Anténór z Atén

Kora (681) z aténské Akropole, dílo Anténóra a jeho otce Eumara, Muzeum Akropole, Athény [1]

Anténór (starořecky Ἀντήνωρ, působil kolem roku 520 před Kr.) byl řecký sochař z přelomu 6. a 5. století před Kr.[2] Působil v Athénách a byl činný přibližně v letech 530 až 500 před Kr.[3] Vytvořil slavné bronzové sousoší Harmodia a Aristogeitóna (známé i pod jménem Tyranobijci; zobrazení mužové v roce 514 př. Kr. zabili aténského tyrana Hipparcha).[2] Toto dílo po pádu Atén v roce 480 před Kr. odvezli Peršané, ale už kolem roku 477 před Kr. bylo nahrazeno novým sousoším od sochařů Kritia a Nésióta,[4] které ve druhém století obdivoval i řecký cestovatel Pausanias.[5] Anténórovo původní dílo je ztraceno, neznáme jeho podobu (bylo zřejmě vytvořeno ještě v archaickém stylu). Anténór se pravděpodobně zasloužil i o výzdobu východního štítu Apolónova chrámu v Delfách.

Z jeho děl se zachovala socha kory č. 681 z aténské Akropole. Na podstavci měla nápis, který hlásal, že její tvůrci byli sochař Anténór a jeho otec Eumaros, slavný malíř[6] (v té době byly totiž všechny řecké sochy polychromované).[1][7] Socha zobrazuje ženský ekvivalent kúra, pochází z období kolem roku 520 před Kr. a představuje ještě typický styl řeckého archaického sochařství. Majestátní působící, přes dva metrů vysoká socha je důkazem architektonického chápání lidské postavy, což zdůrazňuje i ztuhlost drapérie a přísná frontálnost.

Na aténské Akropoli se našlo přes sedmdesát archaických soch těchto dívek (kor). Vytvořili je v 6. století před Kr. Jsou většinou zobrazeny v rouchu s krásnými záhyby a s květem nebo obětní nádobou v ruce a zdá se, jakoby byly připraveny tančit na počest některé z bohyň. Všechny oživuje záhadný „archaický úsměv“.[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anténor z Atén na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b José Pijoan. Dejiny umenia 2. [s.l.]: [s.n.] 61-377-82. S. 53. 
  2. ↑ a b Lesley Adkins & Roy A. Adkins. Starověké Řecko. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7391-580-3. S. 398. 
  3. ↑ Diana Bowder, Who was who in the Greek world, 776 BC-30 BC, str. 47
  4. ↑ José Pijoan. Dejiny umenia 2. [s.l.]: [s.n.] 61-377-82. S. 81. 
  5. ↑ Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. [s.l.]: [s.n.] 25-039-73. S. 37. 
  6. ↑ Plínius Starší. Kapitoly o přírode. [s.l.]: [s.n.] 25-006-74. S. 270. 
  7. ↑ Inscriptiones Graecae, IG I³ 628
  8. ↑ Vojtech Zamarovský. Grécky zázrak. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-06-00122-7. S. 238–239. 

Externí odkazy

Zdroj