Augustin Smetana

Augustin Smetana
Narození 15. června 1814 nebo 14. června 1814
Praha-Staré Město
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 30. ledna 1851 (ve věku 36 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení evangelický hřbitov v Karlíně
Alma mater Karlova univerzita
Povolání kněz, filozof, pedagog
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augustin Smetana (15. červen 1814, Praha-Staré Město[1]30. ledna 1851, Praha) byl český hegelovský filozof, redaktor a exkomunikovaný kněz (byl členem řádu křížovníků s červenou hvězdou).

Život

Narodil se jako nejstarší ze 13 dětí v rodině Augustina Smetany staršího, kostelníka a zvoníka pražského kostela sv. Jindřicha, a Marie, rozené Suché.[2]

Po absolvování nižšího gymnasia vstoupil z vlastního zájmu do řádu křížovníků s červenou hvězdou, vystudoval filozofickou přípravku a začal studia teologie na univerzitě. Po té složil v řádu věčné sliby a byl vysvěcen na kněze. Prošel několikaměsíční praxí venkovského kaplana a samostatnou službou v Chebu. Nespokojen s praktikami církevního života a zájmem o filozofii a učitelství začal uvažovat, jak kněžské povolání pokojně opustit.

Po nástupu profesora teologie a dogmatiky Jakuba Beera do funkce velmistra řádu křižovníků (1840) pod jeho vedením nejenže obhájil doktorát z filozofie a teologie, ale také byl vyslán na studijní cestu po německých univerzitách.

Krátce vyučoval filozofii a zprostředkoval českým zájemcům německou idealistickou filozofii. Aktivně se však zúčastnil revoluce v roce 1848. Jeho rozhodnutí opustit kněžské povolání podpořil František Palacký, který mu zprostředkoval místo redaktora listu Union, kde setrval jen krátce a dále působil jako vychovatel. Po konfliktu s představiteli křižovnického řádu vydal prohlášení, že z římskokatolické církve vystupuje. Spor se dostal až k arcibiskupské konzistoři, která jeho osobní rozhodnutí odmítla a 23.4. 1850 jej sama oficiálně a v kostelech veřejně čteným textem z církve exkomnunikovala. V té době již Smetana trpěl tuberkulózou a po krátké pedagogické praxi brzy zemřel.

Dílo

Psal filozofická pojednání a memoáry. Svá díla psal německy, do češtiny byla přeložena později.

  • Význam současného věku (Die Bedeutung des gegenwärtigen Zeitalters, 1848)
  • Obrat a vyústění dějin filosofie (Die Katastrophe oder Ausgang der Geschichte der Philosophie, 1850)
  • Zápisky z církve vyobcovaného kněze (1863) [3]
  • Vznik a zánik ducha (Der Geist, sein Entstehen und Vergehen, posmrtně 1865)[4]
  • Úvahy o budoucnosti lidstva (posmrtně 1903)[5]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Haštala na pražském Starém Městě
  2. Pobytová přihláška rodiny u pražského magistrátu
  3. SMETANA, Augustin. Zápisky z církve vyobcovaného kněze [online]. Praha: 1863 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  4. SMETANA, Augustin. Vznik a zánik ducha [online]. Praha: 1923 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  5. SMETANA, Augustin. Úvahy o budoucnosti lidstva obrat ve vývoji filosofického myšlení a jeho konečný cíl [online]. Praha: 1903 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj