August von Koller
| August von Koller | |
|---|---|
| Státní podsekretář na ministerstvu zahraničí | |
|
Ve funkci: 1859 – 1862 | |
| Předchůdce | Josef von Werner |
| Nástupce | Otto Rivalier von Meysenburg |
| Vyslanec v Prusku | |
|
Ve funkci: 1857 – 1859 | |
| Předchůdce | Ferdinand von Trauttmansdorff-Weinsberg |
| Nástupce | Alois Károlyi |
| Vyslanec v Turecku | |
|
Ve funkci: 1855 – 1855 | |
| Předchůdce | Karl Ludwig von Bruck |
| Nástupce | Anton Prokesch von Osten |
| Narození | 1805 |
| Úmrtí |
25. srpna 1883 (ve věku 77–78 let) Baden |
| Titul |
 svobodný pán
|
| Rodiče | František Koller |
| Příbuzní | Alexander von Koller a Johana z Thun--Hohensteinu (sourozenci) |
| Profese | vyslanec |
| Ocenění | Řád železné koruny, Leopoldův řád |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
August svobodný pán von Koller (německy August Franz Freiherr von Koller, 25. srpna 1805 Vídeň – 25. srpna 1883 Baden[1]) byl rakouský diplomat. Ve službách ministerstva zahraničí působil od roku 1824 a zastával nižší diplomatické posty v různých evropských zemích. Nakonec byl vyslancem v Berlíně (1857–1859) a v závěru kariéry zastával funkci státního podsekretáře na ministerstvu zahraničí (1859–1862).
Životopis
Narodil se jako nejstarší syn generála a diplomata barona Františka Kollera (1767–1826) a jeho manželky Johanny, rozené Grätzlerové (1787–1866). V diplomatických službách Rakouska působil od roku 1824 a vystřídal řadu nižších pozic v různých evropských zemích, mimo jiné v Rusku. Ve 40. letech byl dlouholetým velvyslaneckým radou v Londýně,[2] kde byl nakonec v letech 1849–1851 zástupcem velvyslance s titulem chargé d'affaires. V letech 1851–1855 byl rakouským vyslancem v Hannoversku, současně byl pověřen vedením diplomatického zastoupení v Oldenbursku a Brunšvicku.[3][4][5]
V závěru krymské války byl od února do října 1855 vyslancem v Istanbulu a po Pařížské mírové smlouvě vedl rakouskou delegaci u mezinárodní komise v Bukurešti pro úpravu statutu Podunajských knížectví (1856–1857). V letech 1857–1859 byl vyslancem v Berlíně, kde zároveň řídil diplomatické zastoupení v Meklenbursku-Zvěřínsku a Meklenbursku-Střelicku.[6] V listopadu 1859 byl povolán do Vídně ve funkci státního podsekretáře na ministerstvu zahraničí a tento post zastával přes dva roky. Na začátku roku 1862 byl odeslán do výslužby na vlastní žádost ze zdravotních důvodů a byla mu přiznána roční penze ve výši 6.300 zlatých.
Tituly a ocenění
Od dětství užíval titul svobodného pána, který získal jeho otec v roce 1810.[7] Ve funkci velvyslance v Turecku obdržel v roce 1855 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[8] Během svého působení v diplomatických službách získal několik vyznamenání v Rakousku i v zahraničí.[9]
Rakousko
-
komandérský kříž Leopoldova řádu (1854) -
Řád železné koruny I. třídy (1859)
Zahraničí
-
Řád červené orlice I. třídy (Prusko) -
velkokříž Řádu Guelfů (Hannoversko) -
velkokříž Domácího řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka (Oldenbursko) -
velkokříž Řádu Jindřicha Lva (Brunšvicko) -
Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše) -
komandér Řádu svatého Řehoře Velikého (Papežský stát) -
Konstantinův řád svatého Jiří (Království obojí Sicílie) -
rytíř Řádu Františka I. (Království obojí Sicílie) -
komandér Danebrožského řádu (Dánsko)
Rodina
August von Koller byl svobodný a bezdětný. Po otcově úmrtí (1826) se spolu s matkou podílel na správě panství Obříství ve středních Čechách, ze zámku byly rozprodány hodnotné sbírky antického umění, které František Arnošt Koller shromáždil během svých diplomatických cest.[10][11]
Měl tři mladší sourozence, sestra Johanna (1809–1891) byla manželkou c. k. polního podmaršála hraběte Karla Thun-Hohensteina (1803–1876). Bratr Vilém (1811–1866) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti generálmajora. Ze sourozenců nejvíce vynikl nejmladší Alexander (1813–1890), který byl generálem jezdectva, místodržitelem v Čechách a rakousko-uherským ministrem války.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika Baden - St. Stephan 03-15, sn. 195 [online]. Matricula-online.eu [cit. 2024-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1845; Vídeň, 1845; s. 196 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1853; Vídeň, 1853; s. 81 dostupné online
- ↑ Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 396 dostupné online
- ↑ Přehled rakouských vyslanců v Hannoversku na webu austria-forum dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1858; Vídeň, 1858; s. 139 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1877; Gotha, 1877; s. 437–438 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1856; Vídeň, 1856; s. 92 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Augusta Kollera in: Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1860; Vídeň, 1860; s. 142 dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 338
- ↑ František Arnošt Koller na webu Obce Obříství dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1880; Gotha, 1880; s. 389 dostupné online
Literatura
- KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; s. 46–47 ISBN 978-80-86781-18-1
- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2024; Praha, 2015; s. 216–218 (heslo Koller) ISBN 978-80-905324-6-5
Externí odkazy
- Rod Koller na webu novanobilitas.eu dostupné online
