Bajanölgijský ajmag

Bajanölgijský ajmag
Bajanölgijský ajmag – znak
znak
Bajanölgijský ajmag – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní město Ölgij
Souřadnice
Rozloha 45 704,9 km²
Časové pásmo UTC+07:00
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 100 189 (2015)
Hustota zalidnění 2,2 obyv./km²
Správa regionu
Stát MongolskoMongolsko Mongolsko
Vznik 1939
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 MN-071
Telefonní předvolba 0142
Označení vozidel БӨ_
Oficiální web www.bayan-olgii.gov.mn
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bajanölgijský ajmag (mongolsky Баян-Өлгий Аймаг, kazašsky Баян Өлгей аймағы) je nejzápadnější provincií Mongolska. Má rozlohu 45 705 km² a žije v něm okolo 100 000 obyvatel, hlavním městem je Ölgij. Ajmag byl zřízen v roce 1940, jeho název pochází z kazašského výrazu Бай Өлке (bohatý kraj).[1]

Přírodní podmínky

Území leží v altajském pohoří a nachází se zde nejvyšší mongolská hora Chüjtnij orgil (4374 m n. m.). V ajmagu pramení řeka Chovd gol, největším jezerem je Tolbo, známé díky bitvě, v níž bolševici roku 1921 porazili bělogvardějce. Podnebí má kontinentální charakter, část území pokrývají modřínové lesy. Nachází se zde národní park Altaj Tavan bogd, vyznačující se bohatou faunou (argali, los evropský, kozorožec sibiřský) i pravěkými skalními malbami. Hlavním zaměstnáním obyvatel je pastevectví skotu, koní, ovcí a velbloudů, důležitou tradicí je lov pomocí orlů. Pěstují se brambory, jablka a rakytník, těží se wolfram a stříbro.

Obyvatelstvo

Od ostatních mongolských ajmagů se liší složením obyvatelstva. Přes devadesát procent tvoří Kazaši, majoritním náboženstvím je islám. Po otevření hranic se mnoho zdejších obyvatel odstěhovalo do Kazachstánu, ale část z nich se později zase vrátila.[2]

Správní členění

Ajmag je rozdělen na čtrnáct somonů:

  • Altancögc
  • Altaj
  • Bajannuur
  • Bugat
  • Bulgan
  • Bujant
  • Cagaannuur
  • Cengel
  • Delüün
  • Nogoonnuur
  • Ölgij
  • Sagsaj
  • Tolb
  • Ulaanchus

Reference

  1. Legend Tour Dostupné online
  2. Discover Byayan-Ölgii Dostupné online

Externí odkazy

Zdroj