Albert Pražák

Prof. PhDr. Albert Pražák
Albert Pražák (kolem roku 1938)
Albert Pražák (kolem roku 1938)
Narození 11. června 1880
Chroustovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. září 1956 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vinohradský hřbitov (50°4′35″ s. š., 14°28′53″ v. d.)
Povolání literární historik,
středoškolský profesor,
vysokoškolský profesor,
politik
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Ocenění
Manžel(ka) Klára Pražáková (1919–1933)
Děti Hana Drábková
Přemysl Pražák
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert Pražák (11. června 1880 Chroustovice – 19. září 1956 Praha) byl český literární historik.

Životopis

Do roku 1914 působil jako středoškolský profesor v Praze na gymnáziu Karla Sladkovského. Po vypuknutí 1. světové války byl odveden a prošel srbskou a ruskou frontu. Od roku 1921 působil jako profesor na univerzitě v Bratislavě a od roku 1933 v Praze. Roku 1924 se stal členem české akademie věd a Královské společnosti nauk. Roku 1926 se podílel na založení Učené společnosti Šafaříkovy v Bratislavě, v této společnosti působil jako generální sekretář. V únoru 1945 se stal předsedou České národní rady, vrcholné organizace československého odboje.[1][2] Kvůli Pražákově politické naivitě a nezkušenosti měl ale hlavní slovo v ČNR její místopředseda, komunista Josef Smrkovský.[1]

Po návratu presidenta Beneše do Československa 16. května 1945 se navrátil k pedagogické činnosti na Univerzitě Karlově. Do důchodu odešel v roce 1951. V padesátých letech se ocitl v nemilosti a byl znovu oceněn až po smrti, v roce 1966.[3]

Hrob Alberta Pražáka na Vinohradském hřbitově v Praze

Rodinný život

Albert Pražák byl dvakrát ženatý. S první manželkou Marií, rozenou Pexovou (1882–1932) měl syna Přemysla a Jiřího.[4][5] Jeho druhou manželkou byla od roku 1919[6] filoložka dr. Klára Pražáková, rozená Fuxová.[7] Třetím dítětem byla Hana Drábková.

Galerie

Dílo

  • Rukověť dějin české literatury (1912) – středoškolská učebnice
  • Obrozenecké tradice (1928)
  • Duch naší obrozenecké literatury (1938)
  • Dějiny spisovné slovenštiny po dobu Štúrovu
  • O národ
  • České obrození
  • Obrozenecká Bratislava
  • Literární Slovensko let padesátých až sedmdesátých
  • Vlast a národ v českém písemnictví
  • Míza stromu
  • Národ se bránil (1945)
  • Vrchlickému nablízku (1945) – vzpomínková kniha
  • Staročeská báseň o Alexandru Velikém (1945)
  • T.G. Masaryk – k jeho názorům na umění hlavně slovesné, Praha 1947
  • Politika a revoluce - Paměti, Academia 2014, ISBN 80-200-1199-4

Monografie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 220–221. 
  2. ↑ Mohutná oslava pražského povstání. Volné slovo. 7. 5. 1946, s. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ Vlastislav Hnízdo: Albert Pražák a jeho zásluha o československý stát. Literatura - Umění - Kultura. 10. 6. 2015. Dostupné online. 
  4. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 484, obraz 22
  5. ↑ Politika a revoluce, s. 7.
  6. ↑ Politika a revoluce, s. 38, pozn. 8.
  7. ↑ Dr. Klára Pražáková. Lumír. 1/1933-194, s. 63. Dostupné online. 

Literatura

  • BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20. století: slovníková příručka. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. S. 492–493. 
  • HORA, Josef ed. et al. Albert Pražák: 1880-1940. Praha: Literárně historická společnost, 1940. 104 s. cnb000648258.  [Sborník k 60. narozeninám.]
  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. 
  • ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 185

Související články

Externí odkazy

Zdroj