Aliance národních sil (Česko)

ALIANCE NÁRODNÍCH SIL
Logo
Zkratka ANS
Datum založení 4. července 2011
Předsedkyně Vladimíra Vítová
Sídlo Chudenická 1059/30
102 00 Praha
Ideologie sociální konzervatismus
nacionalismus
ekonomický nacionalismus
euroskepticismus
rusofilství
antiislamismus
antiimigrace
antiliberalismus
antiprogresivismus
Barvy
     bílá
     červená
     modrá
Rejstřík MV ČR 362
Oficiální web www.aliancenarodnichsil.cz
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2021
0/200
Senát
0/81
Evropský parlament2019
0/21
[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aliance národních sil (registrováno jako ALIANCE NÁRODNÍCH SIL; zkratka ANS, dříve Občané 2011) je české politické hnutí. Hlásí se k levici a zastává nacionalistické a euroskeptické postoje. Proto obvykle bývá, spolu se stranami, s nimiž spolupracuje, řazeno naopak ke krajní pravici. Vzniklo v roce 2011 a jeho prvním předsedou byl Ludvík Adámek. V roce 2018 se předsedkyní stala Vladimíra Vítová a hnutí bylo přejmenováno na Alianci národních sil.

Historie

Hnutí vzniklo v červenci 2011 pod názvem Občané 2011 a jeho prvním předsedou byl Ludvík Adámek. Na prvním webu ANS byli za zakladatele hnutí označení Karel Janko, předseda České strany národně socialistické, Zbyněk Štěpán, předseda Národní prosperity, a Vladimíra Vítová, předsedkyně Českého mírového fóra. Dále web uváděl 13 poradců a konzultantů, mezi nimi i 3 bývalé ministry za Českou stranu sociálně demokratickou (Jaroslav Bašta, Ivan David a Eduard Zeman).[2]

Dne 2. června 2018 se předsedkyní stala Vladimíra Vítová a k 2. červenci 2018 bylo hnutí přejmenováno na Alianci národních sil.[3]

V prezidentských volbách v roce 2023 strana podporovala poslance Jaroslava Baštu.[4]

Politická pozice a aktivity

ANS podle svého programu usiluje o vystoupení České republiky ze NATO a Evropské unie,[5] zrušení církevních restitucí a zestátnění strategických odvětví národního hospodářství a přírodního bohatství (vody a nerostných surovin). Hlásí se k podpoře „tradiční rodiny“. Staví se proti „snahám o likvidaci českého státu“, „novodobému otrokářství nadnárodních firem a exekucím“, zrušení Benešových dekretů a proti „migraci plánované Evropskou unií“.[6]

V reakci na petici za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6, která nasbírala 2,4 tisíce hlasů,[7] podalo hnutí v září 2019 na Městské státní zastupitelství Praha oznámení o podezření z trestné činnosti[8] a poté také na svém webu publikovalo článek Manipulativní argumentace v petici Za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6.[9]

Ideologicky lze hnutí klasifikovat jako sociálně konzervativní[10] a nacionalistické (hlásící se k vlastenectví, panslavismu, antiimigračním a obecně euroskeptickým, případně proruským[11] postojům). Samotné hnutí se hlásí k levici,[12] spolupracuje nicméně s krajně pravicovými stranami.[13][14][15] Jako krajně pravicové jej označili také Čeští elfové,[16]Centrum proti hybridním hrozbám ministerstva vnitra,[17] zpravodajský server Seznam Zprávy[18] nebo Český klub skeptiků Sisyfos.[19] Hnutí samotné dělení na pravici a levici zpochybňuje.[20] Web Manipulátoři.cz jeho aktivity hodnotil jako antisemitské.[21]

Volební výsledky

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013

V předčasných sněmovních volbách v roce 2013 hnutí kandidovalo pouze v Praze, kde obdrželo 455 hlasů; za celou ČR tak získalo 0,009 %.[22]

Volby do Evropského parlamentu v Česku 2019

Hnutí se zúčastnilo voleb do Evropského parlamentu v roce 2019, lídrem kandidátky byl Jiří Černohorský. Hnutí obdrželo 1 971 hlasů (0,08 %) a nezískalo tak žádný mandát.[23]

Volby do Senátu v Česku 2020

Hnutí se zúčastnilo voleb do Senátu v roce 2020. Jedinou jeho kandidátkou byla předsedkyně hnutí Vladimíra Vítová, která kandidovala v obvodě č. 24 – Praha 9.[24] V prvním a jediném kole získala 257 hlasů (0,73 %), takže se senátorkou nestala.[25] Po volbách podalo hnutí stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu pro neplatnost voleb kvůli nerovnému přístupu k médiím. Nejvyšší státní soud se vyjádřil, že „vyváženost a rovný přístup nelze v těchto souvislostech chápat mechanicky jako absolutní rovnost kandidujících subjektů, nýbrž pohledem tzv. odstupňované rovnosti“, a stížnost zamítl.[26]

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021

Hnutí kandidovalo ve sněmovních volbách v roce 2021, ve kterých získalo 5167 hlasů (0,096 %), takže žádný poslanecký mandát nezískalo.[27]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Volby do Evropského parlamentu 2019 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ Vedení Aliance národních sil. Kapitola Poradci a konzultanti ANS. www.aliancens.cz [online]. Aliance národních sil [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ Rejstřík politických stran a hnutí: ALIANCE NÁRODNÍCH SIL. aplikace.mvcr.cz [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ JÍLKOVÁ, Cecílie. Sjednotili se na podporu Jaroslava Bašty [online]. 2022-12-13 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Kompletní program ANS [online]. Aliance národních sil, 2020-08-06 [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Aliance národních sil: Hlavní stránka [online]. Aliance národních sil, 2018 [cit. 2018-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-21. 
  7. ↑ ŠPAČEK, Radim. Petice za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6. e-petice.cz [online]. 2019-08-29 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ TUREČEK, Igor. Podání oznámení o podezření z trestné činnosti [online]. 2019-09-17 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ TUREČEK, Igor. Manipulativní argumentace v petici Za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6 [online]. 2019-09-26 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ Stanovisko ANS ke spolupráci s KSČM [online]. Aliance národních sil, 2021-07-11. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-20. 
  11. ↑ NOVOTNÝ, Jan. Proruská partaj nepřímo těží ze státních dotací. Získala sídlo zdarma. Euro.cz [online]. Internet Info, 2020-07-17 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ Politická orientace Aliance národních sil (vlastenecké politické hnutí ČR) [online]. 2023-06-15 [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
  13. ↑ Čtvrtletní zprávy o extremismu Odboru bezpečnostní politiky MV. Kapitola 1.2. Pravicoví extremisté, s. 3. www.mvcr.cz [PDF online]. Ministerstvo vnitra České republiky, červenec 2021 [cit. 2023-06-14]. S. 3. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  14. ↑ Vnitro: Dezinformátoři stranili Kremlu, extremisté se vyjadřovali proti epidemickým opatřením. Ekonomický deník. 2022-03-11. Dostupné online [cit. 2022-06-06]. 
  15. ↑ ŠLERKA, Josef. Extremisté na Telegramu posilují. Včetně těch, co propagují invazi na Ukrajinu. Investigace.cz [online]. 2022-03-14 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  16. ↑ Čeští elfové. ŘETĚZOVÝ E-MAIL A HOAX: Děti jsou v první linii boje za zničení národa. Manipulátoři.cz [online]. 2019-10-28 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ Kvazi-mediální reflexe demonstrace ze dne 3. září 2022. MVCR.cz [online]. Centrum proti hybridním hrozbám [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  18. ↑ GAVRINĚV, Vojtěch. Chcípl PES chystá generální stávku. Kdo jsou lidé, kteří se neštítí šibenic. Seznam Zprávy [online]. 2022-02-03 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. 
  19. ↑ RYŠAVÁ, Mariana. Problematika sociálních bublin v době pandemie covidu-19. Zpravodaj Českého klubu skeptiků Sisyfos. 2021, čís. 1, s. 22–24. Dostupné online [cit. 2023-06-26]. 
  20. ↑ Česká republika – rozbitá společnost [online]. Aliance národních sil, 2022-02-04 [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 
  21. ↑ KADLEC, Miloš. Aliance národních sil – horda antisemitských „vlastenců“. Manipulátoři.cz [online]. 2019-11-15 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10. – 26.10.2013: Celkové výsledky hlasování [online]. Volby.cz [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019: Celkové výsledky hlasování [online]. Volby.cz [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 2.10. – 3.10.2020: Jmenné seznamy a přehledy: Všechny volební obvody: Výběr: všichni platní kandidáti dle příjmení [online]. Volby.cz [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 2.10. – 3.10.2020: Celkové výsledky hlasování: Obvod: 24 – Praha 9 [online]. Volby.cz [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. 
  26. ↑ Usnesení Nejvyššího správního soudu na stížnost ANS o neplatnosti voleb. aliancenarodnichsil.cz [PDF online]. Nejvyšší správní soud, resp. Aliance národních sil, 2020-11-05 [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021: Celkové výsledky hlasování [online]. volby.cz [cit. 2021-06-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj