Berkakit

Berkakit
Беркакит
Nádraží v Berkakitu
Nádraží v Berkakitu
Berkakit – znak
znak
Berkakit – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 787[1]  m n. m.
Časové pásmo UTC+9[2]
Stát RuskoRusko Rusko
Federální okruh Dálněvýchodní
Republika Sacha
Berkakit na mapě
Sacha na mapě Ruska
Berkakit
Berkakit
Sídlo na mapě Republiky Sacha
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 3 801 (2015[3])
Správa
Status sídlo městského typu
Vznik 1975
Telefonní předvolba (+7)41147
PSČ 678990
Označení vozidel 14
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berkakit (rusky Беркакит) je sídlo městského typu v Republice Sacha v Ruské federaci. Jde o významnou železniční stanicí, která leží na 339. kilometru Amursko-jakutské magistrály. Má přes tři tisíce obyvatel. Prochází tudy federální silnice A360 Lena.

Historie

Vznik sídla se váže k výstavbě Amursko-jakutské magistrály. Železnice zde od roku 1978 končila. Teprve od roku 1984 byla trať zprovozněna dále.

Geografie

Město leží na severních svazích Stanového pohoří na pravém břehu říčky Malyj Berkakit v povodí Aldanu.

Obyvatelstvo

Obyvatelé jsou převážně Rusové. Celkový počet obyvatel klesá a nejvyšší byl v roce 1989, kdy dosahoval 9 031.[4]

Hospodářství

Veškeré hospodářství je navázáno na dopravu, vesměs na provoz železnice. Ve stanici začíná staničení trati platné pro Železnice Jakutska (rusky Железные дороги Якутии).

Reference

  1. Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  3. Численность населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2015 года. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2015. (rusky) 
  4. Всесоюзная перепись населения 1989 г. [online]. Moskva: Издание ЦСУ Союза ССР. Kapitola Численность городского населения РСФСР, ее территориальных единиц, городских поселений и городских районов по полу. (rusky) 

Externí odkazy

Zdroj