Alois Ugarte (mladší)

Alois hrabě Ugarte
Moravský zemský hejtman a moravskoslezský gubernátor
Ve funkci: 29. listopad 1834 – 25. duben 1845
Panovník	František I., Ferdinand I.
Předchůdce	Karel Inzaghi
Nástupce	Rudolf Stadion
Předseda hornorakouské zemské vlády v Linci
Ve funkci: 1827 – 1834
Panovník	František I.
Císařský tajný rada
Ve funkci: 1827 – 25. duben 1845
Panovník	František I., Ferdinand I.
Viceprezident českého gubernia
Ve funkci: 6. duben 1823 – ?
Panovník	František I.
Skutečný rada dvorské komory
Ve funkci: 1815 – ?
Panovník	František I.
Druhý rada generální intendatury italské armády
Ve funkci: 1814 – ?
Panovník	František I.
(Neplacený) guberniální rada (v Brně) ?
Ve funkci: 1807 – ?
Panovník	František I.
Mimořádný sekretář benátského gubernia
Ve funkci: 1803 – ?
Panovník	František II./I.
Narození	9. března 1784 Brno
Úmrtí	25. dubna 1845 (ve věku 61 let) Brno
Choť	Ernestina Troyerová
Rodiče	Jan Václav Ugarte Marie Anna Windischgrätzová
Děti	Luisa
Příbuzní	Maximilian Ugarte a Clemens Ugarte (sourozenci)
Zaměstnání	politik, úředník
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1810 rytířský kříž a 1836 velkokříž Císařského rakouského Leopoldova řádu 1814 Občanský čestný kříž velkokříž občanského záslužného řádu (Bavorsko)
Commons	Alois Ugarte
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois hrabě Ugarte (9. března 1784 – 25. dubna 1845) byl rakouský úředník a velkostatkář. Byl mimo jiné viceprezidentem českého gubernia, později stál v čele zemských vlád v Horních Rakousích a na Moravě.

Rodina

Příbuzenstvo

otec	Jan Václav Ugarte 1748–1796
matka	Marie Anna Windischgrätzová 1754–1796 nebo 1831
manželka	Ernestina (Arnoštka) Troyer 1782 nebo 1786–1839
dcera	Luisa, provdaná Chotková, později z Gudenau 1813–1887
bratr	Maxmilián Ugarte 1781–1831
bratr	Klemens Ugarte 1798–1842
děd	Jan Nepomuk Ondřej Ugarte 1707–1756
babička	Marie Vilemína Raduit de Souches 1716–1792
děd	Josef Karel Windischgrätz 1724–1790
babička	Marie Josefa Esterházyová z Galánthy 1728–1795
synovec	Josef Ugarte 1804–1862
strýc	Alois Ugarte 1749–1817
bratranec	Antonín Bedřich I. Mitrovský 1770–1842
zeť	Vilém Chotek 1803–1850
zeť	Klemens z Gudenau 1806–1857

Pocházel z původem baskického rodu Ugartů usazeného na Moravě od 17. století. Byl mladším synem Jana Václava Ugarteho (1748–1796), prezidenta dolnorakouského apelačního soudu a ředitele dvorského divadla ve Vídni, a Marie Anny, rozené hraběnky Windischgrätzové. Jeho strýc Alois Ugarte i bratranec Antonín Bedřich Mitrovský zastávali úřad nejvyššího českého a prvního rakouského kancléře. Synem jeho staršího bratra Maximiliána byl říšský a zemský poslanec Josef Ugarte.

Ze sňatku 3. června 1810 s Ernestinou Troyerovou (6. červenec 1782 – 15. leden 1839) měl dceru Luisu (16. březen 1813 – 30. červen 1887 Torre del Greco u Neapole), poprvé 7. června 1836 provdanou za hraběte Viléma Chotka (1803–1850), poté za barona Klemense von Gudenau (1806–1857).

Kariéra

Jako třináctiletý nastoupil na tereziánskou rytířskou akademii, v šestnácti letech se stal koncepčním praktikantem u znojemského krajského úřadu. V roce 1801 nastoupil k moravskoslezskému guberniu. O dva roky později stal mimořádným sekretářem benátského gubernia, v roce 1805 se však vrátil zpět do Brna. Během francouzské okupace prokázal takové zásluhy, že byl roku 1807 jmenován neplaceným guberniálním radou. Roku 1814 byl jmenován druhým radou generální intendantury italské armády. O rok později se stal skutečným radou dvorské komory. Po osmi letech služby byl 6. dubna 1823 jmenován viceprezidentem českého gubernia. Roku 1827 byl jmenován tajným radou a předsedou hornorakouské zemské vlády a 29. listopadu 1834 stanul v čele moravskoslezského gubernia, kde zůstal až do své smrti. V Linci se se zasloužil o založení ústavů hluchoněmých, slepeckého ústavu a ústavu pro choromyslné, zasloužil se také o vznik tamního muzea. V Brně podporoval rozvoj městských parků, zasloužil se o zkvalitnění cest.

V roce 1810 mu byl udělen rytířský kříž Leopoldova řádu, roku 1836 potom velkokříž téhož řádu. V roce 1814 byl oceněn za civilní zásluhy Občanským čestným křížem. Velkokříž občanského záslužného řádu mu udělil také bavorský král.

Velkostatkář

Byl majitelem statků Kravsko a Přímětice na Znojemsku.

Odkazy

Literatura

• Constantin von Wurzbach. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Svazek Achtundvierziger Theil, Trzetrzewiński - Ullepitsch. Wien: K.k. Hof- und Staatsdruckerei, 1883. Dostupné online. Kapitola Ugarte, Alois Graf, s. 230–232. (ger) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois hrabě Ugarte na Wikimedia Commons
• Rodokmen
• Portréty:
• Litografie Patrizia Kittnera, Moravská zemské knihovna
• Litografie Johanna Clarota podle předlohy Alexandra Clarota, Moravská zemská knihovna

Zdroj