Amenorea
Amenorea je absence menstruace u žen, které dosáhly reprodukčního věku.[1] Fyziologické stavy amenorey se nejčastěji vyskytují během těhotenství a kojení.[1] Jako amenorea se nazývá stav, když žena nebo dívka, která dosáhla reprodukčního věku a neužívá antikoncepci, nemenstruuje.
Amenorea je symptom, který má mnoho možných příčin.[2] Primární amenorea je definována jako absence sekundárních pohlavních znaků do 13 let věku bez menarche nebo s normálními sekundárními pohlavními znaky, ale bez menarche do 15 let věku.[3] Může být způsobena vývojovými problémy, jako je vrozená absence dělohy, selhání vaječníků při přijímání nebo zachycování vajíček nebo opoždění pubertálního vývoje.[4] Sekundární amenorea, tedy přerušení menstruačního cyklu po menarché, je definována jako absence menstruace po dobu tří měsíců u ženy s dříve normální menstruací nebo po dobu šesti měsíců u žen s oligomenoreou v anamnéze.[3] Často je způsobena hormonálními poruchami hypothalamu a hypofýzy, předčasnou menopauzou, nitroděložní jizvou nebo poruchami příjmu potravy.[5][6][7]
Patofyziologie
Ačkoli má amenorea více možných příčin, v konečném důsledku je výsledkem hormonální nerovnováhy nebo anatomické abnormality.[8]
Fyziologicky je menstruace řízena prostřednictvím hormonu uvolňujícího gonadotropiny (GnRH) z hypothalamu.[8] GnRH působí na hypofýzu a stimuluje uvolňování folitropinu (folikuly stimulujícího hormonu, FSH) a lutropinu (luteinizačního hormonu, LH).[8] FSH a LH pak působí na vaječníky a stimulují produkci estrogenu a progesteronu, které řídí proliferační a sekreční fázi menstruačního cyklu.[8] Na menstruační cyklus má vliv také prolaktin, který potlačuje uvolňování LH a FSH z hypofýzy.[9] Podobně ovlivňuje menstruační cyklus také hormon štítné žlázy.[9] Nízké hladiny hormonů štítné žlázy stimulují vyplavování hormonu uvolňujícího tyreotropin (TRH) z hypothalamu, což následně zvyšuje uvolňování hormonu stimulujícího štítnou žlázu (TSH) i prolaktinu.[9] Toto zvýšení prolaktinu potlačuje uvolňování LH a FSH mechanismem negativní zpětné vazby.[9] Amenorea může být způsobena jakýmkoli mechanismem, který narušuje tuto osu hypothalamus-hypofýza-vaječníky, ať už jde o hormonální nerovnováhu, nebo o narušení mechanismů zpětné vazby.
Klasifikace
Amenorea se rozlišuje na primární a sekundární.[10]
Primární amenorea
Primární amenorea je absence menstruace u ženy do 16 let věku.[11] Za pacientky s primární amenoreou jsou považovány i ženy, které ve 14 letech nedosáhly menarché a nemají žádné známky sekundárních pohlavních znaků.[12] Amenorea může být například projevem konstitučního opoždění puberty, Turnerova syndromu nebo Mayerova-Rokitanského-Küsterova-Hauserova syndromu.[13][14]
Sekundární amenorea
Sekundární amenorea je definována jako absence menstruace po dobu tří měsíců u ženy s pravidelným periodickým krvácením v anamnéze nebo po dobu šesti měsíců u ženy s nepravidelnou menstruací v anamnéze.[3] Sekundární amenorea bývá projevem hypotyreózy, hypertyreózy, hyperprolaktinémie, syndromu polycystických vaječníků, primární ovariální insuficience a funkční hypotalamické amenorey.[15][16]
Příčiny
Primární amenorea
Turnerův syndrom
Turnerův syndrom, monosomie 45XO, je genetická porucha charakterizovaná chybějícím nebo částečně chybějícím chromozomem X.[17] Turnerův syndrom je spojen se širokým spektrem znaků, které se v jednotlivých případech liší.[17] Jedním ze společných rysů tohoto syndromu je však ovariální insuficience v důsledku gonadální dysgeneze.[17][18] U většiny osob s Turnerovým syndromem se ovariální nedostatečnost projeví během prvních několika let života, ještě před menarche.[17] Proto většina pacientek s Turnerovým syndromem trpí primární amenoreou.[17] Výskyt spontánní puberty se však pohybuje mezi 8–40 % v závislosti na tom, zda se jedná o úplnou nebo částečnou absenci chromozomu X, či nikoli.[17]
