Bělá (Bělá pod Pradědem)
| Bělá | |
|---|---|
 Bělá
| |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Bělá pod Pradědem |
| Okres | Jeseník |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′9″ s. š., 17°12′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 18 (2021)[1] |
| Katastrální území | Domašov u Jeseníka (57,17 km²) |
| PSČ | 790 85 |
| Počet domů | 11 (2021)[2] |
  Bělá
| |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 1767 |
| multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bělá (do roku 1945 Waldenburg, do 1949 Valdenburk,[3] něm. Waldenburg, pol. Biała) je malá vesnice, část obce Bělá pod Pradědem v okrese Jeseník. Vesnicí protéká Bělá. Prochází tudy silnice II/450.
Bělá leží v katastrálním území Domašov u Jeseníka o výměře 57,17 km2.
Historie
Bělá - Waldenburg byla založena roku 1798[4] biskupem Josefem Christianem von Hohenlohe, Waldenburg, Bartenstein und Pfedelbach. První pokus o založení proběhl už v roce 1796.[5] V roce 1805 měla osada už 40 domovních čísel se 132 obyvateli. Až do konce patrimoniální správy roku 1850 patřila osada Bělá k panství Frývaldov patřícímu vratislavskému biskupství, v letech 1850 až 1964 byla osadou obce Domašov. Nové poválečné jméno bylo převzato od říčky Bělé, na jejímž horním toku se vesnice nalézá, a následně roku 1964 využito – s přívlastkem „pod Pradědem“ – pro název nové obce vzniklé sloučením Domašova a Adolfovic.
V současnosti je Bělá, nacházející se v bezprostřední blízkosti nejvyšších partií Hrubého Jeseníku, především rekreační oblastí.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 283 | 257 | 238 | 229 | 203 | 178 | 183 | 95 | 45 | 31 | 19 | 24 | 17 | 23 | 18 |
| Počet domů | 46 | 51 | 50 | 50 | 49 | 50 | 49 | 49 | 49 | 10 | 6 | 8 | 7 | 11 | 11 |
V Bělé je evidováno 35 adres: 10 čísel popisných (trvalé objekty) a 25 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 7 domů, všechny trvale obydlené.
Pamětihodnosti
- přírodní rezervace Vysoký vodopád – vodopád pod Malým Dědem, nejvyšší v Hrubém Jeseníku, vzácná mechová společenstva
- lípa malolistá u silnice na Vidly (památný strom)
- nad Bělou se nachází národní přírodní rezervace Praděd, zvlášť přísně chráněná nejvyšší partie Hrubého Jeseníku, která je současně evropsky významnou lokalitou pro řadu chráněných druhů živočichů a rostlin
Galerie
-
Autobusová zastávka -
Dům č.ev. 136 -
Zástavba v Bělé -
Dům č.ev. 52 -
Dům č.ev. 53
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 856.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, I. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-09.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělá na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Bělá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
