Aneta Voleská

Aneta Voleská
Narození 9. května 1947 (76 let)
Praha
Povolání tanečnice, učitelka, baletka, baletní mistr a pedagožka
Ocenění zasloužilý umělec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Aneta Voleská, nebo také Anetta Voleská (* 9. května 1947, Praha) je česká tanečnice, choreografka, baletní mistryně a pedagožka.

Život

S baletem začala už jako tříletá, kdy jí její maminka, veliká fanynka baletu, přivedla k primabaleríně Národního divadla Zdeně Zabylové do Hlaholu. Než byla přijatá na konzervatoř, byla šest let v baletní přípravce Národního divadla u Naděždy Sobotkové, Věry Ždichyncové a Olgy Páskové. Po absolvování konzervatoře v roce 1962 záhy dostala od Jiřího Němečka angažmá v baletu Národního divadla jako sboristka. V rocích 1964, 1965 a 1966 se zúčastnila Mezinárodní baletní soutěže ve Varně, kde dvakrát získala čestný diplom. I když pocházela z buržoazní a antikomunistické rodiny, absolvovala v letech 1966 až 1967 půlroční stáž při Velkém divadle v Moskvě. Po návratu ze stáže do Národního divadla, kde měla celoživotní angažmá, se zde stala sólistkou.[1]

Díky své všestranně vyspělé technice tančila řadu romantických, dramatických a komediálních rolích, například Marii v Bachčisarajské fontáně, Nausikaá v Bloudění Odysseově, Svanildu v Coppélii, Amora v Donu Quijotovi, Mefistofelu v Doktoru Faustovi, Nymfu ve Faunově odpoledni, Giuliettu v Hoffmannových povídkách, Milenku v Istar, Kateřinu v Kamenném kvítku, Kolombínu v Karnevalu, Mášenka v Louskáčkovi, Julii v Romeovi a Julii, Aegina ve Spartakovi, Čertici ve Stvoření světa, Růženku a Dobrou vílu v Šípkové Růžence a titulní role v Giselle, Signorině Gioventù, titulní roli a Zlou sestru v Popelce a v mnoho dalších rolích.[2]

Od roku 1982 do 1990 působila jako baletní mistryně a pedagožka v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého a v roce 1987 obdržela prémii Českého literárního fondu za roli Valentiny v baletu Angara A. Ešpaje. Také jako pedagog byla od roku 1984 i v Pražském komorním baletu a Státní opeře do roku 2013. V Národním divadle působila až do konce roku 1989, kdy odešla do důchodu. Následně v letech 1990 až 2013 vyučovala na Taneční konzervatoři Praha.[3][4][5] Během zahájení 137. sezony Národního divadla byla 26. srpna 2019 uvedena do Síně slávy Národního divadla.[6] Za svou práci obdržela za rok 2020 Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v kategorii balet a pantomima a jiný tanečně dramatický žánr.[7][8]

Ocenění

Reference

  1. ↑ Všeho bylo v mém tanci tak akorát. Anetta Voleská slaví sedmdesátiny. Opera ̟ [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. /
  2. ↑ Voleská, Aneta. Česká divadelní encyklopedie [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. /
  3. ↑ K VÝROČÍ ANETTY VOLESKÉ GRATULUJÍ A VZPOMÍNAJÍ STARŠÍ I MLADŠÍ KOLEGOVÉ: „OBDIVOVALI JSME JEJÍ VYSOKÝ KLENUTÝ NÁRT… BYLA SKVĚLOU V KAŽDÉ ROLI.“. Taneční aktuality [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. /
  4. ↑ Anetta Voleská. Národní divadlo [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. /
  5. ↑ ANETA VOLESKÁ. Ceny Thálie [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. /
  6. ↑ Týden s tancem. Opera ̟ [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. /
  7. ↑ Online vyhlášení Thálií 2020: Cenu získal Abrhám i Erika Stárková!. Blesk.cz [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. /
  8. ↑ Thálie udělovali přes videokonferenci. Cenu má Stárková či Groszmannová. iDNes.cz [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. /

Zdroj