Albertinum Žamberk

Albertinum Žamberk
Souřadnice	50°5′30,88″ s. š., 16°27′47,8″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albertinum Žamberk je odborný léčebný ústav v Žamberku.

Historický vývoj

Vývojové trendy

Sanatoria

Konec 19. století přinesl převratné objevy – mezi nimi i vynález rentgenu a objev původce tuberkulózy. Rozdílné přístupy k léčbě a kontrole nemocných s tuberkulózou vedly na jedné straně k budování tzv. dispenzářů (ambulantní formy péče o nemocné). Na druhé straně po kongresu o tuberkulóze v Berlíně v roce 1899 začala být po celé Evropě zakládána sanatoria, a to především v horských oblastech.

Léčebny

Krátce na to vznikl v Praze Spolek ke zřizování a vydržování léčeben pro nemoci plicní v království Českém, markrabství Moravském a vévodství Slezském. Členy spolku byli lékaři, církevní hodnostáři, řemeslníci, živnostníci, zástupci obcí, obchodníci apod.

Dispenzáře nemocných

V roce 1905 byly již vytvořeny příznivé podmínky a tak v Praze vznikl dispenzář nemocných (později známý pod jménem Masarykova liga).

Vznik Albertina a jeho vývoj

Dne 29. května 1905, po zakoupení pozůstalosti po prof. dr. Eduardu Albertovi v Žamberku Spolkem ke zřizování a vydržování léčeben pro nemoci plicní, bylo zřízeno první Sanatorium pro nemocné skrofulosou a tuberkulózou v českých zemích. Po slavném žamberském rodákovi bylo nazváno ALBERTINUM.

První rok zde byla pouze letní kolonie pro děti postižené tuberkulózou a skrofulózou, lékařem se stal praktik ze Žamberka, ošetřovatelky byly z Červeného kříže. V době od 16. 5. 1906 do 31. 5. 1912 byl prvním ředitelem MUDr. Jan Panocha (19. 1. 1847, Praha – 1930, Praha).

V poměrech rakouského mocnářství vybudoval léčebnu s celoročním provozem o 130 lůžkách. Ošetřovány zde byly hlavně ženy a děti. Zpočátku léčba spočívala na dietním režimu, klidu a pobytu na čerstvém vzduchu. Pacientky sbíraly léčivé byliny, pěstovaly bource morušového, staraly se o velkou zeleninovou zahradu a ovocný sad. Podstupovaly 2× týdně masáže a vodoléčbu. Byli ozařovány horským sluncem, soluxem a Kissovou lampou. Zkoušela se už i medikamentózní, podpůrná léčba. Nakonec jistě svou roli sehrála i izolace nemocného. Tento způsob léčby posiloval imunitu organismu a mohl tak mít efekt hlavně v počátku nemoci, ale ne u rozsáhlých nálezů, které nebyl schopen vyléčit.

• 
  Prof. dr. Eduard Albert
• 
  Pamětní deska prof. dr. Eduarda Alberta
• 
  Pamětní deska na rodném domě Eduarda Alberta
• 
  MUDr. Rudolf Lukes
• 
  Pamětní deska MUDr. Rudolfa Lukese

V době od 1. 6. 1912 do 5. 12. 1934 byl ředitelem MUDr. Rudolf Lukes (7. 10. 1861, Praha – 5. 12. 1934, Žamberk).

Za jeho vedení léčebna doznala mohutný stavební rozmach. Sanatorium bylo budováno jen z peněz získaných přímo na ministerstvech. Ředitel býval jedněmi dveřmi vyhozen, druhými se vracel. Budoval sanatorium lidové. Postupně byly ve 20. a 30. letech přistavěny zděné léčebné pavilony, prádelna, kuchyně, vodoléčba a další hospodářské budovy a byly zřízeny tzv. lehárny. Zde pacienti lehali na čerstvém vzduchu ve speciálních spacích pytlích i za mrazu.

V roce 1921 byly dány do provozu rentgen a laboratoř. Laboratoř byla budována za osobní pomoci prof. I. Honla, který je považován za zakladatele mikrobiologie v českých zemích. Zasloužil se o dokončení největšího pavilonu s chirurgickým sálem.

V době od 1. 4. 1935 do 31. 12. 1938 byl ředitelem MUDr. Antonín Bukovský (19. 2. 1900, Praha – 11. 4. 1989, Praha).

Podporoval chirurgické řešení léčby některých forem tuberkulózy. V ústavu se provádějí léčebné pneumotoraxy, pneumoperitonea, různé plombáže, torakokaustiky a později torakoplastiky. Řada těchto velmi těžkých zákroků však již mnoha pacientům zachránila život. V období II. světové války jezdil do Albertina tyto zákroky provádět dr. Bedrna – pozdější akademik a přednosta Chirurgické kliniky v Hradci Králové.^[1]

V době od 5. 7. 1939 do 15. 10. 1949 byl ředitelem Doc. MUDr. Rudolf Křivinka, CSc. (9. 4. 1904, Brno – 29. 4. 1991, Praha), pozdější ředitel Výzkumného ústavu tuberkulózy v Praze.

Za jeho působení došlo k rozmachu chirurgické léčby, a hlavně ke zvýšení odborné úrovně Albertina. V této době do Žamberka dojížděl operovat dr. Petr – pozdější akademik a přednosta Neurochirurgické kliniky v Hradci Králové a dr. Procházka, pozdější profesor chirurgie a známý kardiochirurg v Hradci Králové. Nemocní se v této době dočkali světového objevu prvního léku na tuberkulózu – streptomycinu.

