Benken SG
| Benken | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°12′ s. š., 9°1′ v. d. |
| Nadmořská výška | 420 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |
 Švýcarsko
|
| Kanton | St. Gallen |
| Volební obvod | See-Gaster |
  Benken
Benken, Švýcarsko
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 16,49 km² |
| Počet obyvatel | 3 025 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 183,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 8717 |
| Označení vozidel | SG |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Benken je obec na východě Švýcarska v kantonu St. Gallen. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel.
Geografie
Benken leží na jihozápadě kantonu St. Gallen a byl hlavním městem bývalého okresu Gaster. Nachází se v regionu Linth, hraničí s kantonem Schwyz (Reichenburg) a kantonem Glarus (Bilten, obec Glarus Nord). Na území obce se tak nachází kantonální trojmezí.
V Giessenu, jihozápadně od centra obce, se mění směr kanálu Linthu a souběžně s ním vedoucího vedení vysokého napětí. Nejvyšší horou Benkenu je Benkner Büchel.
Historie
Současný název obce se postupně vyvinul z Babinchova na Benken. Název Babinchova odkazuje na statek alemanského zemana Babo nebo Bebo, švagra donátora Beata, který je doložen v roce 741. Název statku se objevuje v listinách krátce po roce 1050 jako Bebenchon a Bebinkon a na konci 12. století jako Benken.[2]
Na vrcholu obce Benkner Büchel, kde od roku 1909 stojí kaple, objevil Jakob Grüninger v roce 1939 opevněné sídliště z doby halštatské. Na Starrbergu, v prostoru dnešního nádraží, byly objeveny římské stříbrné mince. V letech 741 a 744 byly v Babinchově klášteře vydány listiny.
V 11. století darovala hrabata z Lenzburgu, dědicové rýnských statků v Gasteru, velkou část benkenského panství a církevní pokladnu klášteru Schänis. Následně Benken spadal pod církevní a zemskou správu Schänisu a politicky pod příslušné panovníky, tj. lenzburské, kyburské a habsburské. V letech 1438 až 1798 byl Benken jedním ze šesti okrsků v rámci panství Gaster, které spadalo pod Schwyz a Glarus. Během helvétského období patřil Benken k okresu Schänis a v roce 1803 se stal samostatnou obcí v novém kantonu St. Gallen.[2]
Obyvatelstvo
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 1980 | 2000 | 2010 | 2019 | |
| Počet obyvatel | 1242 | 1341 | 1742 | 1684 | 2228 | 2571 | 2982 | |
Hospodářství a doprava
Benken se rozkládá v úrodné zemědělské oblasti. Od pozdního středověku se zemědělství soustředilo na chov skotu a koní. Pěstoval se také len a konopí, provozovaly se cihelny a pece. S postupným vysycháním nížiny Linthu vyvolávala zemědělská půda spory mezi sousedními obcemi, které byly definitivně urovnány až na spolkovém sněmu v roce 1835.
Hlavní silnice zvaná „Benknerstrasse“ spojuje obec s Reichenburgem a Kaltbrunnem. Obsluhuje ji postbusová linka Reichenburg – Benken – Kaltbrunn – Uznach. Benken má železniční stanici na trati Rapperswil – Glarus – Linthal Švýcarských spolkových drah (SBB).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benken SG na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c PARADOWSKI, Stefan. Benken (SG) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2004-06-11 [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Benken na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky
