Ardenna

Jak číst taxoboxArdenna
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád trubkonosí (Procellariiformes)
Čeleď buřňákovití (Procellariidae)
Rod buřňák (Ardenna)
Reichenbach, 1853
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ardenna, česky buřňák, je rod ptáků z čeledi buřňákovití (Procellariidae).

Systematika

Buřňáci z rodu Ardenna byli původně zahrnuti v rodu Puffinus. Fylogenetické analýzy mitochondriální DNA publikované v roce 2004 však došly k závěru, že klad Puffinus byl polyfyletického původu, jelikož obsahoval 2 výrazně odlišné klady.[1][2] Z rodu Puffinus tak bylo vyčleněno několik buřňáků, kterým byl přiřazen rodu Ardenna, který vytyčil již Ludwig Reichenbach v roce 1853 s buřňákem velkým (Ardenna gravis) coby typovým druhem.[3][4] Rozdělení rodu Puffinus v jeho původní verzi potvrdila i studie z roku 2021.[5]

Seznam druhů

Do rodu Ardenna se zahrnují následující druhy:[6]

Fotografie Vědecké jméno Běžné jméno[7] Areál rozšíření
A. pacifica buřňák klínoocasý severní a západní Austrálie
A. bulleri buřňák šedohřbetý Tichý oceán
A. grisea buřňák temný Tichý a Atlantský oceán
A. tenuirostris buřňák tenkozobý jižní Austrálie
A. creatopus buřňák růžovonohý Tichý oceán
A. carneipes buřňák světlenohý jihozápadní část Tichého oceánu
A. gravis buřňák velký Atlantský oceán

Fylogentický strom

Následující kladogram zobrazuje vztahy v rámci rodu Ardenna podle genetické studie z roku 2022:[8]

Ardenna
 
 

Ardenna bulleri (buřňák šedohřbetý)

 
 

Ardenna pacifica (buřňák klínoocasý)

 
 
 
 

Ardenna tenuirostris (buřňák tenkozobý)

 
 
 

Ardenna grisea (buřňák temný)

 
 
 

Ardenna gravis (buřňák velký)

 
 
 

Ardenna carneipes buřňák světlenohý)

 
 

Ardenna creatopus (buřňák růžovonohý)

 
 
 
 
 
 

Odkazy

Reference

  1. ↑ PENHALLURICK, John; WINK, Michael. Analysis of the taxonomy and nomenclature of the Procellariiformes based on complete nucleotide sequences of the mitochondrial cytochrome b gene. Emu - Austral Ornithology. 2004-06-01, roč. 104, čís. 2, s. 125–147. Dostupné online [cit. 2023-01-30]. ISSN 0158-4197. DOI 10.1071/MU01060. (anglicky) 
  2. ↑ REMSEN, Van. Proposal (647) to South American Classification Committee [online]. South American Classification Committee, 2014 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ REICHENBACH, H. G. Ludwig. Avium systema naturale. Dresden and Leipzig: Expedition der vollständigsten naturgeschichte, 1853. Dostupné online. S. IV. 
  4. ↑ MAYR, Ernst. Check-list of birds of the world (Volume 1 Second edition ). Příprava vydání Ernst Mayr, G. William Cottrell. Cambridge, Mass.: Museum of Comparative Zoology, 1979. Dostupné online. Kapitola Order Struthioniformes, s. 89. (anglicky) 
  5. ↑ ESTANDÍA, Andrea; CHESSER, R. Terry; JAMES, Helen F.; LEVY, Max A.; OBIOL, Joan Ferrer; BRETAGNOLLE, Vincent; GONZÁLEZ-SOLÍS, Jacob. Substitution Rate Variation in a Robust Procellariiform Seabird Phylogeny is not Solely Explained by Body Mass, Flight Efficiency, Population Size or Life History Traits.Chybí název periodika! 2021-07-27 [cit. 2023-01-30]. DOI 10.1101/2021.07.27.453752. (anglicky) 
  6. ↑ Petrels, albatrosses. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.1, 2023 [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ České názvosloví ptáků světa. nkcso.wz.cz [online]. Názvoslovná komise ČSO [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ FERRER OBIOL, Joan; JAMES, Helen F.; CHESSER, R. Terry; BRETAGNOLLE, Vincent; GONZÁLEZ‐SOLÍS, Jacob; ROZAS, Julio; WELCH, Andreanna J. Palaeoceanographic changes in the late Pliocene promoted rapid diversification in pelagic seabirds. S. 171–188. Journal of Biogeography [online]. 2022-01 [cit. 2023-01-30]. Roč. 49, čís. 1, s. 171–188. DOI 10.1111/jbi.14291. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj