Bekyňovití

Jak číst taxoboxBekyňovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen šestinozí (Hexapoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád motýli (Lepidoptera)
Čeleď bekyňovití (Lymantriidae)
Hampson 1893
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bekyňovití (Lymantriidae) je čeleď motýlů, kterou popsal poprvé v roce 1893 George Francis Hampson. Na celém světě se vyskytuje přibližně 2600 druhů (údaj k roku 2009).[1] Areál rozšíření je vázán převážně na listnaté a jehličnaté lesy. Zástupci svým vzhledem připomínají můry, k čemuž přispívá i jejich nízká barevná variabilita; druhy obývající tropy bývají zbarvené pestřeji.[1]
Morfologicky se jedná o malé až středně velké motýly se zavalitým, hustě ochlupeným tělem a širokými křídly. Zpravidla se vyznačují pohlavním dimorfismem – samice se od samců liší barvou a kresbou a také hustě ochlupeným koncem zadečku (těmito chlupy při kladení přikrývají snůšku vajíček). Samice některých druhů mají redukovaná křídla (v ČR například štětconoš trnkový nebo smutník jílkový). Housenky jsou chlupaté a na hřbetě mívají ochlupené bradavky.[2]
Z hlediska hospodářského významu jsou někteří zástupci této čeledi ve střední Evropě hodnoceni jako škůdci, u kterých může docházet k dočasným populačním gradacím.[2]

Čeleď bekyňovitých se dále dělí na triby:[3]

  • Arctornithini (Holloway, 1999)
  • Leucomini (Grote, 1895)
  • Lymantriini (Hampson, 1893)
  • Nygmiini (Holloway, 1999)
  • Orgyiini (Wallengren, 1861)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b DAVID BURNIE A KOLEKTIV AUTORŮ. Zvíře. 2. vyd. Bánská Bystrica: Knižní klub, 2009. ISBN 978-80-242-2595-1. S. 570. 
  2. ↑ a b PONEC, Jozef. Motýle. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1982. 384 s. S. 204–215. 
  3. ↑ Biolib.cz - Bekyňovití [online]. [cit. 2011-06-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj