Alfred Keller (architekt)

Alfred Keller
Narození 17. června 1875
Štýrský Hradec
Úmrtí 8. března 1945 (ve věku 69 let)
Kremže
Alma mater Technická univerzita Štýrský Hradec
Povolání malíř, architekt, vysokoškolský učitel, fotograf a grafik
Zaměstnavatel Technická univerzita Vídeň
Choť Friederike rozená Turnwald (1879–1948), sňatek v roce 1903
Děti Alfred Adalbert jun. (1904–1972)
Peter (1910–pohřben 1988)
Rodiče otec: Josef Keller
matka: Aloisia rozená Diviak
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Stará budova obchodní akademie.

Alfred Keller (17. června 1875 Štýrský Hradec – 8. března 1945 Kremže) byl rakouský architekt, malíř a grafik.[1]

Život

Alfred Keller studoval v letech 1893–1898 technickou a zemědělskou kreslířskou školu ve Štýrském Hradci. Pak pracoval ve Štýrském Hradci, ve Vídní a od roku 1908, kdy byl převelen na ministerstvo veřejných prací, začal pracovat jako samostatný architekt. Od roku 1904 byl členem uměleckého spolku Hagen, kde v letech 1912–1917 byl jeho prezidentem. V té době se věnoval grafickému designu obálek a plakátů. V roce 1897 podnikl cestu do Indie a v letech 1913–1915 pobýval v USA. V letech 1921 a 1925 pobýval ve Španělsku (Barceloně), v období 1920 až 1925 procestoval celou Evropu. Architekt Walter Brossmann (1882–1948) jej vyzval k spolupráci v jeho architektonickém ateliéru a od roku 1926 do 1932 byli Keller a Brossmann rovnocennými partnery. V roce 1922 se stal vrchním stavebním radou ve Vídni. 1930 se stal řádným profesorem na vídeňské technice, v letech 1935–1936 byl děkanem fakulty architektury. V letech 1918–1920 byl viceprezidentem Ústředního spolku rakouských architektů. Alfred Keller byl mezinárodně vysoce uznávaný a vážený muž. V roce 1928 získal zlatou medaili za zásluhy v Rakouské republice[p. 1], v roce 1929 Gran Premio a Medalla de Oro v Barceloně, stejně jako 1930 kříž španělského řádu za zásluhy komtur od španělského krále. Zemřel ve věku 70 let a je pohřben na hřbitově v Kremži.[2]

Dílo

Vyprojektoval na 150 staveb jako je Palais des Circulo Ecuestre v Barceloně, sanatoria, lázeňské domy, hotely, penziony, úřední budovy, vily, školy atd. V Rychvaldě postavil dělnickou kolonii a úřednické domy pro Rakouskou alpinskou montánní společnost, pro důl Václav v Orlové-Porubě. Zúčastnil se architektonických soutěží jako na příklad: na obchodní a živnostenskou komoru, umělecký dům nebo úpravu Univerzitního náměstí ve Štýrském Hradci, na přestavbu Kostelního náměstí ve Villachu, oborový dům Urania ve Vídni-Mariahilf nebo na vídeňské kliniky. Nejvýznamnější realizacím patří Obchodní akademie ve Vídni. Počáteční práce byly ovlivněny secesí a školou Otto Wágnera, následující směřovaly k historizujícímu Heimatstilu a nové věcnosti.[1]

  • 1906 Kostelní náměstí, Villach
  • 1906 sanatorium Dr. Hansy, Štýrský Hradec
  • 1909 vila R. H. Bartsche, Vídeň
  • 1909 obálka a grafická úprava románu Elisabeth Rött, autor Rudolf Hans Bartsch[3]
  • 1911 sanatorium Dr. Hajose, Lussingrad, Chorvatsko
  • 1911 sanatorium Dr. Wieslera, Štýrský Hradec
  • 1911 vila Dr. Benndorfa, Teichhof
  • 1912 ilustrace a obálka románů Schwammerl a Das deutsche Leid, autor Rudolf Hans Bartsch[4]
  • 1912 Hotel Alhambra, Lošinj
  • 1911–1913 Pendlovo sanatorium, Opava[1]
  • 1915 vila E. Weinbergera, Ramsau
  • 1917 obytné domy pro Rakouskou alpinskou montánní společnost v Eisenerzu
  • 1917 dělnické domy (kolonie) pro Rakouskou alpinskou montánní společnost v Donawitz a Leobenu
  • 1921 úřednické domy pro Rakouskou alpinskou montánní společnost v Eisenerzu
  • 1921–1922 kolonie Kerpely, Leoben
  • 1921–1925 Palais Circulo Ecuestre, Barcelona
  • 1925 základní škola, Niklasdorf (společně s Walterem Brossmannem)
  • 1925–1926 elektrárna v Kremži (společně s Walterem Brossmannem)
  • 1925–1926 obytné komplexy ve Vídni (Vídeň 10), společně s Walterem Brossmannem
  • 1926–1927 obytné komplexy ve Vídni (Vídeň 16), společně s Walterem Brossmannem
  • 1940–1941 elektrárnu Schmidtovy hutě, Kremže

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Udělován od 1922

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfred Keller (Architekt) na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c ROSOVÁ, Romana; STRAKOŠ, Martin, et al. Průvodce architekturou Opavy. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2011. ISBN 978-80-85034-62-2. S. 329, 274. 
  2. ↑ Architekturzentrum Wien. www.architektenlexikon.at [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ v katalog NK ČR
  4. ↑ v katalogu NK ČR

Externí odkazy

Zdroj