Ashli Babbittová

Ashli Babbittová
Narození 10. října 1985
Lakeside
Úmrtí 6. ledna 2021 (ve věku 35 let)
Washington, D.C.
Příčina úmrtí střelná rána
Alma mater El Capitan High School
Povolání vojačka
Ocenění medaile Za tažení v Iráku
Expediční medaile globální války proti terorismu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ashli Elizabeth Babbittová, nepřechýleně Ashli Babbitt (10. října 19856. ledna 2021, Washington, D.C.), byla veteránka letectvaNárodní gardy USA, která zemřela na následky postřelení při své účasti na vniknutí podporovatelů Donalda Trumpa do budovy Kapitolu v lednu 2021.

Život

Babbittová byla veteránka leteckých sil a Národní gardy USA, v nichž sloužila čtrnáct let. Odsloužila dva operační turnusy v Afghánistánu a Iráku. Později sloužila v rámci Národní gardy USA v Kuvajtu a Kataru.[1] Za vojenskou službu v Iráku obdržela vyznamenání Iraq Campaign Medal.[2]

Pocházela ze San DiegaKalifornii. Spolu s manželem Aaronem Babbittem vlastnila obchod s příslušenstvím k bazénům. S předchozím manželem Timothym McEntee se poznala u letectva, po 14letém manželství se však v květnu 2019 rozvedli.[3]

V roce 2016 byla obviněna z obecného ohrožení, poté co údajně narazila autem do ženy, s kterou se dostala do konfliktu ohledně řidičských schopností. Obvinění byla později zproštěna.[4] V roce 2016 si kvůli potížím v podnikání vzala krátkodobou podnikatelskou půjčku s vysokým úrokem ve výši 169 procent,[5] což mohlo být podle politického komentátora Billa Mahera důvodem nespokojenosti s vládou státu Kalifornie a Demokratickou stranou obecně.[6]

Politické postoje

Před smrtí byla podporovatelkou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vyjadřovala se ostře k imigrační politice a podporovala stavbu zdi na hranici s Mexikem.[3] Na sociálních sítích podporovala konspirační teorie hnutí QAnon, které obviňovalo vedení Demokratické stranypedofilie, a označovala demokratického prezidentského kandidáta Joea Bidena za „znásilňovače dětí“. Protestovala proti opatřením proti šíření covidu-19, jako byly lockdown, nošení roušek nebo očkování.[7] Byla členkou ultrapravicových facebookových skupin.[8] Babbittová také vyzvala tehdejšího republikánského viceprezidenta Mikea Pence k rezignaci, když se odmítl podílet na zpochybňování a zablokování voleb.[3] Na svém twitterovém účtu sama sebe popsala jako „veteránku a libertariánku“. Sdílela mnohá prohlášení o podpoře Donalda Trumpa.[9] Podporovala i Lina Wooda, který rozšiřoval konspirační teorie na podporu Trumpových tvrzení o volebních podvodech v souvislosti s prezidentskými volbami roku 2020.[9]

Účast při útoku na Kapitol a smrt

Dne 6. ledna 2021 se účastnila protestů příznivců dosluhujícího prezidenta Donalda Trumpa proti zvolení Joea Bidena novým prezidentem. Po vniknutí do budovy Kapitolu se spolu se skupinou dalších výtržníků snažila dostat zataraseným vchodem do zasedací místnosti, podle očitého svědka prorazila reproduktorem okna a snažila se protáhnout dovnitř.[10] Nedbala přitom výzev policistů k opuštění prostoru.[10] Při průniku oknem byla postřelena, podle některých svědeckých výpovědí do krku či hrudi,[11][12] načež dav protestujících začal prchat. Strážníci postřelené Babbittové poskytli první pomoc, po převozu do nemocnice však na následky zranění zemřela.[3][13][14] Později byla na sociálních sítích zveřejněna nahrávka jednoho z protestujících, podle níž demonstranti vyrazili skla v zabarikádovaných dveřích. Za dveřmi stál policista se zbraní viditelně namířenou na otvor po vyraženém sklu, na což ostatní upozornil jeden protestující. Babbittová byla tímto policistou jednou ranou střelena, když prolézala otvorem, a spadla na zem zpět mezi útočníky.[15][16]

Ashli Babbittová podle vyjádření tchyně neinformovala svého manžela o svém odjezdu do Washingtonu.[3] Manžel i jeho matka si bezprostředně po její smrti stěžovali, že je o jejím osudu nikdo oficiálně neinformoval a dozvěděli se o jejím skonu z televize.[9]

Podle komentátorek Alishi Haridasani Guptaové z New York Times a Very Bergengruenové z časopisu Time se Babbittová po své smrti stala symbolickou postavou pro krajně pravicové občany USA a bílé nacionalisty.[17][18] Zároveň její úmrtí oživilo diskuse o extremismu v armádních řadách.[19]

Vyšetřování

Federální vyšetřování případu odhalilo, že důstojník Michael Byrd[20] při střelbě na Babbittovou nepochybil a jednal v mezích zákona.[21]

Reference

  1. Ashli Babbitt: The US vet shot dead breaking into the Capitol. BBC News. 2021-01-08. Dostupné online [cit. 2021-01-08]. (anglicky) 
  2. Authorities Identify Woman Killed By Police During U.S. Capitol Rioting. National Public Radio [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e ČTK. Fanynka Trumpa i QAnonu, odpůrkyně migrace. Žena zastřelená v Kapitolu sloužila u letectva. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-01-07 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  4. PAWLYK, Oriana. Police Officer Killed in US Capitol Siege Was Air National Guard Veteran, Deployed to Iraq. Military.com [online]. 2021-01-08 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  5. BARRY, Ellen; BOGEL-BURROUGHS, Nicholas; PHILIPPS, Dave. Woman Killed in Capitol Embraced Trump and QAnon. The New York Times [online]. 2021-01-08 [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. 
  6. WULFSOHN, Joseph. Bill Maher says Ashli Babbitt knew California cared more about 'toxic Whiteness' than 'toxic brokeness'. Fox News [online]. 2021-01-15 [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
  7. BECKETT, Lois; HO, Vivian. 'She was deep into it': Ashli Babbitt, killed in Capitol riot, was devoted conspiracy theorist. The Guardian [online]. Guardian Media Group, 2021-01-09 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  8. SOUKENÍKOVÁ, Eva. Trumpovo odcházení: bude rychlejší, než by chtěl?. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-01-08 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  9. a b c KOTOUČOVÁ, Ditta (dtt). Veteránka a konspirátorka. Žena zastřelená v Kapitolu Trumpa zbožňovala. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-01-07 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  10. a b KRUPKA, Jaroslav. Střelili ji do krku, krvácela z úst i nosu. Svědek popsal smrt ženy v Kapitolu. Deník.cz. 2021-01-07. Dostupné online [cit. 2021-02-08]. 
  11. KRUPKA, Jaroslav. Střelili ji do krku, krvácela z úst i nosu. Svědek popsal smrt ženy v Kapitolu. Deník.cz. 2021-01-07. Dostupné online [cit. 2021-01-08]. 
  12. HORÁK, David. Nesestříhané video z vpádu do Kapitolu zachycuje scestné naděje jeho pachatelů i zbytečnou smrt. FORUM 24 [online]. Forum 24, 2021-01-10 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  13. ČTK. Veteránka i vyznavačka konspiračních teorií. Kdo byla žena zastřelená v Kapitolu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-01-07 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  14. PEISER, Jaclyn; JOUVENAL, Justin. Woman fatally shot as pro-Trump mob stormed the Capitol identified as Air Force veteran. The Washington Post. Dostupné online [cit. 2021-01-08]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  15. ECHO24. Video z kritického okamžiku. Žena chtěla proskočit rozbitými dveřmi, pak padl výstřel. Echo24.cz [online]. 2021-01-07 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  16. aš, Novinky, ČTK. Mezi čtyřmi mrtvými z útoku na Kapitol je veteránka letectva. Novinky.cz [online]. 2021-01-07 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  17. GUPTA, Alisha Haridasani. For Far-Right Movements, Ashli Babbitt Is Now a ‘Rallying Cry’. NYTimes.com [online]. The New York Times, 2021-01-08 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. BERGENGRUEN, Vera. 'Our First Martyr.' How Ashli Babbitt Is Being Turned Into a Far-Right Recruiting Tool. Time.com [online]. Time, 2021-01-10 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ČTK. Chráníme ústavu a její dodržování, stojí v prohlášení nejvyšších velitelů americké armády. Odsoudili ‚vzpouru‘ | Svět. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2021-01-13 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  20. Officer who shot Ashli Babbitt speaks after months in hiding: ‘I saved countless lives’. NBC News [online]. 2021-08-27 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. 
  21. PRAMUK, Jacob. Officer who fatally shot Capitol rioter Ashli Babbitt cleared after internal probe. CNBC [online]. 2021-08-23 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 

Zdroj