Athena (raketa)

Athena
Athena II před startem mise Lunar Prospector
Athena II před startem mise Lunar Prospector
Země původu USA
Výrobce Lockheed Martin
Rozměry
Výška 19,8 - 30,48 metrů
Průměr 2,36 metru
Hmotnost 66 344 - 120 202 kg
Nosnost
na LEO 794 - 1896 kg
Historie startů
Status vyřazena
Kosmodrom Cape Canaveral
Vandenberg AFB
Kodiak Launch Complex
Celkem startů 7
Úspěšné starty 5
Selhání 2
První start 18. srpna 1995
Poslední start 30. září 2001
První stupeň  – Castor 120 SR118
Motor 1
Tah 1900 kN
Specifický impuls 2 750 N.s/kg (280 sekund)
Doba zážehu 83,4 sekund
Palivo HTPB
Druhý stupeň  – ORBUS 21D
Motor 1
Tah 194 kN
Specifický impuls 2 870 N.s/kg
(293 sekund)
Doba zážehu 150 sekund
Palivo HTPB

Athena byla nosná raketa vyráběná společností Lockheed Martin. Raketa byla určená k dopravě vojenských, komerčních i vědeckých družic a sond. Všechny její stupně byly poháněny motory na tuhé pohonné látky. Během své služby prodělala raketa několik změn názvu. Původně se nazývala LLV (Lockheed Launch Vehicle), později se Lockheed spojil se společností Martin Marietta a raketa byla přejmenována na LMLV (Lockheed Martin Launch Vehicle). Od třetího startu byl název změněn na Athena a tento název už zůstal nezměněn. První start se konal 18. srpna 1995 a naposledy raketa startovala 30. září 2001. V roce 2017 Lockheed Martin oznámil, že starty rakety dále nenabízí zákazníkům.

Varianty

Athena byla vyráběna ve verzích Athena I a Athena II. Byla plánována ještě verze Athena III, která měla být vybavena čtyřmi nebo šesti pomocnými motory Castor. Tato verze však nikdy nevzlétla a její vývoj byl zrušen.

Verze Athena I byla dvoustupňová. První stupeň byl odvozen z balistické rakety LGM-118 Peacekeeper a pod názvem Castor 120 jej vyráběla společnost Thiokol (dnes součást Alliant Techsystem). Druhý stupeň se nazývá Orbus 21D a vyráběla jej společnost United Technologies.[1] Tento stupeň byl vyvinut na základě stupně Inertial Upper Stage, který byl používán pro vypouštění nákladů z nákladového prostoru raketoplánů Space Shuttle. Verze Athena II měla tři stupně, první dva byly Castor 120 a třetí byl Orbus 21D.

Pro konečné navedení nákladu na oběžnou dráhu byl u obou verzí používán modul OAM (Orbit Adjust Module).[2] OAM byl vyvinut společností Primex Technologies, která byla poté převzata koncernem General Dynamics. Modul byl asi jeden metr dlouhý a obsahoval zařízení pro kontrolu výšky, telemetrické a komunikační jednotky a pohonný systém. K pohonu sloužily čtyři motory Aerojet MR-107 s přetlakovým cyklem.[3] Jako palivo byl použit hydrazin, jednalo se tedy o jednosložkové palivo (monopropellant). Po odpojení nákladu provedl modul řadu manévrů pro oddálení od nákladu a poté zažehl motory a spálil zbytky paliva.

Starty

Raketa startovala z obou hlavních amerických kosmodromů, Cape Canaveral Air Force Station i Vandenbergova letecká základna, jeden start se však konal i na Aljašském Kodiak Launch Complex. Celkem se konalo sedm startů, z čehož bylo pouze pět úspěšných.

Sériové číslo Typ Datum Kosmodrom Náklad výsledek
DLV Athena I 15. srpna 1995 Vandenberg GemStar 1 neúspěch
LM-2 Athena I 22. srpna 1997 Vandenberg Lewis (SSTI 1) [4] úspěch
LM-4 Athena II 7. ledna 1998 Cape Canaveral Lunar Prospector [5] úspěch
LM-6 Athena I 27. ledna 1999 Cape Canaveral ROCSAT 1 [6] úspěch
LM-5 Athena II 27. dubna 1999 Vandenberg Ikonos (1) neúspěch
LM-7 Athena II 24. září 1999 Vandenberg Ikonos 2 [7] úspěch
LM-1 Athena I 30. září 2001 Kodiak Starshine 3[8]
PICOSat (P97-1)[9]
PCSat [10]
SAPPHIRE[11]
úspěch

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Athena (rocket) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj