Barda (město)

Barda
Bərdə
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 76 m n. m.
Stát ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
Rajón Bardský
Barda
Barda
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 40 300 (1.1.2021)
Etnické složení Ázerbájdžánci
Náboženské složení islám
Správa
PSČ AZ 0900
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barda (ázerbájdžánsky Bərdə) je hlavní a největší město Rajónu Barda v Ázerbájdžánu, nachází se jižně od města Jevlach na levém břehu řeky Terter. Od konce čtvrtého století až do desátého století byla Barda hlavním městem Kavkazské Albánie. Žije zde 40 300 obyvatel (2021).

Původ názvu

Barda se původně nazývalo Perozapat po perském králi Perozovi. Starověký název města je zaznamenán v několika jazycích: arménsky: Պարտավ/Partav[1], gruzínsky: ბარდავი/Bardavi a arabsky بردعة/Bardaa.[2]

Dějiny města

Starověk

V 60. letech 5. století n. l. král Vache II. z Kavkazské Albánie na příkaz perského krále Peróze I. založil osadu Perozapat, která později nahradila Qabalu a stala se novým hlavním městem Kavkazské Albánie. V 80. letech 5. století byla osada na příkaz perského velkokrále Kaváda I. opevněna.[3] V roce 552 se Partav stal hlavním centrem Albánské apoštolské církve.[4]

Středověk

V roce 645 se město dostalo pod kontrolu muslimských Arabů a od té doby je nazýváno jako Barda. V osmém století bylo město opevněno, aby odolávalo opakujícím se útokům Chazarů ze severu. V letech 748-752 vypuklo v Bardě protiarabské povstání. Na přelomu devátého a desátého století Barda začala ztrácet na svém ekonomickém významu ve prospěch nedalekého města Gjandža. Sídlo Albánské apoštolské církve bylo přesunuto z upadající Bardy do Bardaku.

V desátém století sílila ve městě muslimská populace, i tak tam ale zůstávala silná křesťanská menšina. Barda v tu dobu byla sídlem nestoriánského biskupství. V roce 944 byla Barda dobyta armádou kyjevského knížete Igora. Odpor místního obyvatelstva a infekční nemoci, ale přinutily kyjevskou armádu opustit město.[5]

Arménský kronikář Matouš z Edessy ve své kronice z první poloviny 12. století město zmínil pod názvem Partav a zmínil u toho, že je arménské město nedaleko pobřeží Kaspického moře.[6]

Následující staletí byla vyplněna silnými zemětřeseními a také mongolskou invazí. Město tak ztrácelo na své důležitosti.

Novověk

V roce 1736 bylo město vypleněno Nádir Šáhem a o několik let později se stalo součástí nově vzniklého Karabašského chanátu. V dobách chanátu byla Barda malou nevýznamnou osadou, kdy počet obyvatel nepřesahoval více než 300 obyvatel.[7]

Aby bylo potlačeno karabašské povstání v roce 1920, bylo bolševickými silami město ostřelováno těžkým dělostřelectvem a následně dobyto.[8]

Současnost

Linie příměří, kterou skončila První válka o Náhorní Karabach v roce 1994, byla jen několik kilometrů od města.

27. října 2020 bylo město zasaženo raketovým útokem z Arménie, zemřelo nejméně 21 lidí, včetně sedmileté dívky, a dalších 70 bylo zraněno.[9] Skupina novinářů z New York Times cestující po hlavní třídě města, se dostala pod palbu z arménské strany a zaznamenala ve městě "sérii ohlušujících výbuchů."[10] Podle ázerbájdžánských úřadů na město stříleli arménští vojáci ze svých pozic v Arménii a použili těžký raketomet BM-30 Smerč spolu s kazetovou municí.[11] Organizace pro lidská práva Amnesty International a Human Rights Watch potvrdily použití zakázaných kazetových bomb Arménií proti civilistům v Bardě.[12][13]

Hospodářství

Barda je spolu s několika dalšími regiony Ázerbájdžánu součástí tzv. aranské ekonomické oblasti.[14]

Ve městě jsou především tyto průmyslové podniky: sklárna, mlékárna, železobetonárna, továrna na oděvy, čistírna bavlny a výroba rostlinných olejů.[15]

Většina obyvatel Bardy se věnuje zemědělství, především pěstování bavlny, hedvábí, chovu drůbeže a výroby mléčných produktů.

Počet obyvatel

Osobnosti

  • Husrav II. – poslední perský velkokrál z dynastie Sásánovců je v literatuře poprvé zmíněn kolem roku 580, kdy byl v Bardě – hlavním městě Kavkazské Albánie. Během svého pobytu byl guvernérem království.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Research on Armenian Architecture. www.raa-am.com [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-14. 
  2. BARḎAʿA – Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  3. MURTAZALI, Gadjiev. Construction Activities of Kavād I in Caucasian Albania. 1. vyd. [s.l.]: Brill, 2017. S. 121. 
  4. КАЗАРЯН, А. Ю. АЛБАНИЯ КАВКАЗСКАЯ. www.pravenc.ru [online]. [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. 
  5. Золотой век" городов Азербайджана. cyberleninka.ru [online]. [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. 
  6. EDESSA), Matthew (of. Armenia and the Crusades: Tenth to Twelfth Centuries : the Chronicle of Matthew of Edessa. [s.l.]: National Association for Armenian Studies and Research 400 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8191-8953-0. (anglicky) Google-Books-ID: sExoAAAAMAAJ. 
  7. В. Н., Левиатов. Очерки из истории Азербайджана в XVIII веке. 1.. vyd. Baku: Издательство АН Азербайджанской ССР, 1948. S. 82–83. 
  8. Карабахская хроника: реконструкция этнической истории Карабаха по архивным материалам (1920-1924 гг.). 1905.az [online]. [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. (rusky) 
  9. Nagorno-Karabakh conflict: Missile strike on Azeri town kills 21 civilians. BBC News. 2020-10-28. Dostupné online [cit. 2022-02-06]. (anglicky) 
  10. GALL, Carlotta. In Azerbaijan, a String of Explosions, Screams and Then Blood. The New York Times. 2020-10-28. Dostupné online [cit. 2020-12-05]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  11. ВС Армении вновь обстреляли Барду из РСЗО "Смерч": есть жертвы. Sputnik Азербайджан [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (rusky) 
  12. Armenia/Azerbaijan: First confirmed use of cluster munitions by Armenia ‘cruel and reckless’. www.amnesty.org [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Armenia: Cluster Munitions Kill Civilians in Azerbaijan. Human Rights Watch [online]. 2020-10-30 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Aran. web.archive.org [online]. 2013-05-01 [cit. 2021-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-01. 
  15. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 112. 

Externí odkazy

Zdroj