Arménská sovětská socialistická republika

; vlajka	; znak
geografie
hlavní město:	Jerevan
rozloha:	29 800 km²
nejvyšší bod:	Aragac (4095 m n. m.)
	obyvatelstvo
počet obyvatel:	3 287 700 (1989)
národnostní složení:	Arméni, Rusové, Azerové, Kurdové
jazyky:	arménština (státní), ruština (úřední), ázerbájdžánština, kurdština
náboženství:	státem propagovaný ateismus, arménské východní
	státní útvar
státní zřízení:	socialistická republika s marxisticko-leninistickou vládou jedné strany a jedna ze svazových republik SSSR
měna:	sovětský rubl
vznik:	5. prosince 1936 – zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v rámci SSSR
zánik:	23. srpna 1990 – přejmenováním na Arménskou republiku,; resp. 21. září 1991 vyhlášením nezávislosti na SSSR
	státní útvary a území
	Arménská republika (1918–1920)
	Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
	Republika Horské Arménie
	Arménská republika

Arménská sovětská socialistická republika (arménsky Հայկական Սովետական Սոցիալիստական Հանրապետություն – Hajkakan Sovetakan Socialistakan Hanrapetuthjun, rusky Армянская Советская Социалистическая Республика – Armjanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR v oblasti Kavkazu. Měla 29 800 km², hlavním město byl Jerevan. V r. 1982 měla 3,17 mil. obyvatel, z toho 89,7 % tvořili Arméni, dále pak Ázerbájdžánci, Rusové a Kurdové.

Arménská SSR hraničila na severu s Gruzínskou SSR, na severovýchodě, východě a jihozápadě s Ázerbájdžánskou SSR, na jihu s Íránem a na západě s Tureckem.

Arménská SSR vznikla na území současné Arménie zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v roce 1936 po přijetí nové sovětské ústavy. Po rozpadu SSSR v roce 1991 získala republika samostatnost a vznikla tak nezávislá Arménie.

Ekonomika

Během socialistické výstavby byla vybudována průmyslová republika s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl byl zaměřen na hutnictví barevných kovů a hliníku a na energetiku (tepelné elektrárny, hydroelektrárny, atomová elektrárna). Dále průmysl strojírenský, elektrotechnický, chemický, plastických hmot a umělých hnojiv, textilní, kožedělný, stavebních hmot (mramor, tuf), potravinářský, konzervárenský, vinařský. V zemědělství důležité zavlažování. Pěstování vinné révy, ovoce, bavlníku, řepy, tabáku, pšenice a ječmene. Chov skotu na maso a mléko (780 tis. ks, 1981), ovcí a koz (2,25 mil. ks, 1981).

Přehled představitelů

Zakavkazská demokratická federativní republika

22.4.1918-26.5.1918 – Nikoloz Simonis dze Chkheidze – předseda Shromáždění; SDWP

Arménská republika

30.5.1918-1.8.1918 – Avetis Arakeli Aharonyan – předseda Národní rady; HHD

1.8.1918-5.8.1919 – Avetik Hovhannesi Sahakyan – předseda Arménské rady; HHD

5.8.1919-2.12.1920 – Avetis Arakeli Aharonyan – předseda parlamentu; HHD

Arménská sovětská socialistická republika (1920–1925)

29.11.1920-5.(?)5.1921 – Sarkis Hovhannesi Kasyan – předseda Vojenského revolučního výboru; HKK

5.(?)5.1921-21.5.1921 – Aleksandr Teodorosi Miasnikyan – předseda Vojenského revolučního výboru; HKK

21.5.1921-2.2.1922 – Aleksandr Teodorosi Miasnikyan – předseda Rady lidových komisařů; HKK

2.2.1922-24.6.1925 – Sarkis Sahaki Ambartsumyan – předseda Ústředního výkonného výboru; HKK

Federativní svaz sovětských socialistických republik Zakavkazska

12.3.1922-13.12.1922 – Aleksandr Fyodorovich Miasnikyan – člen Svazové rady (další dva kolegové z Ázerbájdžánské SSR a Gruzínské SSR); HKK

Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika

13.12.1922-červen 1925 – Sarkis Saakovich Ambartsumyan – předseda Ústředního výkonného výboru Arménské SSR; CPTSSF

červen 1925-červenec1927 – Sarkis Meliksetovich Khanoyan – předseda Ústředního výkonného výboru Arménské SSR; CPTSSF

červenec 1927-únor 1931 – Sarkis Ivanovich Kasyan – předseda Ústředního výkonného výboru Arménské SSR; CPTSSF

únor 1931-leden 1935 – Armenek Artyomovich Ananyan – předseda Ústředního výkonného výboru Arménské SSR; CPTSSF

leden 1935-5.12.1936 – Sergo Nikolayevich Martikyan – předseda Ústředního výkonného výboru Arménské SSR; CPTSSF

Arménská sovětská socialistická republika (1936–1998)

5.121936-říjen 1937 – Gevorg Saribekovich Anesoglyan – předseda Ústředního výkonného výboru; HKK

listopad 1937-12.7.1938 – Matsak Petrosovich Papyan – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; HKK

12.7.1938-14.7.1938 – Khachik M. Akopdzhanyan – předseda Nejvyššího sovětu; HKK

14.7.1938-1.4.1954 – Matsak Petrosovich Papyan – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; HKK

1.4.1954-4.4.1963 – Shmalon Minasovich Arushanyan – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; HKK

4.4.1963-3.7.1975 – Nagush Khachaturovich Arutyunyan – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; HKK

3.7.1975-3.12.1985 – Babken Yesayevich Sarkisov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; HKK

6.12.1985-4.8.1990 – Grant Mushegovich Voskanyan – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; HKK

4.8.1990-11.11.1991 – Levon Akopovich Ter-Petrosyan – předseda Nejvyššího sovětu; HHS

11.11.1991-25.12.1991 (-3.2.1998) – Levon Hakobi Ter-Petrosyan – prezident; HHS

CTPSSF = Komunistická strana Zakavkazské sovětské socialistické federace, HHS = Pan-arménské národní hnutí, HKK = Arménská komunistická strana, HDD = Arménská revoluční federace (dašnaci), SDWP = Sociálně demokratická dělnická strana (menševici)

Sovětský propagační plakát z roku 1937, slibující arménskému lidu lepší budoucnost.
Arménské obyvatelstvo protestuje v létě roku 1988 na jerevanském náměstí proti sovětskému vlivu na území Arménie.