Anaximandros

Anaximandros
Narození 610 př. n. l.
Milét
Úmrtí 546 př. n. l. (ve věku 63–64 let)
Milét
Povolání filozof, astronom, matematik, geograf, fyzik a spisovatel
Rodiče Praxiades
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anaximandros (řecky: Ἀναξίμανδρος / Anaxímandros), též Anaximandros z Mílétu, (okolo 610 př. n. l. – okolo 546 př. n. l.) byl starořecký filosof, představitel tzv. mílétské školy. Spolu se svým učitelem Thalétem patří k zakladatelům filosofie jako samostatné vědy.

Je po něm pojmenován měsíční kráter Anaximander.[1][2]

Život

O jeho životě se mnoho nezachovalo. Pocházel z města Milétu v Malé Asii, stejně jako jeho učitel a příbuzný Thalés a žák Anaximenés. Napsal spis o próze či knihu O přírodě (550 př. n. l.), z nichž se ale zachovaly pouze zlomky. Svým zkoumáním starších teorií se snažil je zdokonalit a vytvořit lepší.

Apeiron

Dle Anaximandra svět nepochází z jedné materiální pralátky (voda či vzduch); nesčetné světy vznikají a zanikají vydělováním protikladů z božského neomezena (řec. apeiron); z této rovnováhy vychází teplo a chladno, vlhko a sucho, čímž vznikají čtyři živly a ustavují tak věci. Tato pralátka je nekonečná a věčná a je pořád v pohybu. Je to vesmírný řád, platící úplně pro vše, co se ve vesmíru nachází. Staří Řekové totiž věřili, že vše je živé (i kameny, země) a podle Anaximandra je zdrojem životní aktivity právě apeiron. Dokladem tohoto učení je jeden z mála zachovaných přímých zlomků:

Ze kterých jest jsoucím věcem vznik,
do těchto nastává i zánik,
podle nutnosti.
Neboť vše si navzájem platí pokutu a pokání za své bezpráví,
podle pořadí času.[3]

Kosmologie a kosmogonie

Imaginární podobizna Anaximandra na vatikánské fresce Athénská škola od Raffaela Santiho

Anaximandros učil, že Země je kamenný válec ve vzdušném prostoru a na začátku svého vzniku byla tekutá a plula volně v prostoru. Vyschla a díky dopadajícímu nebeskému ohni vznikli první živočichové a rostliny. Ti nejdříve žili ve vodě, později vystoupili na souš a stali se z nich také lidé. Snad jako první myslel, že Země je samostatné kosmické těleso. Existuje dokonce i zápis, podle kterého pokládal Zemi za kouli.[4] Svým tvrzením o akvatickém původu života předznamenal Darwinovu teorii:

Anaximandros říká, že první živočichové se zrodili ve vlhku a že je obklopovala ostnatá kůra. Když pak pokročili věkem, vystoupili na souši a po krátký čas přežívali, když se kůra zlomila.[5]

Hvězdy považoval Anaximandros za ohnivý prstenec kolem Země, neumístil je na nejvzdálenější, ale na nejbližší okruh kolem Země. Vytvořil jednoduchá pravidla gravitace, mapu světa vycházející z babylonských vzorů a sluneční hodiny. Pochopil sklon ekliptiky vůči světovému rovníku, rozlišuje gnómón a polos. Mechanicky vysvětlil pravidelnost oběhu hvězd a sestavil model oblohy, kde byla středem Země.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Pythagoras, str. 30, č. mapového listu 2, ISBN 80-85277-10-7
  2. ↑ Crater Anaximander on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  3. ↑ Zlomek B 1 (Simplikios, Physica 24, 13). Překlad Z. Kratochvíl.
  4. ↑ Zlomek A 1 (DL II, 1-2)
  5. ↑ Zlomek A 30/1 (Aetios V, 19, 4). Překlad Z. Kratochvíl.

Literatura

  • KIRK, G. S., RAVEN, J. E. a SCHOFIELD, Malcolm. Předsókratovští filosofové: kritické dějiny s vybranými texty. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 663 s. ISBN 80-7298-110-2. [Kapitola „Anaximandros z Milétu" je na str. 130–183; autor Geoffrey Stephen Kirk.]
  • KOČANDRLE, Radim. Anaximandros z Mílétu. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010. 385 s. ISBN 978-80-87378-66-3. 

Externí odkazy

Zdroj