olga. Bedřich Smetana [online]. Brno: Centrum hudební lexikografie, Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 7.9.2016 [cit. 2019-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-27. 
  4. ↑ MOJŽÍŠOVÁ, Olga; POSPÍŠIL, Milan. Bedřich Smetana. Korespondence I (1840-1862). 1. vyd. Praha: KLP & Národní muzeum, 2016. ISBN 978-80-87773-30-7. 
  5. ↑ REDAKCE. Rodina Bedřicha Smetany a Luhačovice | OperaPlus [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 

Literatura

  • BARTOŠ, František. Smetana ve vzpomínkách a dopisech. 9. vyd. Praha: SNKLHU, 1954. 
  • ČAPKOVÁ, Běla. Z jabkenické myslivny. 2. vyd. Praha: Supraphon, 1982. 
  • HNILIČKA, Alois. Z rodinné korespondence Smetanovy. Příspěvek k povahopisu paní Bettiny Smetanové. Hudební revue. 1913/14, roč. 7, čís. 6–7, s. 291–297. 
  • HOLZKNECHT, Václav. Bedřich Smetana. Život a dílo. 2. vyd. Praha: Panton, 1984. 
  • OČADLÍK, Mirko. Ženy v životě Bedřicha Smetany. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1941. 
  • PISTORIUSOVÁ, Blažena. Josef Jiránek. Vzpomínky a korespondence s Bedřichem Smetanou. Umělecký a lidský portrét ve vzpomínkách, korespondenci a současné kritice. 2. vyd. Praha: SNKLHU, 1957. 
  • SÉQUARDTOVÁ, Hana. Bedřich Smetana. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1988. 
  • SMOLKA, Jaroslav. Osudové lásky Bedřicha Smetany. 1. vyd. Praha: Media Bohemica, 1998. 

Externí odkazy

Zdroj