V době od 16. 10. 1949 do 30. 4. 1967 byl ředitelem Doc. MUDr. František Mydlil (29. 11. 1913, Vrbno u Mělníka – 6. 5. 1967, Žamberk).

Sám se zúčastňoval operací. V roce 1953 provedl v léčebně dr. Procházka první resekci plic a zákroky se začínají doplňovat podáváním nových léků. Ty se začínají podávat i samostatně a později v kombinacích, neboť monoterapie přinášela velice brzo vznik rezistence mykobakterií na léky. V této době je v léčebně maximální počet lůžek v historii: 337.

V roce 1950 jsou v Albertinu již běžným vyšetřením bronchoskopie, spirometrie, bakteriologie, rentgenologie aj. Rozvíjí se úzká spolupráce s prof. dr. Fingerlandem z Patologicko-anatomického ústavu v Hradci Králové, který získává od našich operovaných nemocných a zemřelých bohatý studijní materiál. Poslední chirurgický zákrok byl proveden v roce 1964 a od této chvíle jsou u nás pacienti léčeni pouze konzervativně antituberkulotiky. Pokud je nutná operace (a to většinou již pro jiné nemoci než je tuberkulóza), spolupracujeme úzce s Kardiochirurgickou klinikou v Hradci Králové. Celkem bylo v léčebně provedeno 4425 operací. Později do Žamberka pravidelně dojíždí na konzilia prof. dr. Šváb, který se stará o urologickou tuberkulózu a prof. dr. Vácha jako konziliář pro gynekologickou tuberkulózu.

V 60. letech se pak díky lékům, které výrazně zkrátily délku léčby tuberkulózy, mění postupně i skladba pacientů. K léčbě přicházejí nemocní s dalšími chorobami plic, průdušek, pohrudnice a mezihrudí (nespecifické záněty, nádory, astma) a pacienti s dalšími přidruženými chorobami.

V letech od 1. 5. 1967 do 31. 3. 1980 byl ředitelem MUDr. Květoslav Fiala (25. 3. 1920, Česká Třebová – 30. 7. 1990, Česká Třebová).

V roce 1975 se zkrácením doby léčby tuberkulózy uvolnila lůžková kapacita a tak léčebna začala pečovat o nemocné na 70 lůžkách Léčebny dlouhodobě nemocných. Část lůžek plicního oddělení byla vyčleněna jako detašované akutní nemocniční oddělení TRN (tuberkulózy a respiračních nemocí) při nemocnici v Ústí n/O.

V letech od 1. 4. 1980 do 30. 6. 1990 byl ředitelem MUDr. Jiří Kroulík (24. 10. 1928, Choceň - 11. 2. 2010).

Nový ředitel navázal na předchozí péči o nemocné se všemi plicními chorobami. Neopomíjí se nadále péče o tuberkulózní nemocné, kterých je však oproti jiným nemocem stále méně.

Od 1. 7. 1990 – 2014 byl ředitelem MUDr. Jiří Jireš (* 15. 3. 1950, Ústí nad Orlicí). V roce 1993 bylo reprofilizováno 36 plicních lůžek v Albertově vile na akutní psychiatrické oddělení. Nástupcem Jiřího Jireše se stal Rudolf Bulíček.

Budova OLÚ Albertinum

Albertova vila

Dne 25. září 1900 večer hrál profesor dr. Eduard Albert karty se svými přáteli ve své vile v Žamberku. Ráno ho našli mrtvého. Šlo zřejmě o cévní mozkovou příhodu. Jeho vilu společně s pozemky dědici prodali.

Dne 29. května 1905 byla v Žamberku zakoupena Spolkem veškerá pozůstalost po dr. Albertovi (několik budov a rozsáhlý park se vzácnými dřevinami. Okamžitě tak bylo schopno provozu první Sanatorium pro nemocné skrofulosou a tuberkulózou v českých zemích nazvané na památku pana profesora „Albertinum“. Vila pojala až šedesát pacientů, kuchyň s jídelnou, později i rentgen a laboratoř. V průběhu několika let zde bylo vystavěno sanatorium.

Výstavba Albertina

V roce 1912 s nástupem dr. Rudolfa Lukese do funkce ředitele došlo v léčebně k mohutnému stavebnímu rozmachu. Ve 20. a 30. letech byly postupně přistavěny zděné léčebné pavilony, prádelna, kuchyně, vodoléčba a další hospodářské budovy a byly zřízeny tzv. lehárny.

Současný stav OLÚ Albertina

Základem současného stavu léčebny je to, co vybudoval dr. Lukes do r. 1934. Odborný léčebný ústav Albertinum v Žamberku má plicní oddělení (106 lůžek), psychiatrické oddělení (36 lůžek), léčebnu dlouhodobě nemocných (70 lůžek), ambulance: plicní s kalmetizací, alergologickou, psychiatrickou, praktického lékaře a laboratoře: mikrobiologickou (včetně mykobakteriologické a parazitologické), biochemickou, hematologickou a cytologickou, RTG funkční laboratoř, fyzioterapii, ergoterapii a technickohospodářské zázemí.

• 
  Plicní oddělení
• 
  Léčebna dlouhodobě nemocných
• 
  Administrativní budova a ambulance
• 
  Budova laboratoří

Reference

Související články

• Eduard Albert

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Albertinum Žamberk na Wikimedia Commons
• Odborný léčebný ústav Albertinum v Žamberku
• Prof. MUDr. Eduard Albert Archivováno 6. 10. 2007 na Wayback Machine.

Zdroj