Mayerův–Rokitanského–Küsterův–Hauserův syndrom
Mayerův–Rokitanského–Küsterův–Hauserův syndrom je druhou nejčastější příčinou primární amenorey.[19] Syndrom je charakterizován Mülleriánskou agenezí.[20] U Mayerova–Rokitanského–Küsterova–Hauserova syndromu dochází k abnormálnímu vývoji Müllerových kanálků, což má za následek absenci dělohy a děložního hrdla.[20] Přestože pacientky s Mayerůvým–Rokitanského–Küsterůvým–Hauserovým syndromem mají funkční vaječníky, a vykazují tedy sekundární pohlavní znaky, dochází u nich k primární amenoree, protože nemají funkční dělohu.[20]
Konstituční opoždění puberty
Konstituční opoždění puberty je diagnóza, která se stanoví, když se na základě vyšetření primární amenorey nezjistí jiná příčina.[3] Konstituční opoždění puberty není způsobeno patologickou příčinou. Považuje se za jednu z možných forem posunu puberty.[3] Ačkoli se častěji vyskytuje u chlapců, u dívek s opožděnou pubertou se objevují sekundární pohlavní znaky po 14. roce věku a menarche po 16. roce věku.[21] To může mít genetickou příčinu, protože některé případy konstitučního opoždění puberty se vyskytují v rodinné anamnéze.[21]
Sekundární amenorea
Kojení
Fyziologická amenorea se vyskytuje před menarche, během těhotenství a kojení a po menopauze.[3]
Kojení je častou příčinou sekundární amenorey.[22] Laktační amenorea je způsobena přítomností zvýšené hladiny prolaktinu a nízké hladiny lutropinu, které potlačují sekreci ovariálních hormonů.[23] Kojení obvykle prodlužuje poporodní amenoreu a délka trvání amenorey se liší podle toho, jak často žena kojí.[24] Z tohoto důvodu je kojení považováno za metodu plánovaného rodičovství, zejména v rozvojových zemích, kde může být přístup k jiným metodám antikoncepce omezený.[23]
Onemocnění štítné žlázy
Poruchy regulace hormonů štítné žlázy jsou obecně známou příčinou menstruačních nepravidelností, včetně sekundární amenorey.[25][26]
U pacientek s hypotyreózou často dochází k výkyvům menstruačního cyklu.[25] Předpokládá se, že je to způsobeno zvýšeným množstvím hormonu uvolňujícího tyreotropin, který dále stimuluje uvolňování hormonu stimulujícího štítnou žlázu i prolaktinu.[25] Zvýšený prolaktin potlačuje uvolňování lutropinu a folitropinu, které jsou nezbytné pro vznik ovulace.[25]
Pacientky s hypertyreózou mohou také trpět oligomenoreou nebo amenoreou.[25] U hypertyreózy dochází ke zvýšení globulinu vázajícího pohlavní hormony.[25] Ten následně zvyšuje celkové hladiny testosteronu a estradiolu.[25] U pacientek s hypertyreózou byly rovněž hlášeny zvýšené hladiny lutropinu a folitropinu.[25]
Hypothalamické a hypofyzární příčiny
Změny v hypotalamo-hypofyzární ose jsou častou příčinou sekundární amenorey.[3] Z hypotalamu se vyplavuje hormon uvolňujícího gonadotropiny, který stimuluje přední část hypofýzy k uvolňování folitropinu a lutropinu, které následně stimulují vaječníky k uvolňování estrogenu a progesteronu.[3] Jakákoli patologie v hypotalamu nebo hypofýze může změnit fungování tohoto zpětnovazebního mechanismu a může způsobit sekundární amenoreu.[3]
Adenomy hypofýzy jsou častou příčinou amenorey.[27] Prolaktin vylučující adenomy hypofýzy způsobují amenoreu v důsledku nadměrné sekrece prolaktinu, který inhibuje uvolňování folitropinu a lutropinu.[27] Ostatní hypofyzární léze mohou rovněž způsobovat amenoreu v důsledku inhibice dopaminu, inhibitoru prolaktinu, který je způsoben útlakem hypofýzy.
