Berengar I.

Berengar I. Italský
Berengar I. s mnichy (iluminace z 12. století)
Berengar I. s mnichy (iluminace z 12. století)
Narození 840 nebo 845
Cividale del Friuli
Úmrtí 7. dubna 924
Verona
Povolání politik
Choť Bertila Spoletská[1]
Anne de Provence
Děti Gizela Friaulská
Bertha, Abbess of Santa Giulia in Brescia
Rodiče Eberhard Friaulský a Gisela Franská
Rod Unruochovci
Příbuzní Ingeltrud Friaulská, Adelhard, Unruoch III. Friaulský a Helvis Friaulská (sourozenci)
Berengar II. Italský (vnuk)
Funkce císař Svaté říše římské (915–924)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berengar I., též Berengar I. Furlanský (kolem 850924), po matce Gisele vnuk císaře Ludvíka I. Zbožného, byl italským králem (888924) a furlanským markrabětem (894924). Byl posledním panovníkem říše Karla Velikého, který byl, papežem Janem X., korunován na římského císaře.

Italským králem se stal po abdikaci Karlovce Karla III. Tlustého. Musel však bojovat s mnoha dalšími pretendenty trůnu, Widem ze Spoleta a jeho synem Lambertem, východofranským králem Arnulfem Korutanským a nakonec Ludvíkem Provensálským, kterého zajal a oslepil. Zaměstnán těmito konflikty, nezvládl bránit Itálii před nájezdy Maďarů (např. bitva u Brenty – 899) a Arabů. S Maďary následně uzavřel mír a využíval je k boji proti svým odpůrcům.[2]

Reference

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. Timothy Reuter; Rosamond McKitterick (2005). The New Cambridge Medieval History. Cambridge University Press. ISBN 0-521-36447-7

Externí odkazy

Předchůdce:
Karel III. Tlustý
Znak z doby nástupu Italský král
888924
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Hugo z Arlés

Zdroj