Barcin

Barcin
Pohled na kostel sv. Jakuba
Pohled na kostel sv. Jakuba
Barcin – znak
znak
Barcin – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 52°51′48″ s. š., 17°56′50″ v. d.
Nadmořská výška 78 m m n. m.
Časové pásmo UTC +1 (CET) UTC +2 (CEST)
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Kujavsko-pomořanské
Okres Żnin
Barcin
Barcin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 3,7 km²
Počet obyvatel 7 255 (2021)
Hustota zalidnění 1 960,8 obyv./km²
Správa
Status Město
Starosta Michał Pęziak
Vznik 12. století
Oficiální web www.barcin.pl
Telefonní předvolba +(48) 52
PSČ 88-190, 88-193
Označení vozidel CZN
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barcin (německy Bartschin) je město v Polsku, v Kujavsko-pomořanském vojvodství, v okrese Żnin. K prosinci 2021 zde žilo 7 255 obyvatel.

Historie

Barcin byl založen ve 12. století jako osada. Poprvé však bylo město zmíněno v roce 1390 a následně roku 1472, kdy získalo tržní a jarmareční privilegia, na mapě Polska je pak prvně zmíněno v roce 1526. Do té doby byl Barcin venkovskou osadou. Město patřilo rodině Krotoských, která vlastnila i blízké město Pakość s rozsáhlými přilehlými oblastmi.[1]

V roce 1560 bylo město střediskem Jednoty bratrské. V Barcině se vyskytovala též židovská komunita (k roku 1772 zde žili Židé v sedmi domech), která se živila řeznictvím a prodejem masa, kovářstvím, slévárenstvím a především obchodem. V roce 1834 zde vzniká židovská obec, roku 1837 pak synagoga. [2] Nedlouho poté bylo v nedaleké obci Bielawy objeveno ložisko vápence, jehož těžba začala v roce 1860.

Roku 1919 se v důsledku Velkopolského povstání Barcin vrátil z německého područí zpět do Polska. Kvůli migraci se židovská obec rozhodla uzavřít místní školu a v roce 1930 byla uzavřena synagoga. Léta 1939–1945 byla obdobím perzekucí a represí vůči místnímu obyvatelstvu. Poválečná léta jsou význačná především založením Cementového a vápenného kombinátu v Bielawách v roce 1969, který významně přispěl k rozšíření a rozvoji města. Vzniklo mnoho nových veřejných budov, do města proudili noví obyvatelé, město se dynamicky rozvíjelo, ve větším se stavěla sídliště. V roce 1995 se vlastníkem KCW Kujawy stala francouzská cementárna Lafarge.

V roce 2008 bylo ve městě zřízeno a pod město spadá Pomořanské zvláštní ekonomické pásmo (součást polské investiční zóny, jejímž cílem je podpořit vznik nových firem).

Hospodářství

Město a jeho přilehlé okolí je rozsáhlou zemědělskou a průmyslovou oblastí. Roli v ní hraje zejména výroba cementu a vápna – firma Lafarge Polska SA (dříve KCW Kujawy), která má významný dopad na městskou ekonomiku díky tomu, že zaměstnává mnoho obyvatel města a obcí v okolí. Kromě Lafarge je zde registrováno asi 750 dalších menších podnikatelských subjektů.

Kultura a sport

V Barcině působí několik sportovních klubů, např. Klub plachetnic Neptun, Klub lidových sportů Dąb, Svaz školních sportů a Basketbalový svaz Barcińsko-Piechcińskie (3. liga). Barcin je též místem pro lidi, kteří mají rádi extrémní sporty – nachází se zde skatepark (na ulici Wojska Polskiego). V Barcinu se nachází dvě sportoviště Orlík 2012 na ZŠ č. 1, a vedle Základní školy č. 2, kde je také vybudován krytý bazén.[ujasnit]

Kulturní sféra je ve městě zastupována Městským domem kultury, kde se pravidelně schází několik spolků, jako kupř. absurdní divadlo, dechový orchestr, či fotografické a sportovní zájmové kroužky. V Barcinu působí Městská televize, vycházejí zde noviny s názvem „Poświat Barcina“, dosahují sem celostátní stanice i stanice z větších center provincie.

Památky

  • Cihlový kostel sv. Jakuba z roku 1901, postavený podle návrhu architekta Przyłuskiho z Inowrocławi. Postaven je v novorománském slohu s cennými 17hlasými varhanami Józefa Bacha. Je jednolodní, se samostatným kněžištěm a věží od západu. Farnost zde byla založena ve 12. století
  • Zachovalý klasicistní zámeček z 19. století
  • Historické hřbitovní kaple z 19. století
  • Budova synagogy na ul. 4. ledna (v současnosti Městská mateřská škola)
  • Domy na ul. Żninska č.p. 13, 15, 17, postavené postupně v letech 1911, 1910 a 1909.
  • Vrch sv. Vojtěcha se sochou sv. Vojtěcha

Partnerské město

Galerie

  • Oranžová lávka

    Oranžová lávka

  • Vodní kanál - řeka Noteć

    Vodní kanál - řeka Noteć

  • Staré kino

    Staré kino

  • Vrch svatého Vojtěcha - socha

    Vrch svatého Vojtěcha - socha

  • Kostel sv. Maxmiliána

    Kostel sv. Maxmiliána

  • Nádraží

    Nádraží

  • Vodárenská věž

    Vodárenská věž

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ Włodzimierz Dworzaczek, Teki; Księgi grodzkie nakielskie, rok 1548, str. 131.; Dokument opisujący cesję Andrzeja Krotoskiego, kasztelana inowrocławskiego na rzecz syna Jana Krotoskiego, kasztelana rogozińskiego, której przedmiotem był cały szereg dóbr ziemskich położonych w powiatach: nakielskim, gnieźnieńskim, kcyńskim, inowrocławskim i bydgoskim, w tym miasta: Łobżenica, Barcin oraz część Pakości.. [s.l.]: [s.n.] 
  2. ↑ Historia społeczności | Wirtualny Sztetl. sztetl.org.pl [online]. [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. 

Zdroj