Syndrom polycystických ovarií
Syndrom polycystických ovarií je běžná endokrinní porucha, která postihuje 4–8 % žen na celém světě.[28] Je charakterizována mnohočetnými cystami na vaječnících, amenoreou nebo oligomenoreou a zvýšeným množstvím androgenů.[28] Ačkoli přesná příčina zůstává neznámá, předpokládá se, že právě zvýšená hladina cirkulujících androgenů vede k sekundární amenoree.[29] Syndrom polycystických ovarií může být také příčinou primární amenorey, pokud se vyšší hladina androgenů objeví ještě před menarche.[29] Ačkoli jsou pro tento syndrom charakteristické mnohočetné cysty na vaječnících, nebylo zaznamenáno, že by tyto cysty byly příčinou amenorey.[29]
Nízká tělesná hmotnost
Ženy, které pravidelně nadměrně cvičí nebo výrazně zhubnou, jsou ohroženy hypotalamickou amenoreou nebo námahovou amenoreou.[30] Funkční hypotalamická amenorea (FHA) může být způsobena stresem, úbytkem hmotnosti nebo nadměrným cvičením.[30] Mnoho žen, které drží dietu nebo intenzivně cvičí, nepřijímá dostatek kalorií, aby si udržely normální menstruační cyklus.[30] Zdá se, že vznik amenorey závisí spíše na nedostatku energie než na absolutní hmotnosti, protože k udržení pravidelných menstruačních cyklů je nutné určité množství uložené, snadno využitelné energie.[31] Amenorea je často spojována s mentální anorexií a jinými poruchami příjmu potravy.[32] O relativním nedostatku energie ve sportu, známém také jako triáda sportovkyň, hovoříme tehdy, když se u ženy vyskytuje amenorea, porucha příjmu potravy a osteoporóza.[32]
Energetická nerovnováha a hubnutí mohou narušit menstruační cykly prostřednictvím několika hormonálních mechanismů.[33] Úbytek hmotnosti může způsobit zvýšení hladiny hormonu ghrelinu, který inhibuje osu hypothalamus-hypofýza-vaječníky.[33] Zvýšené koncentrace ghrelinu mění amplitudu stimulů hormonu uvolňujícího gonadotropiny, což způsobuje snížené uvolňování lutropinu a folitropinu z hypofýzy.[34] U žen s nízkou tělesnou hmotností se také vyskytují nízké hladiny hormonu leptinu.[35] Stejně jako ghrelin i leptin signalizuje pohlavní soustavě stav energetické rovnováhy a tukových zásob.[3] Snížená hladina leptinu úzce souvisí s nízkou hladinou tělesného tuku a koreluje se zpomalením stimulů hormonu uvolňujícího gonadotropiny.[3]
Užívání léků
Některé léky, zejména antikoncepce, mohou u zdravých žen vyvolat amenoreu.[36] Absence menstruace obvykle nastává krátce po zahájení užívání léku a může trvat až rok, než se po ukončení jeho užívání obnoví.[36] Hormonální antikoncepce, která obsahuje pouze progestagen a zejména přípravky obsahující vyšší dávky běžně vyvolávají tento nežádoucí účinek.[37][38] Dlouhodobé užívání kombinované hormonální antikoncepce rovněž může potlačit menstruaci. U pacientek, které kombinované perorální antikoncepční tablety přestanou užívat, se může jako abstinenční příznak vyskytnout sekundární amenorea.[38] Tato souvislost není dobře objasněna, protože studie nezjistily žádný rozdíl v hladinách hormonů mezi ženami, u kterých se po ukončení užívání kombinované perorální antikoncepce objeví amenorea jako abstinenční příznak, a ženami, u kterých se sekundární amenorea objeví z jiných důvodů.[36] Bylo prokázáno, že nové antikoncepční pilulky, které nemají v každém cyklu obvyklých sedm dní placebo tablet, zvyšují u žen četnost výskytu amenorey.[37] Studie ukazují, že u žen s největší pravděpodobností dojde k amenoree po jednom roce kontinuálního užívání peroální antikoncepce.[37]
