Andrea Briosco

Andrea Briosco
Andrea Riccio
Brioscův portrét, anonym, asi 1532
Brioscův portrét, anonym, asi 1532
Narození 1. dubna 1470
Trento
Benátská republikaBenátská republika Benátská republika
Úmrtí 8. července 1532 (ve věku 62 let)
Padova
Benátská republikaBenátská republika Benátská republika
Národnost italská
Povolání sochař, zlatník, medailér, architekt
Rodiče Ambroggio Briosco (otec)
Příbuzní Giovanni Battista Briosco (bratr)
Hnutí renesance
Významná díla plakety, busty, satyrové
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrea Briosco, Andrea Riccio nebo Il Riccio, také Andrea Crispo (1. dubna 1470 Trento – 8. července 1532 Padova), byl italský sochař, zlatník, medailér a architekt doby renesance. Vynikl bronzovými plastikami.

Život

Narodil se jako syn milánského zlatníka Ambroggia Briosca, který cestoval po severní Itálii, až se koncem 15. století usadil v Padově, protože tehdy byla prvořadým centrem renesančního výtvarného umění, především trojrozměrných plastik z bronzu a keramiky, zvláště terakoty. Návrhy sloužily k realizacím ve světském interiéru i ve výzdobě funerální architektury. Andrea se patrně vyučil v otcově dílně, poučil se z odkazu padovských sochařů cinquecenta, jako byli Marcantonio Michiel nebo Pomponio Gaurico, i současníků jako Bartolomeo Bellano, s nímž Briosco spolupracoval na výzdobě náhrobní tumby právníků Angela a Paola De Castro, pro kostel Santa Maria dei Servi v Padově. V zavedených žánrových zakázkách pracoval až do roku 1510. Byl občanem Benátské republiky, opakovaně se vracel k práci v Padově (1506–1510, 1512–1516, 1522–1524), dále byl činný v Benátkách (1511, po 1525–1532) a ve Veroně (1516–1521). Zemřel v Padově a byl tam pohřben v chrámě San Giovanni di Verdara. Na jeho náhrobek byla vsazena velká plaketa s jeho portrétem a dedikací "OBSTANTE GENIO" (replika zde v infoboxu), podle níž jde o dílo některého z Brioscových žáků či pokračovatelů.[1]

Andreův bratr Giovanni Battista byl zlatníkem, písemně je doložen jeden jeho stříbrný zlacený krucifix.

Dílo

Je znám především plaketami s figurálními scénami křesťanskými, mytologickými nebo alegorickými, medailemi, bronzovými plastikami či reliéfy satyrů, olejovými kahany či lampičkami s figurální výzdobou, svícny, dveřními klepadly (tlukadly) a kalamáři se soškami satyrů, satyrek nebo puttů. Monumentální plastiky madon, světců či portrétní busty zemřelých vytvářel pro náhrobky v chrámech, navrhoval také architektonické řešení těchto náhrobků či epitafů. Na náhrobku učence a kněze Antonia Tubety pro padovskou baziliku Del Santo spolupracoval s Vincenzem Grandim. Z monumentálních soch stojí za zmínku oltářní skulptura sv. Martina s žebrákem a legenda o nalezení Kristova kříže z benátských kostelů (obojí nyní v muzeu v paláci Ca' d'Oro).

Jeho práce jsou málokdy signovány (na rubu mívají reliéfní velké psací R); sloužily často jako předlohy pro zlatníky, kovotepce a kovolitce; byly také často kopírovány.

Galerie

  • Satyr a satyrka s urnami, 1510-20
    Satyr a satyrka s urnami, 1510-20
  • Kalamář se satyrem, bronz, asi 1507
    Kalamář se satyrem, bronz, asi 1507
  • Kalamář se spoutanými satyry, 1500–1525
    Kalamář se spoutanými satyry, 1500–1525
  • Busta muže (Vulkanus?)
    Busta muže (Vulkanus?)
  • Fáma s érotem
    Fáma s érotem
  • Vulkán kuje šípy pro amora
    Vulkán kuje šípy pro amora
  • Ukládání Krista do hrobu, 1500–1525
    Ukládání Krista do hrobu, 1500–1525
  • Lampička s putty, 1515-25
    Lampička s putty, 1515-25
  • Madona, 1520-25
    Madona, 1520-25
  • Náhrobek Antonia Tubety, bazilika Del Santo, Padova
    Náhrobek Antonia Tubety, bazilika Del Santo, Padova

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dizionario biografico degli Italiani Treccani, Řím 2017

Externí odkazy

Zdroj