Ariane 3

Ariane 3
Země původu	Evropa
Rodina raket	Ariane
Výrobce	ESA Aérospatiale Arianespace
Rozměry
Výška	49,13 metrů
Průměr	3,8 metru
Hmotnost	237 200 kg
Nosnost
na GTO	2700 kg
Historie startů
Status	Vyřazena
Kosmodrom	Guyanské kosmické centrum
Celkem startů	11
Úspěšné starty	10
Selhání	1
První start	4. srpna 1984
Poslední start	12. července 1989
Pomocné motory – SPB 7.35
Počet	2
Tah	690 kN
Specifický impuls	2 580 N.s/kg (263 sekund)
Doba zážehu	29 sekund
Palivo	tuhé
První stupeň – Ariane 2-1
Motor	4xViking 2B
Tah	2 880 kN
Specifický impuls	2 760 N.s/kg (281 sekund)
Doba zážehu	140 sekund
Palivo	UH-25/N2O2
Druhý stupeň – Ariane 2-2
Motor	1x Viking 4
Tah	720 kN
Specifický impuls	2 900 N.s/kg (296 sekund)
Doba zážehu	132 sekund
Palivo	UH-25/N2O2
Třetí stupeň – Ariane H10
Motor	HM-7B
Tah	62,7 kN
Specifický impuls	4 380 N.s/kg (446 sekund)
Doba zážehu	731 sekund
Palivo	LH2/LOX
Čtvrtý stupeň – Mage 2
Motor	Mage
Tah	49 kN
Specifický impuls	2 890 N.s/kg (295 sekund)
Doba zážehu	44 sekund
Palivo	tuhé

Ariane 3 byla evropská nosná raketa, používaná v letech 1984 až 1989 k vynášení telekomunikačních družic na přechodovou dráhu ke geostacionární dráze. Provozovatelem byla Evropská kosmická agentura a starty se konaly z Guyanského kosmického centra. Ačkoli nese číslo 3, do služby vstoupila dříve než Ariane 2. Po technické stránce se jedná o Ariane 2 se čtyřmi pomocnými motory na tuhé pohonné látky a možností připojení čtvrtého stupně. Celkem se uskutečnilo 11 startů, z nichž jeden dopadl neúspěchem. V roce 1989 byla spolu s Ariane 2 vyřazena a nahrazena novou raketou Ariane 4.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ariane 3 na anglické Wikipedii.