August Wieser

JUDr. August Wieser
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1894 – ???
Starosta města Brna
Ve funkci:
5. srpna 1894 – 27. března 1916
Předchůdce Gustav Winterholler
Nástupce Ferdinand Schnitzler
Člen obecního výboru města (Zastupitel města) Brna
Ve funkci:
1892 – ???
Stranická příslušnost
Členství Německá pokroková strana
Narození 17. května 1847
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 27. března 1916 (ve věku 68 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Brně
Alma mater Vídeňská univerzita
Profese advokát a politik
Ocenění Řád Františka Josefa
Čestné občanství města Brna
Commons August Wieser
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Wieser rytíř z Mährenheimu (17. května 1847 Brno[1] – 27. března 1916 Brno[2]) byl moravský liberální politik, poslanec zemského sněmu a dlouholetý brněnský starosta (1894–1916).

Mládí a studium

Narodil se v rodině Josefa Wiesera, sekretáře moravských stavů a později císařského rady povýšeného v roce 1877 do rytířského stavu,[3] a jeho ženy Marie Sturmové, neteře poslance Eduarda Sturma a praneteře brněnského starosty Rudolfa Otta. Strýcem Augusta Wiesera byl teolog a rektor olomoucké univerzity Franz Christian Wieser.[4]

Vystudoval brněnské gymnázium a práva na univerzitě ve Vídni. V roce 1875 se stal advokátem.

Politická činnost

Od roku 1882 byl členem obecního výboru města Brna, roce 1894 byl zvolen brněnským starostou. Politicky se řadil k německým liberálům, i když od konce 90. let nepatřil k jejich vedoucímu křídlu.

Během jeho vedení města Brna byl vybudován vodovod z Březové nad Svitavou, elektrifikována brněnská tramvaj, vznikla městská plynárna (1896), elektrárna (1897) a spalovna odpadu (1905). V letech 1896–1916 proběhla převážná část asanace historického centra Brna. Zasloužil se o zřízení Městského muzea a angažoval se i v Uměleckoprůmyslovém muzeu. V hospodářské politice zastával národnostně smířlivá stanoviska, byl však odpůrce zřízení české univerzity v Brně. Působil ve vedení řady spolků a Zemské hypoteční banky.

Od roku 1894 byl také poslancem moravského zemského sněmu.

Stal se čestným občanem Brna, roku 1904 obdržel řád Františka Josefa. V letech 1903–1922 po něm byla pojmenována dnešní Dvořákova ulice v centru Brna, v letech 1922–1946 současná Helceletova ulice ve Stránicích (zpočátku její část, od roku 1942 celá).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ Heinrich von Kadich; Conrad Blažek. Der mährische Adel. Nürnberg: Bauer & Raspe, 1899. Dostupné online. Kapitola Wieser von Mährenheim, s. 252–253. (ger) 
  4. ↑ http://data.onb.ac.at/nlv_lex/perslex/W/Wieser_Franz_Christian.htm

Literatura

Externí odkazy

Zdroj