Altercasting

Altercasting je technika, pomocí které lze přesvědčit jedince, aby přijal určitou sociální roli. Jedná se o postup, který, pokud je úspěšný, ovlivní chování jednotlivce tak, že jedná, jako by byl nositelem mu „podstrčené“ sociální role. Při úmyslném užívání by se tato technika dala nazvat manipulativní.

Základní předpoklady

Když jedinec přijme určitou sociální roli, přijme s ní i množství sociálních tlaků, které propůjčují roli závaznost a zaručují její dodržování. Jinými slovy, okolí od jedince očekává určité způsoby chování na základě jeho sociální role. Ta však s sebou nepřináší pouze povinnosti. Jedinec je také obdařen novými informacemi a možnostmi, které by měly být k výkonu role relevantní.

Altercastingem se rozumí postup, pomocí něhož "donutíme" druhého člověka přijmout určitou sociální roli, od které je okolím vyžadováno chování, které po daném člověku požadujeme.

Základní formy altercastingu

Rozeznáváme dvě základní formy altercastingu:

  • Závazná forma altercastingu znamená, že dáme najevo jedinci, kým je (nebo by měl být) tím, že vyzdvihneme některou z jeho existujících rolí ("Jako křesťan bys měl…"), že ho do určité role umístíme (Jako mladý a ambiciózní muž bys měl...), nebo že mu vytvoříme roli naprosto novou.
  • Taktní forma altercastingu znamená, že využijeme své osoby jako "odesílatele" role. Přijmeme roli, která v druhém člověku automaticky vyvolá svůj protiklad. Několik příkladů běžných dvojic (protikladů) rolí: expert - nevzdělaná veřejnost, blázen - normální člověk, pomocník - závislá osoba, mučedník - hříšník atd.

Výsledky altercastingu

Altercasting je velice účinný postup, protože:

  • role je základním stavebním kamenem chování v každodenním životě;
  • jeho používání, zejména taktní formy, je relativně jednoduché;
  • vytvářet role, do kterých se lidé "chytí", je také relativně jednoduché;
  • lidé často přijímají jim nabízené role velice snadno.

Využití

Tato technika se hojně využívá zejména v reklamě a propagaci zdravotní péče.

Literatura

  • Pratkanis, A. R. (2000). Altercasting as an influence tactic. In D. J. Terry & M. A. Hagg (Eds.), Attitudes, behaviour and social context: the role of norms and group membership (pp. 201-226). Mahwah, NJ: Lawrence Earlbaum Ass.

Zdroj