Alexandr Oujezdecký
| Alexandr Oujezdecký | |
|---|---|
| Jiná jména | Alexandr Plzeňský, Alexandr Augezdecki, Aleksander Augezdecky, Alexandr Aujezdecký, Alexandr Aujezdský, Alexander Újezdský, Alexandr Oujezdský, Alexander Böhm |
| Narození |
16. století Újezd |
| Úmrtí |
1577 Litomyšl |
| Povolání | český tiskař |
| Aktivní roky | 1534–1565 |
| Choť | Markéta |
| Děti | Cyprian |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alexandr Oujezdecký (asi 1500 Oujezdec u Plzně – 1577 Litomyšl) byl český tiskař a člen Jednoty bratrské. Jako tiskař působil v Litomyšli, Královci a Šamotulech. V době pronásledování českých bratří byl exulantem. Závěr svého života strávil v Litomyšli.
Život
Základy řemesla získal v Litomyšli v zavedené tiskárně Pavla Olivetského. Kolem roku 1526 se oženil s Markétou, dcerou Pavla Olivetského. Litomyšlskou tiskárnu převzal Oujezdecký v roce 1534 po tchánově smrti. Velký požár města v roce 1546 a represe dovršující šmalkaldskou válku (1547) přiměly Oujezdeckého k pokusu o konverzi ke katolicismu. V roce 1547 byl jeho švagr, tiskař Jan Olivetský, popraven v Olomouci. Po neúspěšném pokusu o konverzi odešel Oujezdecký v roce 1549 i s rodinou do Královce. Královec byl od roku 1525 hlavním městem Pruského vévodství. Ještě v témže roce (1949) odjel Oujezdecký z Královce do Olomouce, kde odkoupil pozůstalost po popraveném Janu Olivetském a pokusil se získat povolení k tiskařské práci v Olomouci. Povolení nedostal, takže si pod ochranou vévody Albrechta zřídil tiskárnu v pruském Královci. Zde tiskl knihy pod jménem Alexander Böhm. V Královci nebyl tiskař Oujezdecký příliš úspěšný, proto se v roce 1558 přestěhoval do Polska. Útočiště nalezl na zámku Lukáše z Górky v Šamotulech – nedaleko Poznaně. Do Litomyšle se vrátil ještě před smrti Ferdinanda I., stalo se tak v roce 1563. Část zařízení šamotulské tiskárny odkoupila v roce 1562 Jednota bratrská pro naplánované zřízení vlastní tiskárny v Ivančicích.[1] Po návratu do Litomyšle vytiskl Oujezdecký ještě dva spisy, ale po roce 1565 jeho činnost ustala. Zemřel v roce 1577 v Litomyšli – bez dědice. Jeho syn Cyprian zemřel už v roce 1555.[2][3]
Dílo
Tiskárna Litomyšl
Tiskárnu v Litomyšli založil v letech 1503 Pavel Olivetský.[3] Do roku 1518 šlo o jediné město v Čechách, kde se tiskly publikace Jednoty bratrské.[1] Poslední tisky Pavla Olivetského nesou letopočet 1531. Dílnu po smrti Pavla Olivetského (1534) převzal jeho zeť Alexandr Oujezdecký. V letech 1534–1545 zde tiskl překlady z Martina Luthera, díla Lukáše Pražského a nejméně devět prací Jana Augusty, biskupa Jednoty bratrské. Poněvadž Oujezdecký neměl přímého dědice, převzala po jeho smrti (1577) dědictví obec. V roce 1580 odkoupil od obce nečinnou tiskárnu Ondřej Graudens (Polák, zemř. 1618). Ten zprvu tiskl české verze polských spisů, pak ale bratrskou tradici opustil a tiskl zde jezuitské polemiky.[1][4]
Tisky z Litomyšle (výběr)
- BRIKCÍ Z LICKA. Prawa Městská: Cum Priuilegio Jllustrissimi Principis et domini Domini Ferdinandi dei gracia. Romanorum Vngarie et Boemie Regis etc. Ne quis alius in dicione regni Boemie: hoc opus Juris excudat. aut alibi excusum inportet Pena in idipsum a sua regia maiestate iniuncta [online]. Litomyšl: Alexandr Plzeňský, 1536 [cit. 2025-08-25]. Dostupné online.
- Knijha Jobowa [online]. Litomyšl: Alexandr Plzeňský, 1540 [cit. 2025-08-28]. Dostupné online.
- AUGUSTA, Jan. Ohlassenie a ozwánie Jana Augusty. proti té knijžce Kněžské, pod tytulem knieze Petra Fararze wzasadij vlitomierzyc. wydane [online]. Litomyšl: Alexandr Aujezdský, 1541 [cit. 2025-08-28]. Dostupné online.
- KABÁTNÍK, Martin. Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta. 1. vyd. Litomyšl: Alexandr Oujezdecký, 1539 a 1542.
- KONSTANTÝN Z OSTROWICE, Michal. Historia neb kronika turecká [online]. Litomyšl: Alexander Augezdecky, 1565 [cit. 2025-08-30]. Dostupné online.
Tiskárna Šamotuly
V letech 1558–1561 byla Oujezdeckého tiskárna činná v polských Šamotulech. Šamotuly se následně staly sídlem českých exulantů.[5] Protože Jednota bratrská neměla vlastní tiskárnu, vyslala do Šamotul mladého Václava Solína, aby se zde vyučil tiskařskému řemeslu.[1] V roce 1562 odkoupila z popudu Jana Blahoslava část zařízení šamotulské tiskárny a zřídila si vlastní dílnu v Ivančicích. Alexandr Oujezdecký odjel ze Šamotul a vrátil se do Litomyšle.
Tisky ze Šamotul (výběr)
- O prawdziwym i gruntownym używaniu zbawienia rozmowa czterech braci (Szamotuły 1558). Jedná se o polský překlad českého spisovatele Benedikta Bavorynského z Bavoryně a z Vlčího Pole.
- Nejznámější je dvoubarevný notovaný kancionál z let 1560–1561 zvaný Šamotulský.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d VOIT, Petr. Knihtisk 15. a 16. století [online]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2008 [cit. 2025-08-28]. S. 33, 40, 52,. Dostupné online.
- ↑ a b Alexandr Oujezdecký – Encyklopedie knihy. encyklopedieknihy.cz [online]. [cit. 2025-08-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Ottův slovník naučný [online]. Praha: Jan Otto, 1888 [cit. 2025-08-29]. Kapitola Alexander (učenci a jiní významní mužové), s. 806, položka 50. Dostupné online.
- ↑ Obrazová příloha. S. 17–26. is.muni.cz [online]. [cit. 2025-08-30]. S. 17–26. Dostupné online.
- ↑ Komenského slovník naučný. 1. vyd. Praha II., Žitná 13: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučného, 1938. 10 svazků. Kapitola Szamotuly, s. 201.
Externí odkazy