Je také známo, že pravidelné užívání opioidů (např. heroinu) způsobuje u dlouhodobých uživatelek amenoreu.[39][40]
Je známo, že antipsychotika, která se běžně používají k léčbě schizofrenie, mohou způsobovat i amenoreu.[41] Výzkum naznačuje, že antipsychotika ovlivňují hladiny prolaktinu, inzulinu, folitropinu, lutropinu a testosteronu.[41] Nedávný výzkum naznačuje, že přidáním metforminu k antipsychotické léčbě lze menstruaci obnovit.[41] Bylo prokázáno, že metformin snižuje rezistenci vůči hormonu inzulinu a také hladiny prolaktinu, testosteronu a luteinizačního hormonu.[41]
Primární ovariální insuficience
Primární ovariální insuficience (POI) postihuje 1 % žen a je definována jako ukončení činnosti vaječníků před 40. rokem věku.[42] Ačkoli příčina POI může být různá, je spojována s chromozomálními abnormalitami, chemoterapií a autoimunitními onemocněními.[15] Hladiny hormonů u POI jsou podobné menopauze a jsou charakterizovány nízkou hladinou estradiolu a vysokou hladinou gonadotropinů.[3] Vzhledem k tomu, že patogeneze POI zahrnuje vyčerpání zásob vaječníků, k obnovení menstruačních cyklů u této formy sekundární amenorey obvykle nedochází.[3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amenorrhea na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Amenorrhea [online]. nichd.nih.gov, rev. 2017-01-31 [cit. 2025-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Who is at risk of amenorrhea? [online]. nichd.nih.gov, rev. 2017-01-31 [cit. 2025-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m MASTER-HUNTER, Tarannum; HEIMAN, Diana L. Amenorrhea: Evaluation and Treatment. S. 1374–1382. American Family Physician [online]. 2006-04-15. Roč. 73, čís. 8, s. 1374–1382. Dostupné online. PMID 16669559. (anglicky)
- ↑ Absent menstrual periods - primary [online]. medlineplus.gov, rev. 2024-04-16 [cit. 2025-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FITZPATRICK, Kathleen Kara; LOCK, James. Anorexia nervosa. S. 1011. BMJ clinical evidence [online]. 2011-04-11. Roč. 2011, s. 1011. Dostupné online. ISSN 1752-8526. PMID 21481284. (anglicky)
- ↑ BROOME, Jonathan David; VANCAILLIE, Thierry G. Fluoroscopically guided hysteroscopic division of adhesions in severe Asherman syndrome. S. 1041–1043. Obstetrics & Gynecology [online]. 1999-06. Roč. 93, čís. 6, s. 1041–1043. Dostupné online. ISSN 0029-7844. doi:10.1016/s0029-7844(99)00245-8. PMID 10362178. (anglicky)
- ↑ GORDON, Catherine M. Functional Hypothalamic Amenorrhea. S. 365–371. The New England Journal of Medicine [online]. 2010-07-22. Roč. 363, čís. 4, s. 365–371. Dostupné online. doi:10.1056/NEJMcp0912024. PMID 20660404. (anglicky)
- ↑ a b c d NAWAZ, Gul; ROGOL, Alan D.; JENKINS, Suzanne M. Amenorrhea. StatPearls [online]. StatPearls Publishing, 2025. Dostupné online. PMID 29489290. (anglicky)
- ↑ a b c d NATH, ChandanK; BARMAN, Bhupen; DAS, Ananya; RAJKHOWA, Purnima; BARUAH, Polina; BARUAH, Mriganka; BARUAH, Arup. Prolactin and thyroid stimulating hormone affecting the pattern of LH/FSH secretion in patients with polycystic ovary syndrome: A hospital-based study from North East India. S. 256. Journal of Family Medicine and Primary Care [online]. 2019. Roč. 8, čís. 1, s. 256. Dostupné online. ISSN 2249-4863. doi:10.4103/jfmpc.jfmpc_281_18. PMID 30911516. (anglicky)
