Battistova cihelna
| Battistova cihelna | |
|---|---|
 Battistova cihelna v Ďáblicích
| |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1893 |
| Přestavba | 2005 |
| Poloha | |
| Adresa | U Prefy 520/24, Praha 8 - Ďáblice,  Česko
|
| Ulice | U Prefy |
| Souřadnice | 50°8′40,4″ s. š., 14°28′58,45″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11261/1-2243 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Battistova cihelna je bývalý průmyslový areál v Praze 8-Ďáblicích v ulici U Prefy, který byl vybudován v 90. letech 19. století. Od roku 1996 jsou dochované stavby cihelny chráněny jako kulturní památka České republiky.[1] Areál cihelny není součástí vesnické památkové zóny Staré Ďáblice, leží zhruba 100 metrů jižněji od hranic tohoto památkově chráněného území.[2]
Historie
Cihelnu založil roku 1893 Josef Battista (nar. 1867, Smiřice), který v Ďáblicích zakoupil pozemky velkostatku čp. 1. O tři roky později postavil obytný dům pro dělníky a požádal okresní hejtmanství v Karlíně, aby mohl být osvobozen od daní „v zákonné lhůtě 24 let“. Roku 1898 postavil a zprovoznil první kruhovou pec. Vyráběl v ní zdící cihly a klenbovky, které kolkoval plným jménem. Nedlouho poté se cihelna stala členem Jednoty pro zvelebení průmyslu keramického v Praze.
Cihelnu tvořila dvanáctikomorová kruhová cihlářská pec o rozměrech 32 x 12,3 metru a obdélné provozní stavby čp. 89 a 92 umístěné kolmo k peci. Později byly po obou stranách pece postaveny další stavby, přikoupeny dva lisy, kolový mlýn a parní stroj od firmy Raupach.
Cihelna brala hlínu z obdélného hliniště ležícího jihozápadně a obehnaného vysokou ohradní zdí. Hlína se těžila směrem od okrajů do středu, stěna hliniště byla dlouhá 80 metrů a dole z ní vystupovala buližníková skála. Další Battistovo hliniště se nacházelo v sousedství cihelny Františka Stejskala. Na něm začal těžbu ještě před rokem 1938.
Josef Battista bydlel od roku 1912 v Karlíně v domě čp. 412. Během 1. světové války pronajal cihelnu podnikateli Kohnovi. Na začátku 2. světové války byl provoz zastaven a po válce už obnoven nebyl.
Po roce 1939
V průběhu 2. světové války koupila cihelnu Avia a umístila sem sklady. Po skončení války ji pronajala staviteli Jaroslavu Červenkovi, který zde vyráběl xylolitové dlaždice a škvárové tvárnice. Po znárodnění roku 1948 převzala areál Prefa, pak zde měl výzkumné dílny a laboratoře Stavoprojekt (ověřoval nově vyrobené stavební díly a stavební postupy). Roku 1951 převzal areál n.p. Pragostav a ve vývojových dílnách ověřoval návrhy Výzkumného ústavu pro stavebnictví a architekturu. Již následujícího roku zde sídlil n.p. Pozemní stavby, ve kterém Miloslav Wimmer vyvinul prototypovou bytovou jednotku montovaného skeletového domu "skeletopanel". Roku 1953 ji použil při výstavbě panelového domu v ulici U Prefy 771 (v domě i bydlel).[3]
Roku 1959 se vrátil provoz podniku Prefa, která zde sídlila až do roku 1993. Poté byly kromě kruhové pece a komína ostatní stavby zbořeny (například patrová výrobní hala z neomítaných cihel) a pozemky sanovány. Pec byla opravena v letech 2005-2012 a adaptována na restauraci (od 2/2019 uzavřená).
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1996-04-10]. Identifikátor záznamu 124120 : Battistova cihelna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Vesnická památková zóna Staré Ďáblice [online]. Praha: Seznam.cz [cit. 2020-09-12]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; WEBEROVÁ, Lenka. První panelák v Praze slaví 55 let. Stále nabízí komfort a je příjemně lidský. iDNES.cz [online]. 2010-07-01 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online.
Literatura
- BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola Severovýchodní Praha. S. 225, č. 272.
- HÁJEK, Josef a kol. Cihly v historické architektuře Prahy: o výrobě a využití zdicích cihel: seznam pražských cihelen. Vydání první. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2017. 238 stran. ISBN 978-80-87220-16-0. S. 127-129.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Battistova cihelna na Wikimedia Commons
- Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 2b. Vydáno v srpnu 1914. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum.
- Komínová databáze. Battistova cihelna. kominari.cz [cit. 2018-08-05]
- Městská část Praha 8: Battistova cihelna.
- Laterarius: J.Battista Archivováno 12. 8. 2018 na Wayback Machine..
