Beeskow

Beeskow
Bezkow
Pohled na náměstí
Pohled na náměstí
Beeskow – znak
znak
Poloha
Souřadnice 52°10′20″ s. š., 14°14′48″ v. d.
Nadmořská výška 40 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Braniborsko
Zemský okres Odra-Spréva
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 77,15 km²
Počet obyvatel 8 069 (2011)
Hustota zalidnění 104 obyv./km²
Správa
Starosta Frank Steffen (SPD)
Vznik 13. století
Zakladatel Rytíři ze Strele
Oficiální web www.beeskow.de
Adresa obecního úřadu Berliner Straße 30
15848 Beeskow
Telefonní předvolba 03366
PSČ 15848
Označení vozidel LOS
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beeskow (dolnolužickosrbsky Bezkow) je město v Braniborsku, asi 80 kilometrů jihovýchodně od Berlína a 30 kilometrů jihozápadně od Frankfurtu nad Odrou. Protéká jím řeka Spréva, žije v něm asi 8000 obyvatel a je hlavním městem okresu Beeskow. Pro svoji polohu v lesnaté a jezernaté oblasti i pro své historické centrum je oblíbeným turistickým cílem.

Historie

Beeskow založili ve 13. století na obchodní cestě z Lipska do Frankfurtu nad Odrou Rytíři ze Strele. Pro založení města vybrali místo chráněné v té době již stojícím hradem, jehož zříceniny stále stojí. Ve středověku vydělávalo město z celních poplatků. V té době patřilo do Dolní Lužice, i církevně bylo orientováno na jih, spadalo pod míšeňské biskupství. Ve středověku Beeskow často měnil majitele.

Po vymření majitelů z dynastie Biberštejnů získal město roku 1551 český král Ferdinand I. (v tu dobu spadal již pod biskupství lubušské). O pět let později město získala braniborská hrabata, kterým se dařilo jej stále více vymaňovat z vlivu Českého království (Beeskow stále lénem českého krále) i Dolní Lužice. Roku 1600 se pak oficiálně stalo součástí Braniborska. V 16. a 17. století byl Beeskow téměř úplně zničen a poté znovu vystavěno jako pevnostní město. V 19. století hospodářsky vykvetl především díky výrobě látek, provazů a piva. V roce 1888 bylo město spojeno železnicí s blízkým Grunowem, roku 1898 pak s Königs Wusterhausen u Berlína. Roku 1901 následovalo také napojení na Dolnolužickou dráhu, tak bylo město spojeno například s Lübbenem, toto spojení však už od roku 1996 nefunguje.

Za druhé světové války město poškodil sovětský nálet, utrpěl i kostel na náměstí. Ještě předtím zničili nacisté místní židovský hřbitov. Opravy historického centra proběhly v 60. a 70. letech. V éře NDR sídlila ve městě sovětská posádka.

Politika

Starostové

  • 1901–1933: Friedrich Wilhelm Berthold
  • 1934–1945: SA Brigadeführer Heuer
  • 1945–1946: Dr. Arthur Fehlauer
  • 1946–1950: Fritz Seiffert
  • 1950–1952: Erich Noack
  • 1952–1954: Otto Pirke
  • 1954–1956: Rudolf Schütz
  • 1956–1960: Edmund Stahl
  • 1960–1961: Irene Schlingelhof
  • 1961–1964: Hans Göldner
  • 1964–1965: Rudi Buder
  • 1965–1974: Otto Pirke
  • 1974–1990: Peter Prang (SED)[1]
  • 1990–2010: Fritz Taschenberger (SPD)
  • od roku 2010: Frank Steffen (SPD)

Památky

Celé město je charakteristické svou typicky severoněmeckou architekturou – ve stylu severoněmecké gotiky jsou vystavěny hrad, kostel Panny Marie (v 16. století částečně přestavěn a doplněn o věž), stejně jako opevnění města. Kromě toho je ve městě k vidění typická pruská architektura (převážně vojenské stavby z doby Fridricha II. Velikého.

Doprava

Ne všechny koleje, které do Beeskowa vedou, se stále využívají, funguje však pravidelné vlakové spojení s Königs Wusterhausen a Frankfurtem nad Odrou (linka OE 36). Z města také vedou silnice I. třídy do Frankfurtu nad Odrou, Lübbenu a Chotěbuzi, dále menší silnice do okolních obcí.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beeskow na německé Wikipedii.

  1. ↑ wahlen.beeskow.de Dřívější starostové

Externí odkazy

Zdroj