Běhařovice

Běhařovice
Kostel Nejsvětější Trojice v Běhařovicích od jihovýchodu
Kostel Nejsvětější Trojice v Běhařovicích od jihovýchodu
Znak městyse BěhařoviceVlajka městyse Běhařovice
znakvlajka
Lokalita
Status městys
Pověřená obec Znojmo
Obec s rozšířenou působností Znojmo
(správní obvod)
Okres Znojmo
Kraj Jihomoravský
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 376 (2023)[1]
Rozloha 14,03 km²[2]
Nadmořská výška 381 m n. m.
PSČ 671 39, 671 40
Počet domů 210 (2021)[3]
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa úřadu městyse Běhařovice 43
671 39 Běhařovice
oubeharovice@volny.cz
Starostka Mgr. Bc. Iveta Moudrá
Oficiální web: www.obec-beharovice.cz
Běhařovice
Běhařovice
Další údaje
Kód obce 593737
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Běhařovice (německy Biharzowitz) se nachází v okrese ZnojmoJihomoravském kraji. Žije zde 376[1] obyvatel. Leží asi 18 kilometrů severně od Znojma, 46 kilometrů jihozápadně od Brna a 170 kilometrů jihovýchodně od Prahy.

Sousedními obcemi sídla jsou Přeskače, Tavíkovice, Slatina, Černín, Mikulovice, Křepice, Vevčice a Újezd.

Části městyse

Název

Název vesnice byl odvozen asi od osobního jména Běhař, které bylo totožné s obecným běhař - "běžec" (slovo se používalo ve vojenském prostředí pro posly). Výchozí tvar Běhařovici byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Běhařovi lidé". Není vyloučeno, že základem pojmenování bylo přímo obecné běhař a že se zpočátku jednalo o vesnici vojenských poslů.[4][5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází snad z listiny ze 12. století hlásící se k roku 1046 (Betharintich). Právo užívat znak a vlajku bylo městysu uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. listopadu 2002.[6] Od 31. března 2009 byl obci navrácen status městyse.[7] V 16. století zde žilo hodně novokřtěnců a nekatolíků. Roku 1627 shořelo celé městečko i s kostelem sv. Václava. V první polovině 19. století patřily Běhařovice k panství Tavíkovice.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 847 865 939 946 935 935 932 764 757 630 512 465 425 374 356
Počet domů 168 174 181 189 188 188 205 214 203 192 168 200 204 207 210

Pamětihodnosti

V obci jsou registrovány tyto kulturní památky:[10]

Osobnosti

Pavel Huyn - pozdější brněnský biskup, v letech 1901-1904 tu byl farářem.

Ladislav Hůrek - sochař, autor řady soch a reliéfů na Znojemsku v letech 1940 - 1955,

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Praha: Academia, 1970. 964 s. Kapitola Běhařovice, s. 58. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. Praha: Academia, 1980. 964 s. Kapitola Běhařovice, s. 841, 842. 
  6. Udělené symboly – Běhařovice [online]. 2002-11-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  7. Rozhodnutí č. 45 předsedy Poslanecké sněmovny, 31. března 2009, Miloslav Vlček
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. https://pamatkovykatalog.cz/uskp/podle-relevance/1/seznam/?kraj=Jihomoravsk%C3%BD+kraj&okres=Znojmo&obec=B%C4%9Bha%C5%99ovice&chranenoTed=1&hlObj=1
  11. a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A—I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. 
  12. VASIĽOVÁ, Ludmila. Kostel Nejsvětější Trojice ve farnosti Běhařovice.. Olomouc, 2017. 100 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Jitka Jonová, Th.D.. Dostupné online.

Literatura

  • Černý Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy – milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005

Související články

Externí odkazy

Zdroj