Bělokur rousný

Jak číst taxoboxBělokur rousný
alternativní popis obrázku chybí
Lagopus lagopus alascensis v podzimním šatu
Lake Clark National Park
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Řád hrabaví (Galliformes)
Čeleď bažantovití (Phasianidae)
Podčeleď tetřevi (Tetraoninae)
Rod bělokur (Lagopus)
Binomické jméno
Lagopus lagopus
(Linnaeus, 1758)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bělokur rousný (Lagopus lagopus), někdy nazýván bělokur tundrový[2] či kur rousný[2], je středně velký pták z řádu hrabavých (Galliformes), čeledi bažantovitých (Phasianidae), podčeledi tetřevi (Tetraoninae). Hnízdí v březinách nebo jiných lesích a v tundře v severní Eurasii, na Aljašce a v severní Kanadě. Bělokur rousný je jedním ze symbolů Aljašky.

Výskyt

Na území Česka žil v ledových dobách,[3] existují však i zprávy o jeho přežívání do historicky nedávné doby, např. ještě v 18. století měl obývat vyšší patra Krkonoš a v roce 1789 byl prý zastižen u Prahy. Tyto zprávy nejsou ale zcela prokázané.[4] Je rozšířený i v odlehlém prostředí a pták je podle IUCN klasifikován jako druh „neohrožený“. Je to proto, že má velmi široký rozsah životního prostředí s celkovou populací odhadovanou na čtyřicet milionů jedinců.[5] Střelba těchto ptáků a dalších tetřevů každoročně 12. srpna až 10. prosince je ve Skotsku populární sport probíhající od poloviny 19. století.

Popis

Bělokur rousný dosahuje délky 35–44 cm a hmotnosti 0,4–0,8 kg. Rozpětí křídel činí 55–65 cm.[2][6]

Poddruhy

Poddruhem bělokura rousného je specifický bělokur skotský (Lagopus lagopus scotica), který je jeho britskou formou.

Potrava

Živí se výhradně rostlinnou potravou, ale mláďata někdy pozřou i hmyz.

Příbuzné druhy

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b c ZICHA, Ondrej. BioLib.cz – (bělokur rousný) [online]. BioLib.cz [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. 
  3. Archivovaná kopie. www.severskelisty.cz [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-21. 
  4. HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel a kol.: Fauna ČR, Ptáci 2, Academia, Praha, 2005.
  5. IUCN Red List of Threatened Species: Lagopus lagopus [online]. 2016-10-01. Dostupné online. 
  6. Willow Ptarmigan Identification, All About Birds, Cornell Lab of Ornithology. www.allaboutbirds.org [online]. [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj