Břetislav Petránek

Břetislav Petránek
Narození 11. prosince 1918
Bojiště (Červené Pečky)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 1. června 1981 (ve věku 62 let)
Hradec Králové
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Břetislav Petránek (11. prosince 1918[1]Červené Pečky, Bojiště (okres Kolín) – 1. června 1981 Hradec Králové[2]) byl český architekt, který se podílel ba zvýšení architektonické úrovně Hradce Králové a ovlivnil další generaci místních architektů.[3]

Narodil se v rodině zednického mistra. Vystudoval reálné gymnázium v Kolíně (1937) a poté se věnoval studiu architektury na pražském ČVUT, které úspěšně dokončil. Následně šest let pracoval v ateliéru architekta Jaroslava Fragnera. Většinu svého profesního života však zasvětil Hradci Králové, kde pracoval od roku 1949 až do své smrti v roce 1981. V tamním Stavoprojektu působil jako vedoucí architektonického ateliéru a později jako projektant urbanistického střediska.[3][4]

Společně s dalšími kolegy se podílel na poválečném rozvoji Hradce Králové. Navázal na tradici a přístupy Josefa Gočára z 20. let 20. století, čímž přispěl ke kontinuitě a stabilitě územního plánování a koncepční výstavbě Hradce Králové v 60. letech 20. století.[3] Spolu s Janem Zídkou se v letech 1960 a 1970–1975 podílel na územních plánech města. Ve spolupráci s Františkem Křelinou st. navrhl dostavbu Gočárovy třídy[5].

Velkou část profesní kariéry se věnoval královéhradeckému sídlišti Labská kotlina II, kde působil jako šéfprojektant. Právě za toto sídliště obdržel státní cenu na celostátní přehlídce architektonických prací za období 1972–1973.[6] Dostal Cenu Josefa Gočára i Cenu Josefa Havlíčka.[3]

Byl rovněž hlavním architektem stavby polikliniky v Žamberku. Stavba byla zahájena 20. 11. 1956. Ke kolaudaci došlo v průběhu roku 1962[7] a k uvedení do provozu dne 4. 11. 1962.[8] Zajímavostí jsou sgrafita na fasádě.[7]

Byl dlouholetým členem poradního sboru pro architekturu a územní plánování v Hradci Králové. Účastnil se architektonických soutěží, i jako porotce.

Dílo

Odkazy

Reference

  1. ↑ Digitální knihovna Kramerius. dnnt.mzk.cz [online]. [cit. 2021-10-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ Břetislav Petránek | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e Encyklopedie města Hradce Králové.. 1. vyd. vyd. Hradec Králové: Garamon 2 sv. s. Dostupné online. ISBN 978-80-86472-52-2, ISBN 80-86472-52-3. OCLC 761168827 
  4. ↑ Labská Kotlina II. www.panelaci.cz [online]. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. PEVNOSTNÍ VS. VEŘEJNÝ PROSTOR MĚSTA. VÝVOJ VYBRANÝCH MĚSTSKÝCH PROSTORŮ V HRADCI KRÁLOVÉ OD PEVNOSTI K DNEŠKU. www.regionalnirozvoj.eu [online]. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ POTŮČEK, Jakub. Břetislav Petránek, sídliště Labská 2, Hradec Králové, 1969–1977. kulturní magazín Uni [online]. 2009-07-06 [cit. 2021-10-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Dvě sgrafita na budově Polikliniky | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2021-10-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ www.podorlickapoliklinika.cz [online]. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 

Zdroj