- ↑ SPEROFF, Leon; FRITZ, Marc A. Clinical gynecologic endocrinology and infertility. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-7817-4795-0. (anglicky)
- ↑ Amenorrhea: Practice Essentials, Pathophysiology, Etiology [online]. emedicine.medscape.com, rev. 2024-05-13 [cit. 2025-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SPEROFF, Leon; GLASS, Robert H.; KASE, Nathan G. Clinical gynecologic endocrinology and infertility. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 1999. ISBN 978-0-683-30379-7. (anglicky)
- ↑ KLEIN, David A.; POTH, Merrily A. Amenorrhea: an approach to diagnosis and management. S. 781–788. American Family Physician [online]. 2013-06-01. Roč. 87, čís. 11, s. 781–788. Dostupné online. ISSN 1532-0650. PMID 23939500. (anglicky)
- ↑ GÜNDOĞDU, Elif; EMEKLI, Emre; OĞUZMAN, Mehmet; KEBAPÇI, Mahmut. Evaluation of the abdominopelvic region using MRI in patients with primary amenorrhea. S. 995–1003. Journal of Pediatric Endocrinology and Metabolism [online]. 2019-09-25. Roč. 32, čís. 9, s. 995–1003. Dostupné online. doi:10.1515/jpem-2019-0223. PMID 31369396. (anglicky)
- ↑ a b MCGLACKEN-BYRNE, Sinéad M.; CONWAY, Gerard S. Premature ovarian insufficiency. S. 98–110. Best Practice & Research Clinical Obstetrics & Gynaecology [online]. 2022-05. Roč. 81, s. 98–110. Dostupné online. ISSN 1532-1932. doi:10.1016/j.bpobgyn.2021.09.011. PMID 34924261. (anglicky)
- ↑ MARSH, Courtney A.; GRIMSTAD, Frances W. Primary Amenorrhea: Diagnosis and Management. S. 603–612. Obstetrical & Gynecological Survey [online]. 2014-10. Roč. 69, čís. 10, s. 603–612. Dostupné online. ISSN 1533-9866. doi:10.1097/OGX.0000000000000111. PMID 25336070. (anglicky)
- ↑ a b c d e f DABROWSKI, Elizabeth; JENSEN, Rachel; JOHNSON, Emilie K.; HABIBY, Reema L.; BRICKMAN, Wendy J.; FINLAYSON, Courtney. Turner Syndrome Systematic Review: Spontaneous Thelarche and Menarche Stratified by Karyotype. S. 143–149. Hormone Research in Paediatrics [online]. 2019. Roč. 92, čís. 3, s. 143–149. Dostupné online. ISSN 1663-2826. doi:10.1159/000502902. PMID 31918426. (anglicky)
- ↑ CASTELO-BRANCO, Camil. Management of Turner syndrome in adult life and beyond. S. 471–475. Maturitas [online]. 2014-12. Roč. 79, čís. 4, s. 471–475. Dostupné online. ISSN 1873-4111. doi:10.1016/j.maturitas.2014.08.011. PMID 25438673. (anglicky)
- ↑ ROUSSET, P.; RAUDRANT, D.; PEYRON, N.; BUY, J.-N.; VALETTE, P.-J.; HOEFFEL, C. Ultrasonography and MRI features of the Mayer–Rokitansky–Küster–Hauser syndrome. S. 945–952. Clinical Radiology [online]. 2013-09. Roč. 68, čís. 9, s. 945–952. Dostupné online. doi:10.1016/j.crad.2013.04.005. PMID 23725784. (anglicky)
- ↑ a b c FRIEDLER, Shevach; GRIN, Leonti; LIBERTI, Gad; SAAR-RYSS, Buzhena; RABINSON, Yaakov; MELTZER, Semion. The reproductive potential of patients with Mayer–Rokitansky–Küster–Hauser syndrome using gestational surrogacy: a systematic review. S. 54–61. Reproductive BioMedicine Online [online]. 2016-01. Roč. 32, čís. 1, s. 54–61. Dostupné online. doi:10.1016/j.rbmo.2015.09.006. PMID 26626805. (anglicky)
