Albánské království (1272–1368)

Albánské království
Mbretëria e Arbërisë
Regnum Albaniae
 Arbešské knížectví
 Byzantská říše v době Palaiologů
12721368 Albánské knížectví (středověk) 
Beratské panství 
Matrëngové →
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Obyvatelstvo
Státní útvar
Neapolské královstvíNeapolské království Neapolské království (personální unie)
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Arbešské knížectví Arbešské knížectví
Byzantská říše v době Palaiologů Byzantská říše v době Palaiologů
Následující
Albánské knížectví (středověk) Albánské knížectví (středověk)
Beratské panství Beratské panství
Matrëngové Matrëngové

Albánské království (latinsky Regnum Albaniae, albánsky Mbretëria e Arbërisë) bylo založeno roku 1272 králem Karlem I. z Anjou na území Epirského despotátu. Království se rozkládalo na pobřeží mezi Dračí (italsky Durazzem) a Butrintem. Roku 1281 byl Karel I. nucen opustit vnitřní oblasti z důvodu útoků Byzantské říše a jeho síla byla oslabována vypuknutím Sicilských nešpor. Většinu území Epiru ztratil. Město Drač zůstalo v rukou potomků Karla až do roku 1368. Poté si jej podmanil Karel Topia.

Králové Albánie

Za vlády králů z dynastie Anjou byla Albánie v personální unii s Neapolským královstvím.

Roku 1294 se Karel II. vzdal svých práv v Albánii ve prospěch svého syna Filipa, knížete z Taranta a Achaje. Zde vládl pod titulem Pán království Albánie, avšak byli králové.

Pánové království Albánie

  • Filip I. (1301–1332)
  • Robert (1332)

Roku 1332 Robert nastoupil po svém otci Filipovi. Robertův strýc Jan získal od Roberta za 5 000 zlatých Achajské knížectví, čímž se Albánské království zmenšilo a Jan se stal vévodou z Drače.

Vévodové z Drače

  • Jan (1332–1336)
  • Karel (1336–1348)
  • Jana (1348–1368)
    • Ludvík (1366–1368) a 1376 přes svou manželku

Roku 1368 Drač získal Karel Topia, který byl Benátskou republikou uznán jako Kníže Albánie.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Regno d'Albania na italské Wikipedii.

Externí odkazy

Bibliografie

  • Antonello Biagini, Storia dell'Albania contemporanea, 4ª ed., Milano, Bompiani, 2005, ISBN 88-452-3404-5.

Zdroj