Anaplastický oligodendrogliom

Anaplastický oligodendrogliom
Snímek z magnetické resonance – Anaplastický oligodendrogliom
Klinický obraz
Postižený systém mozek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anaplastický oligodendrogliom je zhoubný nádor vycházející z oligodendrocytů, což je jeden z druhů podpůrných buněk nervové tkáně, neuroglie. Patří tudíž mezi gliomy, resp. oligodendrogliomy. Od oligodedrogliomu grade II se liší histologickými známkami malignity, buňky jsou tzv. anaplastické, tzn. velmi málo diferencované, s jadernými atypiemi, nádor je velmi buněčný, časté jsou buněčné mitózy, nekrózy a krvácení v nádoru. V ostatních znacích odpovídá struktuře oligodendrogliomu, včetně struktury kapilární sítě a kalcifikací, které ovšem nemusí být přítomny. Ze všech oligodendrogliálních nádorů anaplastický oligodendrogliom tvoří 20–51 %.[1] V průběhu onemocnění může degenerovat do vysoce maligního oligodendrogliomu stupně IV.[2]


Příznaky jsou nejprve nevýrazné, plíživé a odpovídají nádorům mozku obecně, nejčastěji se jedná o epileptické záchvaty,[3] dále se objevují bolesti hlavy či neurologické deficity.

Oligodendrogliom, stejně tak i jeho anaplastická forma, je nádor poměrně citlivý k chemoterapii. Terapie je hlavně chirurgická, poté následuje radiační terapie následovaná chemoterapií, nebo se přechází rovnou k chemoterapii. Používá se temozolomid[4] nebo PCV protokol[3][4] – kombinace prokarbazinu, CCNU a vinkristinu.

Anaplastický oligodendrogliom může tvořit metastázy i mimo centrální nervový systém, ovšem činí tak poměrně vzácně.[5] Průměrná doba přežití je 3 až 4 roky.[6]

Histologické preparáty

  • Anaplastický oligodendrogliom, barvení hematoxylin-eosin
    Anaplastický oligodendrogliom, barvení hematoxylin-eosin
  • Anaplastický oligodendrogliom při větším zvětšení, barvení hematoxylin-eosin
    Anaplastický oligodendrogliom při větším zvětšení, barvení hematoxylin-eosin
  • IDH1 R132H u anaplastický oligodendrogliom
    IDH1 R132H u anaplastický oligodendrogliom

Příznaky

Příznaky anaplastického oligodendrogliomu mohou zahrnovat:[7]

  • Záchvat
  • Bolest hlavy
  • Slabost na jedné straně těla
  • Jazykové potíže
  • Změny chování a osobnosti
  • Problémy s rovnováhou a pohybem
  • Problémy s pamětí.

Výzkum

Bylo zjištěno, že novotvary mohou mezi sebou komunikovat ve velké síti, vyměňovat si látky nezbytné pro přežití, a tak se vyhnout účinkům ozařování nebo chemoterapie. Důležitou roli v šíření nákazy hraje také síťová komunikace. Rakovinné buňky se také vážou na zdravé nervové buňky a přijímají z nich přímé signály, což umožňuje nádorům růst rychleji. Zkoumané mechanismy poskytují nejen zásadně nová vysvětlení pro velmi agresivní růst tohoto typu nádoru. Poskytují také přístupy k novým léčebným postupům, které zastavují růst mozkových nádorů a zefektivňují stávající léčbu. Zastavení nebo dokonce zničení nádorových buněčných sítí se proto stává zcela novým terapeutickým principem v onkologii, přičemž na základě těchto poznatků jsou založeny první klinické studie.[8]

Reference

  1. ↑ CNS tumours. www.geocities.ws [online]. [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ RADBOUD UNIVERSITAIR MEDISCH CENTRUM. highly malignant oligodendroglioma, grade IV [online]. S. 46–48. Dostupné online. (nizozemsky) 
  3. ↑ a b Oligodendroglioma and Anaplastic Oligodendroglioma: clinical features, treatment, and prognosis [online]. Elsevier, 2003 [cit. 2023-05-22]. [www.virtualtrials.com/pdf/oligo.pdf Dostupné online]. 
  4. ↑ a b Zásady cytostatické léčby maligních onkologických onemocnění [online]. 13. vyd. 2011-08-01 [cit. 2023-05-22]. Kapitola 23. ZHOUBNÝ NOVOTVAR MOZKU (C71), s. 120–123. [www.linkos.cz/files/modra-kniha/6/177.pdf Dostupné online]. 
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.pubcan.org [online]. [cit. 2011-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  6. ↑ Oligodendroglioma: Background, Pathophysiology, Epidemiology. emedicine.medscape.com. 2022-01-06. Dostupné online [cit. 2022-07-07]. 
  7. ↑ SANDBERG, Julian. Oligodendrogliom, hjärntumör: orsaker, symtom och behandlingar [online]. 2022-03-06. Dostupné online. 
  8. ↑ Winkler F, Venkatesh HS, Amit M, Batchelor T, Demir IE, Deneen B, Gutmann DH, Hervey-Jumper S, Kuner T, Mabbott D, Platten M, Rolls A, Sloan EK, Wang TC, Wick W, Venkataramani V, Monje M. Cancer Neuroscience: State of the Field, Emerging Directions. Cell. April 2023, s. 1689–1707. doi:10.1016/j.cell.2023.02.002. PMID 37059069. 

Literatura

  • BLACK, Peter McL.; LOEFFLER, Jay S. Cancer of the nervous system. [s.l.]: Lippincott Williams & Wilkins, 2005. 891 s. ISBN 0781737311. 
  • MORANTZ, Robert A. Brain tumors: a comprehensive text. [s.l.]: Marcel Dekke, 2003. 840 s. ISBN 0824788265. 

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Zdroj