- ↑ a b SEDLMEYER, Ines L.; PALMERT, Mark R. Delayed Puberty: Analysis of a Large Case Series from an Academic Center. S. 1613–1620. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism [online]. 2002-04-01. Roč. 87, čís. 4, s. 1613–1620. Dostupné online. doi:10.1210/jcem.87.4.8395. PMID 11932291. (anglicky)
- ↑ LEWIS, Patricia R.; BROWN, James B.; RENFREE, Marilyn B.; SHORT, Roger V. The resumption of ovulation and menstruation in a well-nourished population of women breastfeeding for an extended period of time. S. 529–536. Fertility and Sterility [online]. 1991-03. Roč. 55, čís. 3, s. 529–536. Dostupné online. doi:10.1016/S0015-0282(16)54180-6. PMID 2001754. (anglicky)
- ↑ a b EDOZIEN, L. The contraceptive benefit of breastfeeding. S. 15, 17. Africa Health [online]. 1994-09. Roč. 16, čís. 6, s. 15, 17. Dostupné online. ISSN 0141-9536. PMID 12318872. (anglicky)
- ↑ PALMER, K. V. W.; PALMER, K. V. W. Paleontology of the Cuenca-Azogues-Biblian region, provinces of Canar and Azuay, Ecuador. Geology by R. A. LIDDLE. S. 389–418. Bulls American Paleontology [online]. 1941-01-01 [cit. 2025-04-02]. Roč. 26, čís. 100, s. 389–418. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h KOUTRAS, Demetrios A. Disturbances of Menstruation in Thyroid Disease. S. 280–284. Annals of the New York Academy of Sciences [online]. 1997-06. Roč. 816, čís. 1, s. 280–284. Dostupné online. ISSN 0077-8923. doi:10.1111/j.1749-6632.1997.tb52152.x. PMID 9238278. (anglicky)
- ↑ KRASSAS, G. E.; PONTIKIDES, N.; KALTSAS, Th.; PAPADOPOULOU, Ph.; PAUNKOVIC, J.; PAUNKOVIC, N.; H. DUNTAS, L. Disturbances of menstruation in hypothyroidism. S. 655–659. Clinical Endocrinology [online]. 1999-05 [cit. 2025-04-02]. Roč. 50, čís. 5, s. 655–659. Dostupné online. doi:10.1046/j.1365-2265.1999.00719.x. PMID 10468932. (anglicky)
- ↑ a b MOLITCH, Mark E. Diagnosis and Treatment of Pituitary Adenomas: A Review. S. 516. JAMA [online]. 2017-02-07. Roč. 317, čís. 5, s. 516. Dostupné online. ISSN 1538-3598. doi:10.1001/jama.2016.19699. PMID 28170483. (anglicky)
- ↑ a b FRANIK, Sebastian; ELTROP, Stephanie M; KREMER, Jan AM; KIESEL, Ludwig; FARQUHAR, Cindy. Aromatase inhibitors (letrozole) for subfertile women with polycystic ovary syndrome. Cochrane Database of Systematic Reviews [online]. 2018-05-24. Roč. 2018, čís. 5. Dostupné online. ISSN 1469-493X. doi:10.1002/14651858.CD010287.pub3. PMID 29797697. (anglicky)
- ↑ a b c IBÁÑEZ, Lourdes; OBERFIELD, Sharon E.; WITCHEL, Selma; AUCHUS, Richard J.; CHANG, R. Jeffrey; CODNER, Ethel; DABADGHAO, Preeti. An International Consortium Update: Pathophysiology, Diagnosis, and Treatment of Polycystic Ovarian Syndrome in Adolescence. S. 371–395. Hormone Research in Paediatrics [online]. 2017. Roč. 88, čís. 6, s. 371–395. Dostupné online. doi:10.1159/000479371. PMID 29156452. (anglicky)
- ↑ a b c LOUCKS, A. B.; VERDUN, M.; HEATH, E. M. Low energy availability, not stress of exercise, alters LH pulsatility in exercising women. S. 37–46. Journal of Applied Physiology [online]. 1998-01-01. Roč. 84, čís. 1, s. 37–46. Dostupné online. doi:10.1152/jappl.1998.84.1.37. PMID 9451615. (anglicky)
- ↑ FRISCH, Rose E.; MCARTHUR, Janet W. Menstrual Cycles: Fatness as a Determinant of Minimum Weight for Height Necessary for Their Maintenance or Onset. S. 949–951. Science [online]. 1974-09-13. Roč. 185, čís. 4155, s. 949–951. Dostupné online. doi:10.1126/science.185.4155.949. Bibcode 1974Sci...185..949F. PMID 4469672. (anglicky)
- ↑ a b Bones, Muscles, and Joints [online]. kidshealth.org, rev. 2023-09 [cit. 2025-04-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SÖDERSTEN, P.; BERGH, C.; ZANDIAN, M. Psychoneuroendocrinology of anorexia nervosa. S. 1149–1153. Psychoneuroendocrinology [online]. 2006-11. Roč. 31, čís. 10, s. 1149–1153. Dostupné online. doi:10.1016/j.psyneuen.2006.09.006. PMID 17084040. (anglicky)
- ↑ LOUCKS, Anne B.; THUMA, Jean R. Luteinizing Hormone Pulsatility Is Disrupted at a Threshold of Energy Availability in Regularly Menstruating Women. S. 297–311. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism [online]. 2003-01. Roč. 88, čís. 1, s. 297–311. Dostupné online. doi:10.1210/jc.2002-020369. PMID 12519869. (anglicky)
- ↑ KÖPP, W; BLUM, W F; VON PRITTWITZ, S; ZIEGLER, A; LÜBBERT, H; EMONS, G; HERZOG, W. Low leptin levels predict amenorrhea in underweight and eating disordered females. S. 335–340. Molecular Psychiatry [online]. 1997-07-01. Roč. 2, čís. 4, s. 335–340. Dostupné online. doi:10.1038/sj.mp.4000287. PMID 9246675. (anglicky)
- ↑ a b c WEISBERG, E. Fertility after discontinuation of oral contraceptives. S. 261–272. Clinical Reproduction and Fertility [online]. 1982-12. Roč. 1, čís. 4, s. 261–272. Dostupné online. ISSN 0725-556X. PMID 6764883. (anglicky)
- ↑ a b c WRIGHT, Kristen Page; JOHNSON, Julia V. Evaluation of extended and continuous use oral contraceptives. S. 905–911. Therapeutics and Clinical Risk Management [online]. 2008-10-10. Roč. 4, čís. 5, s. 905–911. Dostupné online. doi:10.2147/TCRM.S2143. PMID 19209272. (anglicky)
- ↑ a b Combined oral contraceptive pill - follow-up and common problems. patient.info [online]. 2021-08-31 [cit. 2025-04-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SANTEN, Richard J.; SOFSKY, Jack; BILIC, Nedjelko; LIPPERT, Raymond. Mechanism of Action of Narcotics in the Production of Menstrual Dysfunction in Women. S. 538–548. Fertility and Sterility [online]. 1975-06. Roč. 26, čís. 6, s. 538–548. Dostupné online. doi:10.1016/S0015-0282(16)41173-8. PMID 236938. (anglicky)
- ↑ REDDY, R. G.; AUNG, T.; KARAVITAKI, N.; WASS, J. A. H. Opioid induced hypogonadism. S. c4462–c4462. BMJ [online]. 2010-08-31. Roč. 341, čís. aug31 1, s. c4462–c4462. Dostupné online. doi:10.1136/bmj.c4462. PMID 20807731. (anglicky)
- ↑ a b c d WU, Ren-Rong; JIN, Hua; GAO, Keming; TWAMLEY, Elizabeth W.; OU, Jian-Jun; SHAO, Ping; WANG, Juan. Metformin for Treatment of Antipsychotic-Induced Amenorrhea and Weight Gain in Women With First-Episode Schizophrenia: A Double-Blind, Randomized, Placebo-Controlled Study. S. 813–821. American Journal of Psychiatry [online]. 2012-08. Roč. 169, čís. 8, s. 813–821. Dostupné online. doi:10.1176/appi.ajp.2012.11091432. PMID 22711171. (anglicky)
- ↑ TUCKER, Elena J.; GROVER, Sonia R.; BACHELOT, Anne; TOURAINE, Philippe; SINCLAIR, Andrew H. Premature Ovarian Insufficiency: New Perspectives on Genetic Cause and Phenotypic Spectrum. S. 609–635. Endocrine Reviews [online]. 2016-12-01. Roč. 37, čís. 6, s. 609–635. Dostupné online. ISSN 1945-7189. doi:10.1210/er.2016-1047. PMID 27690531. (anglicky)

Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.