Anton Rösler

Anton Rösler
Anton Rösler
Anton Rösler
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1870
Starosta města Ústí nad Labem
Ve funkci:
1859 – 1864
Předchůdce Raimund Kellermann
Nástupce Anton Strohschneider

Narození 30. ledna 1813
Nové Město pod Smrkem
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. srpna 1880 (ve věku 67 let)
Ústí nad Labem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Augusta Klepsch
Alma mater Karlo-Ferdinandova univ.
Commons Anton Rösler
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton Rösler (30. ledna 1813 Nové Město pod Smrkem[1]7. srpna 1880 Ústí nad Labem[2])[3] byl český stavební podnikatel a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století starosta Ústí nad Labem a poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie

Byl synem Franze Röslera, starosty Nového Města pod Smrkem. Anton absolvoval gymnázium a několik semestrů práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Roku 1840 nastoupil jako hospodářský správce hraběte Nostitze v Průhonicích u Prahy a na panství Žernoseky. Od roku 1843 působil v Trmicích jako úředník pozemkových knih, substituce horního soudu a kostelních počtů na Nostitzově panství. Zhruba od roku 1846 sídlil v Dubicích (do Trmic dojížděl).[3]

Roku 1847 si za manželku vzal Augustu, dceru významného ústeckého měšťana, radního a velkoobchodníka Ignaze Klepsche. Do Ústí se pak manželé přestěhovali roku 1851. Založil si zde obchod s uhlím. Brzy se majetkově vzmohl a stal se největším stavebním podnikatelem a vlastníkem nemovitostí v tomto městě. Jeho iniciativou vznikly například činžovní domy v tehdejší Labské, nyní Pražské, ulici, na předměstí Neustadt (mezi pozdější budovou divadla a areálem chemičky) a v Krásném Březně. Roku 1866 nechal v Ústí zbudovat první třípatrový dům (čp. 856, nazývaný Hohes Haus).[3][4]

Politická kariéra

Aktivní byl i v komunální politice. Od 50. let 19. století zasedal v městské radě a 26. května 1859 se stal i starostou Ústí nad Labem. Za jeho působení došlo k velkému rozvoji města, byly vydlážděny městské ulice a zlepšil se pořádek veřejných prostranství. Založil spolek pro zkrášlení města, obecní spořitelnu, jatka a dvouletou průmyslovou školu. Ve funkci setrval do 20. října 1864. Členem městské rady byl do roku 1867 a až do smrti v roce 1880 zasedal v obecním výboru. Jeho jméno nesly ulice v Ústí a Krásném Březně.[3][4]

Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl také zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Ústí – Chabařovice) do Českého zemského sněmu jako nezávislý německý kandidát.[5][6] Mandát obhájil v témže obvodě zemských volbách v lednu 1867[7] i v krátce poté konaných volbách v březnu 1867.[8] Podle jednoho zdroje byl poslancem sněmu jen do roku 1868,[3] ovšem v stenografických protokolech zemského sněmu se jako poslanec objevuje ještě v roce 1869.[9] V době jeho poslanecké kariéry proběhla prusko-rakouská válka, při které skrz Ústí táhla četná vojska. Město bylo postiženo rekvizicemi, výpadky zásobování a epidemií cholery, při které zemřelo asi 100 lidí.[4]

Reference

Externí odkazy

Zdroj