Bažant Bulwerův

Jak číst taxoboxBažant Bulwerův
alternativní popis obrázku chybí
Samec bažanta Bulwerova
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád hrabaví (Galliformes)
Čeleď bažantovití (Phasianidae)
Rod bažant (Lophura)
Binomické jméno
Lophura bulweri
(Sharpe, 1874)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bažant Bulwerův[2] (Lophura bulweri) je druh bažanta, který je endemický jihoasijskému ostrovu Borneo. Samec bažanta Bulwerova má výrazný dlouhý bílý ocas a sytě modré laloky na hlavě.

Systematika

Druh poprvé popsal Richard Bowdler Sharpe v roce 1874. Bažant Bulwerův je řazen do rodu asijských bažantů Lophura. Netvoří žádné poddruhy.[3]

  • Vybraná dobová vyobrazení
  • Ilustrace samice (vlevo) a samce (John Gould, mezi lety 1850-1883)
    Ilustrace samice (vlevo) a samce (John Gould, mezi lety 1850-1883)
  • Malba samice (vlevo) a samce (George Edward Lodge, 1921)
    Malba samice (vlevo) a samce (George Edward Lodge, 1921)
  • Samice (v popředí) a samec (Joseph Smit, 1876)
    Samice (v popředí) a samec (Joseph Smit, 1876)
  • Samec (John Gould, mezi 1850–1883)
    Samec (John Gould, mezi 1850–1883)

Popis

Samec bažanta Bulwerova

Jedná se o nepřehlédnutelný druh bažanta s výrazným ocasním peřím a modrými laloky na hlavně. Zobák je černý se světlým koncem, nohy i duhovky jsou karmínové. Samcova hruď a krk jsou kaštanově červené, zbytek těla kromě ocasu je černý. Jednotlivá pera jsou zakončena modrým lemem. Ruční letky jsou hnědé, loketní letky černé. 30–32 ocasních krovek je čistě bílých. 7 vnějších párů ocasních krovek má prodloužená brka, takže trčí z krovek jako ostny. Dalších 8–9 párů ocasních krovek je dalece prodlouženo do velkého sněhově zbarveného vějíře. Z tváře samce vyrůstají směrem dolů i dozadu dlouhé sytě modré laloky. Délka samců se pohybuje mezi 77–80 cm, ocas je dlouhý kolem 45 cm, váha je v rozmezí 1,5–1,8 kg.[4]

Samice má převážně kaštanové opeření s jemným černým pruhováním. Spodina je o něco světlejší, nejsvětlejší je na hrdle. Kaštanový ocas samice má 13 párů rovných, jen o něco prodloužených ocasních krovek. Na neopeřených tvářích prosvítá modrá kůže. Délka samice je kolem 55 cm, její ocas je dlouhý kolem 18 cm a váha se pohybuje kolem 1 kg.[4]

Rozšíření a populace

Bažant Bulwerův je endemický k Borneu. Vyhledává svahy montánních pralesů od 500–1200 m n. m., případně až do 1500 m n. m.[5] Občas se vyskytuje i v nižších polohách do 150 m n. m.[6] Jeho výskyt je spojován s toky řek, u kterých se krmí. Vyskytuje se hlavně ve středních částech ostrova.[5] Hrubý odhad populace je o 3500–15 000 jedinců.[6]

Biologie

O biologii druhu je známo jen minimum informací. Vydává hlasitý, výrazný skřehotavý zvuk. Kontaktní volání představuje kovově zvučné kók kók. Živí se hmyzem a červy, které sbírá v okolí řek, kam dvakrát denně sestupuje z vyšších poloh. Je možné, že hnízdění druhu je navázáno na dostupnost potravy (úrodu ovoce, žírné roky). Během hnízdění samci předvádí samicím své nápadné, plně rozevřené sněhové ocasy a jejich laloky se naplní krví. Snůška tvoří patrně 2 či více růžově krémových vajec. Inkubace v zajetí trvá 24–25 dní.[4]

Ohrožení

Hlavní hrozbu druhu představuje ztráta přirozeného prostředí následkem kácení pralesů za účelem získání zemědělské a farmářské půdy, dále fragmentace krajiny a lesní požáry. Místně jsou bažanti Bulwerovi i loveni. Následkem těchto faktorů je populace bažantů Bulwerových na ústupu. Mezinárodní svaz ochrany přírody druh hodnotí jako zranitelný. Bažanti Bulwerovi se chovají v zajetí, avšak typicky v jediném páru a vyvedení mláďat v chovných zařízeních je zatím spíše vzácností.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. ↑ HUDEC, K. Soustava a české názvosloví ptáků světa. Přerov: Muzeum Komenského v Přerově, 2003. S. 43. 
  3. ↑ Pheasants, partridges, francolins [online]. IOC World Bird List v12.1 [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c MADGE, Steve; MCGOWAN, Phil, 2010. Pheasants, partidges and grouse : a guide to the pheasants, partridges, quails, grouse, guineafowl, buttonquails and sandgrouse of the world. London: Christopher Helm Publishers. ISBN 978-0-7136-3966-7. (anglicky) 
  5. ↑ a b MYERS, Susan. Birds of Borneo: Sabah, Sarawak, Brunei and Kalimantan. London: Christopher Helm, 2016. 336 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4729-2446-9, ISBN 1-4729-2446-0. OCLC 942588612 S. 46. (anglicky) 
  6. ↑ a b c Lophura bulweri [online]. The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T22679278A92808853, 2016 [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • MADGE, Steve; MCGOWAN, Phil, 2010. Pheasants, partidges and grouse : a guide to the pheasants, partridges, quails, grouse, guineafowl, buttonquails and sandgrouse of the world. London: Christopher Helm Publishers. ISBN 978-0-7136-3966-7. (anglicky) 
  • MYERS, Susan. Birds of Borneo: Sabah, Sarawak, Brunei and Kalimantan. London: Christopher Helm, 2016. 336 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4729-2446-9, ISBN 1-4729-2446-0. OCLC 942588612 (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj