Alois Kolář

MUDr. Alois Kolář
Narození 12. srpna 1885
Praha
Úmrtí 22. září 1927 (ve věku 42 let)
Praha
Národnost moravská
Alma mater Univerzita Karlova
Povolání lékař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alois Kolář (12. srpna 1885 Spešov[1] – 22. září 1927 Praha[2]) byl moravský lékař, jako spisovatel píšící pod pseudonymem Ludvík Kolář.

Život

Narodil se v rodině spešovského půlláníka Aloise Koláře a jeho manželky Marie, rozené Stejskalové.[1] Dne 31. ledna 1920 se v Praze-Smíchově oženil s Helenou Kotkovou (13. 12. 1898).[3] Manželé Kolářovi žili v Myjavě.

Vystudoval gymnázium v Brně, studia medicíny na Lékařské fakultě české univerzity Ferdinando–Karlovy v Praze ukončil úspěšně roku 1910.[4]

Byl lékařem ve Vídni, první světovou válku prožil na italské frontě.[5] Po válce se vrátil do Československa a stal se obecním lékařem v Myjavě. V závěru života odjel do Prahy, aby se zde léčil a zde nemoci podlehl.[2]

Dílo

Z jeho tří knižně vydaných děl jsou Lékaři věnováni lékařskému prostředí, Tiché zdi se odehrávají v klášteře (dalším hrdinou je též lékař, sám Kolář byl ve vídeňském klášteře lékařem)[6] a knihou Zákop se vrací k zážitkům z první světové války.

  • Lékaři – Praha: Česká grafická unie, 1920
  • Tiché zdi: román – Praha, vlastním nákladem, 1928
  • Zákop: povídky z doby válečné – Olomouc, Romuald Promberger, 1926

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Bořitov 146, 1830-1898, snímek 76 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b MUDr. Alois Kolář zemřel. Lidové noviny. 24. 9. 1924, s. 9. 
  3. ↑ Matrika oddaných, Smíchov, 1919-1920, snímek 221. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online. 
  4. ↑ Matrika doktorů Univerzity Karlovy: Kolář Alois [online]. Univerzita Karlova [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ KOLARZ, Alois. Die Zerstörung des Görzer Spitals. S. 2. Arbeiter Zeitung [online]. 1915-12-27 [cit. 2020-11-15]. S. 2. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ L. KOLÁŘ: TICHÉ ZDI (RECENZE). S. 323. Archa [online]. [cit. 2020-11-15]. Čís. 1/1925, s. 323. Dostupné online. 

Související články

Zdroj