Avtomat Fjodorova

Avtomat Fjodorova
Typ Lehký kulomet/útočná puška/bitevní puška
Místo původu Ruské impérium Ruské impérium
Historie služby
Ve službě 1915–1917
1920–1928
Znovu 1940
Používána Ruské impérium, RSFSR
Války první světová válka, druhá světová válka,
Historie výroby
Konstruktér Vladimir Grigorjevič Fjodorov
Navrženo 1913-1916
Výrobce Zbrojovka v Kovrovu
Výroba 1916-1925
Vyrobeno kusů 3 200[1]
Základní údaje
Hmotnost 4,93 kg
Délka 1 045 mm
Délka hlavně 520 mm
Typ náboje 6,5 × 50 mm SR Arisaka
Princip střelby krátký zákluz
Kadence 600 ran/min
Maximální dostřel 1400 m
Zásobování municí schránkový zásobník na 25 nábojů

Avtomat Fjodorova (автомат Фёдорова) je puška, kterou vyvinul Vladimir Grigorjevič Fjodorov v rámci modernizace carské armády.[2] Zbraň to byla natolik revoluční, že předběhla svou dobu.[3] Někdy je považován za první útočnou pušku.[4]

Historie

Ještě před samotným vývojem Avtomatu se Vladimir Grigorijevič Fjodorov zabýval úpravou pušky M1891 na automatickou verzi.[2] V roce 1906 se však rozhodl pro vývoj vlastní samonabíjecí pušky ve standardní ráži 7,62 × 54 mm R.[5]

V následujících letech Fjodorov došel k názoru, že ráže 7,62 × 54 mm R je nevhodná pro samonabíjecí pušky, a tak zahájil vývoj nové munice. V roce 1913 tak vyrobil první prototyp 6,5mm munice spolu s novou puškou.[6]

V roce 1916 však přišel s novým konceptem, který se do historie zapsal jako M1916 Avtomat Fjodorova. Jednalo se o pušku v ráži 6,5 × 50 mm SR Arisaka.[7] Tato puška podstoupila zkoušky u 189. pluku v důstojnické střelecké škole, která se nacházela ve městě Oranienbaum.[2] Výsledky byly vynikající, a puška tak prošla svým prvním bojovým nasazením.

Celkem se vyrobilo 3 200 kusů. Všechny byly vyrobeny ve zbrojovce ve městě Kovrov.[5] Z výroby bylo upuštěno kvůli upřednostnění ráže 7,62 × 54 mm R. V roce 1928 byly Avtomaty Fjodorova uskladněny a použity byly až za zimní války (1940).[8] Přelom tisíciletí přežilo už jen pár kusů, jež jsou rozmístěny v muzeích, či soukromých sbírkách všude po světě.[3]

Princip funkce

Funkční cyklus

Jedná se o pušku fungující na principu krátkého zákluzu hlavně se závěrem uzamčeným pomocí dvojice kyvných závor. Zvláštností konstrukce zbraně je, že nemá nosič závorníku a závorník, ale pouze závěr tvořený jedním blokem. Po zmáčknutí spouště úderník udeří do zápalníku, který trefí zápalku náboje, čímž dojde k výstřelu. Po výstřelu je hlaveň spojena se závěrem přičemž společně konají zákluz. Spojení hlavně a závěru zaručuje dvojice závor umístěných po stranách hlavně. Po nárazu závor na kulisu v pouzdře závěru dojde ke sklopení závor a rozpojení celku hlavně a závěru. Následně se samotný závěr pohybuje vzad a nábojnice je vyhozena z hlavně. Závěr je poté vratnou pružinou hnán zpátky a v průběhu návratu k hlavni nabere závěr nový náboj a ten je vsunut do hlavně. Nakonec úchytky závěru navrátí závory do uzamčené pozice. Puška má přepínač režimu střelby a střílí v poloautomatickém a automatickém režimu.[3] Zbraň není vybavena střeleckou pohotovostí ale umožňuje manuální vystavení závěru v zadní poloze pro nabíjení pomocí nábojových pásků.

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.thefirearmblog.com/blog/2016/02/22/brief-history-russian-fedorov-avtomat-rifle/ A brief history of the Russian Fedorov Avtomat Rifle, February 22, 2016, by Max Popenker
  2. ↑ a b c BOLOTIN, David Naumovič. Sovetskoje strelkovoje oružije. Moskva: [s.n.], 1983. S. 22. 
  3. ↑ a b c Fedorov Avtomat M1916 Automatic Rifle - Russia. www.militaryfactory.com. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (anglicky) 
  4. ↑ Fedorov – The First Assault Rifle?. Forgotten Weapons. 2012-03-20. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (anglicky) 
  5. ↑ a b Fedorov avtomat - Modern Firearms. Modern Firearms. 2010-10-27. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (anglicky) 
  6. ↑ FEDOSEJEV, Semjon. Pulimjoty Rasiji. Škvalnij ogoň. Moskva: [s.n.], 2009. S. 25. 
  7. ↑ WESTWOOD, David. Rifles: An Illustrared History of Their Impact. Santa Barbara: [s.n.], 2005. S. 135. 
  8. ↑ A brief history of the Russian Fedorov Avtomat Rifle -. The Firearm Blog. 2016-02-22. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (anglicky) 

Literatura

  • BOLOTIN, David Naumovič. Sovetskoje strelkovoje oružije. Moskva, 1983.
  • FEDOSEJEV, Semjon. Pulimjoty Rasiji. Škvalnij ogoň. Moskva, 2009.
  • WESTWOOD, David. Rifles: An Illustrared History of Their Impact. Santa Barbara, 2005.

Externí odkazy

Zdroj