Alexios II. Komnenos

Alexios II. Komnenos
Byzantský císař
Císař Alexios II. Komnenos
Doba vlády	1180–1183
Narození	1169 Konstantinopol
Úmrtí	říjen 1183 Konstantinopol
Pohřben	Berlín
Předchůdce	Manuel I. Komnenos
Nástupce	Andronikos I. Komnenos
Manželka	Agnes Francouzská
Dynastie	Komnenovci
Otec	Manuel I. Komnenos
Matka	Marie Antiochijská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexios II. (řecky Αλέξιος Β’ Κομνηνός, Alexios II Komnēnos, někdy latinsky Alexius II. Comnenus; 14. září 1169 – říjen 1183, Konstantinopol), syn byzantského císaře Manuela I. Komnena a jeho druhé ženy Marie z Antiochie, byl byzantským císařem v letech 1180 až 1183.

Život

Alexios se narodil jako jediný legitimní syn císaře Manuela a jeho druhé choti, antiochijské princezny Marie. Alexiovo narození zřejmě způsobilo zrušení zasnoubení jeho sestry Marie a despoty Alexia (pozdějšího uherského krále Bély III.) a z toho plynoucí zánik despotových nástupnických práv na císařský trůn, které přešly na vytouženého Manuelova syna Alexia. Manuel byl v době Alexiova narození již padesátiletý (*1118) a zemřel, aniž syn dospěl – v září roku 1180 ve věku jedenašedesáti let. Krátce před smrtí ještě oslavil svatbu Alexia s dcerou francouzského krále Ludvíka VII. Agnes. Alexiovi bylo tehdy jedenáct let a poručnické vlády se ujala v Konstantinopoli nenáviděná, prolatinsky orientovaná císařovna vdova Marie (Xene), za jejíž vlády Byzanc přišla o nadvládu na Balkáně: srbský župan Stefan Nemanja a uherský král Béla III. (despota Alexios, který se roku 1173 ujal ve své domovině vlády) se osamostatnili a vymkli se vrchní kontrole byzantského císaře, pod kterou za Manuelovy vlády byli. Ani ve vnitřní politice nebyla Alexiova regentka úspěšná – proti prolatinské vládě v Konstantinopoli vypuklo povstání a povstalci povolali do čela bratrance zesnulého Alexiova otce, Andronika Komnena, velmi protilatinsky orientovaného. Povstání skončilo pro Alexiovu matku nešťastně: byla Andronikem zbavena regentství a nakonec zardoušena (1182). Pro Alexia to bylo ještě krutější tím, že byl donucen podepsat matčin ortel smrti. Regentské vlády se ujal (nebo přesněji řečeno trůn uzurpoval) Andronikos Komnenos, který obrátil v dosavadní politice říše: rozvázal dohody a narušil dobré vztahy s křižáckými státy, pěstované komnenovskými císaři Alexiem I., Janem II., Manuelem I. i regentkou Marií a naopak uzavřel spojenectví se sultánem Saladinem. Uzurpátorovi Andronikovi to nestačilo, a tak ve druhé polovině roku 1183 zbavil života i právoplatného císaře, tehdy čtrnáctiletého Alexia II., a ujal se jako Andronikos I. Komnenos samostatné vlády.

Literatura

• ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. 529 s. ISBN 80-200-0454-8. 
• HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. 
• DORAZIL, Otakar. Vládcové v dějinách Evropy (800–1648) 2. Klatovy: Almyn, 1992. 208 s. ISBN 80-901316-1-1. 
• DRŠKA, Václav; PICKOVÁ, Dana. Dějiny středověké Evropy. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2004. ISBN 80-86493-11-3. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexios II. Komnenos na Wikimedia Commons

Zdroj