Bernau bei Berlin

Bernau bei Berlin
Náměstí
Náměstí
Bernau bei Berlin – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 68 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Braniborsko
Zemský okres Barnim
Bernau bei Berlin
Bernau bei Berlin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 104,16 km²
Počet obyvatel 37 169 (2015)
Hustota zalidnění 356,8 obyv./km²
Správa
Starosta André Stahl (Die Linke)
Oficiální web www.bernau.de
Označení vozidel BER
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernau bei Berlin [bɛɐ̯ˈnaʊ̯] (česky zastarale Bernov[1]) je město v německé spolkové zemi Braniborsko.

Geografie

Centrum města je vzdáleno 5,9 km severovýchodně od hranice Velkého Berlína. Sousedními obcemi jsou: Biesenthal, Rüdnitz, na východě Werneuchen, na jihu Ahrensfelde, Panketal a Wandlitz na severu.

Historie

Na místě dřívější osady bylo na začátku 13. století založeno město. Bližší okolnosti vzniku nejsou známy, neboť dokumenty padly za oběť ničivým požárům v letech 1406 a 1484. Na den svatého Jiří (23. dubna) v roce 1432 občané Bernau odrazili útok husitů, kteří při tažení přes Lužici (18. března až 5. května 1432) řadu měst vyplenili a zničili. Od roku 1832 tuto událost každoročně (s výjimkou komunistické éry) připomíná třídenní Bernauer Hussitenfest.

Památník obětem čarodějnických procesů

Čarodějnickým procesům, které probíhaly mezi lety 1536 a 1658, padlo za oběť 25 žen, mezi nimi Dorothea Meermann a Catarina Selchow, a tři muži.[2] Berlínská výtvarnice Annelie Grund vytvořila v roce 2005 památník obětem, který nese nápis: der Hexerei beschuldigt, gefoltert, getötet, odhalen byl 31. října.[3] Městská rada v Bernau se 6. dubna 2017 rozhodla oběti čarodějnických procesů společensky a eticky rehabilitovat.[4]

Doprava

Silniční

Město leží nedaleko dálnice A11, která začíná na Berliner Ringu a okolo Bernau pokračuje přes Prenzlau do Štětína (tam jako polská A6). Dva exity spojují město s dálnicí: Bernau-Nord (číslo 15) a Bernau-Süd (číslo 16).

Železniční

Linka S2 jezdí na nádraží Berlin Friedrichstraße v centru města. Regionální vlaky spojují Bernau s Eberswalde, Schwedtem, Stralsundem, Frankfurtem nad Odrou na severu, na jih jezdí na berlínské hlavní nádraží, do Berlína Lichtenbergu a Elsterwerdy. Dálkové spoje směřují do Stralsundu, Dortmundu, Düsseldorfu, Drážďan a Amsterdamu.

Městem prochází cyklotrasa Berlín–Uznojem (Radfernweg Berlin–Usedom).

Osobnosti

Čestní občané

  • Georg Scharnweber (1816–1894), pruský politik, čestný občan od 21. září 1887
  • Konrad Wolf (1925–1982), filmový režisér, president Akademie umění, v roce 1945, po skončení války, jej Sověti ustavili vojenským velitelem města (autobiografický film Bylo mi devatenáct[5][6]). Čestný občan od 20. dubna 1975.


Rodáci

  • Paulus Praetorius (1521–1565), pedagog, učenec
  • Jacobus Bergemann (1527–1595), osobní lékař braniborského kurfiřta Jáchyma II. Hektora, profesor řečtiny, matematiky a lékařství
  • Georg Rollenhagen (1542–1609), spisovatel, pedagog
  • Dorothea Meermannová (* asi 1590–1619), stejně jako Catarina Selchowová oběť bernauského honu na čarodějnice
  • Tobias Seiler (1681–1741), bernauský kronikář
  • Anton von Dejanicz-Gliszczynski (1820–1905), poslanec říšského a zemského sněmu za stranu Zentrum
  • Hans Strache (1886–1917), klasický filolog
  • Charlotte Mäder (* 1905; † ?), lehká atletka, olympionička
  • Winfrid Hedergott (1919–2002), politik (FDP)
  • Heinz Deutschland (* 1934), historik a diplomat NDR
  • Hans-Jürgen Buchner (* 1944), hudebník a skladatel
  • Britta Starková (* 1963), politička, předsedkyně brandenburského zemského sněmu
  • Anja Bröker (* 1973), televizní redaktorka a moderátorka (Nachtmagazin)
  • Anika Mauer (* 1974), herečka
  • Jens Ossada (* 1978), malíř, sochař a spisovatel
  • Jeanette Biedermannová (* 1980), zpěvačka
  • Cordula Busacková (* 1986), fotbalistka a házenkářka
  • Paul Maurer (* 1996), fotbalista

Osobnosti s městem spjaté

  • Hermann Duncker (1874–1960), politik KPD, rektor Vysoké školy odborů v Bernau
  • Hannes Meyer (1889–1954), architekt, postavil v Bernau v letech 1928 až 1930 školní budovu Bundesschule des Allgemeinen Deutschen Gewerkschaftsbundes[p 1]
  • Elli Voigt (1912–1944), v Schönowě a v Bernau organizovala odpor proti národnímu socialismu
  • Johanna Olbrichová (1926–2004), německá špionka (NDR), zemřela v Bernau
  • Günther Maleuda (1931–2012), politik (DBD)
  • Wolf Kahlen (* 1940), videoumělec, v roce 2005 otevřel v Bernau vlastní muzeum
  • Marianne Buggenhagenová (* 1953), mnohonásobná vítězka Paralympiády, žije v Bernau[7]
  • Dagmar Enkelmannová (* 1956), politička (Die Linke), poslankyně Bundestagu v letech 1990–1998 a 2005–2013[8], předsedkyně parlamentního klubu
  • Andreas Müller (* 1961), soudce pro mládež v Bernau
  • Ralf Christoffers (* 1956), poslanec zemského sněmu, ministr hospodářství a předseda poslaneckého klubu Die Linke v Brandenbursku
  • Péter Vida (* 1983), politik (BVB/Freie Wähler), poslanec zemského sněmu

Partnerská města

Odkazy

Poznámky

  1. Od roku 1996 součást světového kulturního dědictví UNESCO společně s dalšími stavbami Bauhausu ve Výmaru a Desavě.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernau bei Berlin na německé Wikipedii.

  1. mapa Posádky v Zemích koruny české a v zemích zahraničních
  2. Namen der Opfer der Hexenprozesse/ Hexenverfolgung in Bernau (PDF; 15 KB), abgerufen am 9. Mai 2016.
  3. Berliner Zeitung: Denkmal für die Opfer der Hexenprozesse in Bernau. www.berliner-zeitung.de [online]. [cit. 2017-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-14. 
  4. SCHNEIDER, Jens. Unschuldig. Süddeutsche Zeitung [online]. 2017-4-12 [cit. 2017-4-22]. Dostupné online. ISSN 0174-4917. (německy) 
  5. Bylo mi devatenáct [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. 
  6. Ich war neunzehn [online]. IMDb.com [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Marianne Buggenhagen stellt ihr neues Buch vor. www.bernau-bei-berlin.de [online]. [cit. 2017-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  8. Dagmar Enkelmann (Profil). www.linksfraktion.de [online]. [cit. 2017-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-11. 

Externí odkazy

Zdroj