Amoriax
Amoriax je taktická hra na bázi římských deskových her. Jejím cílem je zmocnit se taktickými manévry korunky uprostřed hrací desky. Klasické deskové hry starořímského typu jsou založeny na principu jednoduchosti. Hrají se zpravidla s prostými kameny, mají minimum pravidel a jsou snadno naučitelné. Za touto zdánlivou jednoduchostí se však obvykle skrývá sofistikovaná a složitá logika.
Vzhledem k tomu, že ve hře nedochází k žádné materiální disproporci, neboť po celou dobu mají hráči stejný počet kamenů, je Amoriax výhradně poziční hrou.
Cíl hry
Smyslem hry je zmocnit se středového pole s korunkou.
Pravidla hry
Hra stojí pouze na 4 pravidlech:
- hrací kámen lze posunout jen na poslední možné pole ve zvoleném směru
- mimo vyznačenou středovou plochu lze táhnout kamenem do písmene L (stejně jako jezdcem v šachu)
- hrací kámen může táhnout z úplného rohu do protějšího rohu po úhlopříčce šikmo
- červený kámen je společný oběma hráčům a může jím táhnout kdokoliv
Kameny se nevyřazují, přemisťují se jen tam, kde je prázdné místo. Každý hráč má 12 kamenů, které začínají ve výchozím postavení uspořádané na rozích hrací desky velikosti 9x9 polí. Uprostřed je společný červený kámen. Začíná hráč s bílými kameny. Remíza nastává při 3x opakování pozice.
Taktika
Hráč bude intuitivně směřovat k tomu, aby měl co nejvíce kamenů ve vyznačeném středovém poli. Přibližováním se středu ovšem musí dbát zároveň na to, aby nevytvořil ideální koncovou situaci pro protivníka, který usiluje o totéž.
Hra postupným průběhem hry nabývá na dynamice, neboť se utahuje oblast kolem středového pole. Je to svým způsobem protikladné klasickým deskovým hrám, ve kterých dochází k vyřazování a ve kterých má hra obvykle tendenci ztrácet na dynamice ve chvíli, kdy se vyřadí většina kamenů či figurek.
Originálním prvkem je společný červený kámen, který přidává hře další rozměr. Červený kámen musí být umístěn co nejlépe ve vlastní prospěch, přitom o jeho optimální umístění se přetahují oba hráči současně a jejich zájmy jdou logicky proti sobě.
Zajímavosti
Hru je vymyšlena s ohledem na to, aby bylo možné ji snadno fyzicky vyrobit a v podstatě zahrát kdekoliv. Není třeba vyřezávat figurky ani tvořit jiné komplikovanější prvky. Stačí kameny dvou barev a rovná plocha. Podobně, jako jsou jednoduše vymyšleny například africké mankalové hry s kuličkami nebo fazolemi a důlky.
Pokud jde o kombinatoriku, může svým způsobem Amoriax připomínat ve své závěrečné fázi starou stolní hru „odebírání sirek“. Jde totiž principiálně o to, kdo udělá onen poslední osudný tah. Respektive kdo vytvoří takovou kombinaci k finálnímu tahu, kterou nemá šanci soupeř už zvrátit. Na rozdíl od odebírání sirek je ale systém hry Amoriax sofistikovanější, protože je jednak prostorový a tah lze zakončit ze všech stran, na kterých se kombinují různé situace, jednak i protihráč může vytvořit komplikovanější zápletky svým rozmístěním kamenů.
Vzhledem k tomu, že lze kámen posunout vždy pouze na poslední volné pole ve zvoleném směru, minimalizuje se počet remízových partií, protože je tím znemožněno opakování většiny tahů.
Externí odkazy
