Anton von Doblhoff-Dier

Anton von Doblhoff-Dier
Anton von Doblhoff-Dier; litografie: Josef Kriehuber, 1834
Anton von Doblhoff-Dier; litografie: Josef Kriehuber, 1834
Rakouský vyslanec v Nizozemí
Ve funkci:
1849 – 1859
Předchůdce Mořic Esterházy
Nástupce Ferdinand Langenau
Předseda ministerské rady
Ve funkci:
8. července 1848 – 18. července 1848
Předchůdce Franz von Pillersdorf
Nástupce Johann von Wessenberg
Ministr obchodu Rakouského císařství
Ve funkci:
8. května 1848 – 18. července 1848
Předchůdce vznik úřadu
Nástupce Theodor Friedrich Hornbostel
Ministr vnitra Rakouského císařství
Ve funkci:
18. července 1848 – 11. října 1848
Předchůdce Franz von Pillersdorf
Nástupce Franz Seraph von Stadion
Ministr kultu a vyučování Rakouského císařství
Ve funkci:
18. července 1848 – 11. října 1848
Předchůdce Franz Seraph von Sommaruga
Nástupce Franz Seraph von Stadion
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865
Poslanec Dolnorak. zem. sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1867 – ???
Narození 10. listopadu 1800
Gorizia
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 16. dubna 1872 (ve věku 71 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Rodiče Joseph von Doblhoff
Příbuzní Joseph von Doblhoff-Dier (sourozenec)
Profese politik
Ocenění velkokříž Řádu nizozemského lva (1856)
Commons Anton von Doblhoff-Dier
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baron Anton von Doblhoff-Dier (10. listopadu 1800 Gorizia – 16. dubna 1872 Vídeň) byl rakouský politik, roku 1848 krátce ministerský předseda Rakouského císařství.

Biografie

Jeho kariéra vyvrcholila během revolučního roku 1848. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Vídeň II. Uvádí se jako ministr a statkář.[1] Patřil ke sněmovní levici.[2] Na sněmu zastával liberální postoje.

Od 8. května 1848 byl ministrem obchodu Rakouského císařství v kabinetu Franze von Pillersdorfa. Po propuštění Pillersdorfa převzal na krátkou dobu od 8. července 1848 do 18. července 1848 i funkci předsedy ministerské rady. V následné vládě vládě Johanna von Wessenberga zastával od 18. července 1848 do 11. října 1848 posty ministra vnitra a ministra kultu a vyučování.[3] Historik Otto Urban ho řadí mezi civilní byrokraty, kteří hodlali naplňovat umírněné cíle revoluce a proti nimž vystupovali aristokratičtí konzervativci jako Alfred Windischgrätz.[4] Jeho nástup do funkce předsedy vlády byl očekáván jako výraz stabilizace exekutivy po dlouhém předchozím provizoriu. Složení kabinetu odráželo snahu získat výraznější podporu. Z vlády odešli Franz von Pillersdorf i Leopold Lev Thun-Hohenstein.[5] 18. července pak byla vláda definitivně ustavena. Ačkoliv jejím formálním předsedou (předsedou ministerské rady) byl Johann von Wessenberg, bývá označována jako vláda Doblhoff-Wessenberg. Usedly do ní některé populární osobnosti liberálního tábora.[6]

V letech 1849-1858 byl Doblhoff rakouským velvyslancem v Nizozemí.

V letech 1861-1867 zasedal na Dolnorakouském zemském sněmu. Roku 1861 se taky stal poslancem Říšské rady[7] a roku 1867 členem Panské sněmovny.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton von Doblhoff-Dier na německé Wikipedii.

  1. ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  2. ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  3. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 584–585. 
  4. ↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 45. 
  5. ↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 54. 
  6. ↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 61. 
  7. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Externí odkazy

Související články

Zdroj