Alexandr Tamanjan
| Alexandr Tamanjan | |
|---|---|
 Alexandr Tamanjan na bankovce 500 dramů z roku 1999
| |
| Narození |
4.jul. / 16. března 1878greg. Krasnodar |
| Úmrtí |
20. února 1936 (ve věku 57 let) Jerevan |
| Místo pohřbení | Hrobka Alexandra Tamanjana (40°9′43″ s. š., 44°30′6″ v. d.) |
| Národnost | Arméni |
| Alma mater | Vyšší umělecká škola Císařské akademie umění (do 1904) |
| Povolání | architekt, restaurátor a urbanista |
| Ocenění | Stalinova cena 2. třídy (1942) |
| Děti | Gevorg Tamanyan Jurij Tamanjan |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexandr Tamanjan (arménsky Ալեքսանդր Թամանյան, rusky Таманян, Александр Оганесович; 4. březnajul./ 16. března 1878greg. Jekatěrinodar – 20. února 1936 Jerevan) byl v Rusku narozený arménský neoklasicistní architekt. Byl autorem staveb v Jerevanu, Petrohradě a Moskvě. Těžištěm jeho práce bylo město Jerevan, byl také autorem jeho generálního městského plánu.
Za svou práci získal v roce 1926 titul „Lidový architekt Arménské SSR“ (rusky Народный архитектор Армянской ССР, 1926). In memoriam byl v roce 1942 vyznamenán Stalinovou cenou druhého stupně (Сталинская премия второй степени).
Život a dílo
Alexandr Tamanjan se narodil v Jekatěrinodaru v roce 1878 v rodině bankéře. Studia architektury na petrohradské Akademii umění ukončil v roce 1904. Jeho díla odrážela neoklasicistní trendy, v té době v Rusku oblíbené. Jeho raná tvorba zahrnuje například honosné sídlo V. P. Kočubeje v Carském Selu (1911–1912); palác knížete S. A. Šerbatova na Novinském bulváru v Moskvě (1911–1913); projekt městečka (Город-сад) pro železniční zaměstnance, zahrnující sanatorium pro nemocné tuberkulózou a nádražní budovu ve stanici Prozorovskaja (dnes Kratovo) poblíž Moskvy (1913–1923); centrální budovy Kazaňské dráhy v Ljubercy (1916).
V roce 1914 se stal „akademikem“, v roce 1917 byl zvolen místopředsedou Akademie umění. V roce 1923 se přestěhoval do Jerevanu, kde vedl porevoluční stavební rozvoj hlavního města republiky. Byl hlavním inženýrem místní Rady lidových komisařů a byl členem Ústředního výkonného výboru Arménské SSR (1925–1936). Navrhl městské plány měst jako Leninakan (nyní Gjumri, 1925), Stěpanakert (1926), Nor-Bajazet (nyní Gavar) a Achta-achpara (oba 1927), Ečmiadzin (1927–1928) a dalších. Tamanjan vytvořen první generální plán Jerevanu jako moderního města, který byl schválen v roce 1924.
Tamanjanův styl byl nápomocen při transformaci v podstatě malého provinčního města do podoby moderního arménského hlavního města, hlavního průmyslového a kulturního centra. Přestože v jeho návrzích dominoval neoklasicismus, Tamanjan do plánů implementoval také tradiční národní prvky. Nejznámějšími návrhy v Jerevanu jsou vodní elektrárna (ERGES-1, 1926), Arménské divadlo opery a baletu v Jerevanu, nesoucí jméno skladatele a dirigenta Alexandra Spendiarjana (1926–1953), náměstí Republiky (1926–1941) a další. Tamanjan také hrál hlavní roli v rozvoji projektů obnovy historických památek v zemi, předsedal výboru pro ochranu arménských historických památek.
Manželkou Alexandra Tamanjana byla Camilla Edwards, členka prominentního rodu umělců a architektů Benois. Jejich synové Gevorg (Georgi) a Julius se také stali architekty a pokračovali v práci svého otce.
Alexandr Tamanjan zemřel v Jerevanu 20. února 1936 a je pohřben v Komitasově pantheonu, který se nachází v centru Jerevanu.[1]
Ocenění
- V centru Jerevanu bylo otevřeno architektonické muzeum A. I. Tamanjana.
- V roce 2000 byla vydána arménská poštovní známka s jeho portrétem.
- Vzhledem k velkému přínosu Alexandra Tamanjana byl jeho portrét umístěn na bankovce v hodnotě 500 dramů.
Galerie
-
-
Vládní budova na náměstí Republiky, Jerevan -
Aršík se známkami významných osobností Arménie
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Tamanian na anglické Wikipedii.
Literatura
- Армянская советская энциклопедия, v. 1, 1974 Jerevan
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Tamanjan na Wikimedia Commons
